Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.3.2003
Svátek má Radek




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (12)
 >POLITIKA: Proč jsem pro válku v Iráku
 >PROPAGANDA: Goebbels o Spojených Státech
 >NÁZOR: Afgánistán ano, Irák ne ?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
 >PSÍ PŘÍHODY: Válečné vstávání
 >MÉDIA: Polemika o vině a trestu
 >NÁZOR: e- knihy
 >VÝSTAVA:Zemětřesení - výstava rytin v Karolinu
 >POVÍDKA: Nečekané napadení
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od náměstí Svornosti k Eiffelově věži - itinerář
 >TÉMA: Deset miliard
 >KONFLIKT: Válka mírová
 >POLEMIKA: Ohlas na článek "Teorie pustého ostrova"
 >CHTIP: Co by se stalo, kdyby Irák vyhrál

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Internet  
 
21.3. NÁZOR: e- knihy
Michal Matoušek

Často se dnes mluví o elektronickém vydávání literatury. - Nikdo zatím netuší, v jakém časovém horizontu se u nás prosadí prohlížeče, které by celý záměr usadily na komerční bázi. Jenže internet už dnes nabízí spoustu možností jiných, zcela jistě budou vznikat další a další; kdo z nás má o tom byť i jen rámcovou představu? Roční produkci klasických tištěných titulů bych odhadoval tak na dvanáct, třináct tisíc (předloni jich bylo dvanáct), a tolik náš knižní trh nedokáže vstřebat. Takže jedna z nadcházejících funkcí elektronického vydávání literatury nepochybně bude i funkce testovací: mnohonásobně levnější vydání elektronická budou mapovat čtenářský zájem a směrovat nakladatelskou pozornost k titulům, jež nebudou představovat podnikatelské riziko - a přitom zveřejnění svého díla se dočká vlastně každý.
Je to opojná vize; nese však s sebou i problémy. Řada pracovníků elektronických nakladatelství se necítí povolána hodnotit úroveň nabízených textů, a je to přirozené: co tito nakladatelé umí, je informaci (i estetickou) vzít a někam ji přenést. Nic víc. Logickým důsledkem je pak vydávání všeho, a tedy nestejná, ve svém průměru velmi nízká kvalita textů. Což za sebou, jestli se situace nezmění, přirozeně dál povleče minimální zájem čtenářů. - Pokud se však nakladatel rozhodne nějaký výběr provádět, může to vypadat i tak, jako na serveru books@pomeranc.cz, který má být (alespoň podle názoru Hospodářských novin) jedním z protagonistů této branže. Autoři projektu říkají na svých stránkách zhruba tolik: pošli text, my jej posoudíme a rozhodneme se, zda nabídneme smlouvu. Pokud smlouvu uzavřeme, vyplatíme jednorázovou částku v řádu stokorun až tisícikoruny, a po smluvně stanovenou dobu je dílo naše. A můžeme s ním provádět, co chceme. O povaze toho, co s ním budeme provádět, dozvíš se, autore, až při eventuálním podpisu smlouvy.
Takové tajuplné podmínky přirozeně vyvolávají otázky. Jaká je literární kvalifikace posuzovatelů? Nebo: Jde vůbec o projekt literární? Nebo: Jaké jsou záruky, že dílo, na něž nebude sepsána smlouva, autoři projetu nepoužijí, když už jej budou mít k dispozici? A tak dále. Nikde není řečeno, že celý záměr nemůže nakonec být zajímavý i čestný, ale zveřejněn je tak, že budí podezření. Zkusil jsem věc blíže prozkoumat a napsal jim, že jsem ochoten poslat ukázku (nikoli celou povídku) v rozsahu plus minus osmi tisíc znaků (řekněme tedy čtyři stránky), což, jak mohu ze své recenzní praxe potvrdit, na rozpoznání výrazného textu bohatě stačí. Chtějí si ukázku mého psaní přečíst a posoudit, zda by se jim hodilo? - Na webové stránce autoři slibují, že každý mail zodpoví, a to nejpozději do sedmi pracovních dnů; v mém případě tedy slib nesplnili ani částečně. I to zřejmě o něčem vypovídá. Je dobré si uvědomit, co u nás vlastně způsobuje a udržuje tak vysokou produkci knižních titulů přesto, že ji trh nevstřebává. - Jedním z nastupujících požadavků doby není číst, nýbrž psát a publikovat, zvláště v kruzích, které samy sebe považují za intelektuální. To si uvědomují nejen všelijací chytrolíni z elektronických projektů, ale i zkušenější lidé z branže literatury tištěné; řada nakladatelství, mezi nimi i našich, se nebrání vydat v podstatě cokoli (podmínkou je jen základní gramotnost), sežene-li si autor takzvaný "sponzorský příspěvek", jehož výše bohatě pokrývá veškeré náklady spojené s vydáním, počítaje v to i plat nakladatelských pracovníků. Jak ukázal nedávný skandál v Německu, mohou být (při šikovně sepsané smlouvě) takové praktiky dokonce zdrojem pozoruhodných zisků. Ty zisky však nepramení z marketingové strategie, uváženého výběru titulů a především z úspěchu u čtenářů, ale jen z bezohledného odírání autorů samých.
Nakladatelství, která bohatnou pouhým vydáváním knih, bez ohledu na jejich prodej. - Kdo tohle vymyslil, před tím opravdu smekám.


Další články tohoto autora:
Michal Matoušek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku