Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.3.2003
Svátek má Radek




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA (12)
 >POLITIKA: Proč jsem pro válku v Iráku
 >PROPAGANDA: Goebbels o Spojených Státech
 >NÁZOR: Afgánistán ano, Irák ne ?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger moderuje panelovou diskusi
 >PSÍ PŘÍHODY: Válečné vstávání
 >MÉDIA: Polemika o vině a trestu
 >NÁZOR: e- knihy
 >VÝSTAVA:Zemětřesení - výstava rytin v Karolinu
 >POVÍDKA: Nečekané napadení
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Od náměstí Svornosti k Eiffelově věži - itinerář
 >TÉMA: Deset miliard
 >KONFLIKT: Válka mírová
 >POLEMIKA: Ohlas na článek "Teorie pustého ostrova"
 >CHTIP: Co by se stalo, kdyby Irák vyhrál

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Kanada  
 
21.3. NÁZOR: Afgánistán ano, Irák ne ?
Miroslav Oborník

Kanada se rozhodla nezúčastnit se válečného tažení proti Sadámovi. Předseda vlády Jean Chrétien to zdůvodnil tím, že je zásadně proti válce, jejímž cílem je změna režimu v dané zemi. Vyjádřil též obavy z toho, zda je vůbec možné určit hranici, kdy je politický systém či režim ještě přijatelný, kdy méně a kdy se stává důvodem k válce. Nemíním zde hodnotit kroky kanadské vlády, musím říci, že je do jisté míry chápu. Viděl jsem totiž několik monstrózních protiválečných demonstrací ve Vancouveru. S vědomím obecně protiamerického smýšlení Kanaďanů a se separatistickým francouzským Quebeckem v zádech to nemá Jean Chrétien jistě lehké. Chci jen na kanadském příkladě ukázat falešné tóny, které ve světovém chóru za mír slyším.
Kanadská ekonomika je silně provázaná s ekonomikou Spojených států. Téměř okamžitě po oznámení neúčasti Kanady ve válce se vyrojily spekulace o možných odvetných ekonomických krocích USA. Pan Chrétien tyto obavy odmítal s tím, že Kanada se přece vojensky podílí na akcích v Afgánistánu, a že tato skutečnost je v USA velmi pozitivně hodnocena. Tímto se dostávám k jádru věci. Jaký je vlastně rozdíl mezi válkou v Afgánistánu a Iráku ? Pokud se dobře pamatuji, cílem vojenské akce v Afgánistánu byla především změna režimu. Režimu, který údajně podporoval islámský terorismus. Pokud se někomu jeví důvody k napadení Iráku nedostatečné, ať si vzpomene na důkazy o účasti Al-Kajdy a Usámy Bin Ladina na útoku na WTC ! Osobně mezi nimi nevidím žádný kvalitativní rozdíl. Přesto byly tyto důkazy obecně uznány jako dostatečné k ospravedlnění změny politického systému vojenskou intervencí. Kde byly ty miliony demonstrantů před okupací Afgánistánu ? Jistě, afgánský režim pod taktovkou Talibanu nebyl mezinárodně uznán. Z toho vyplývá jediné: je třeba být diktátorem dostatečně dlouho a dosáhnout ve svém diktátorství mezinárodního uznání. Životy prostých lidí pak získají na hodnotě a zaslouží si ochrany, ovšem výhradně proti možnému násilí zvenčí. Naopak, takový uznaný diktátor může své obyvatelstvo vraždit naprosto beztrestně, protože měnit mezinárodně uznaný režim silou zvenčí je nemravné a principiálně nepřijatelné. Lidé žijící v mezinárodně neuznaném totalitním režimu si však ochranu a podporu protestujících zjevně nezaslouží, zřejmě proto, že je utlačující režim nebyl dostatečně vytrvalý a hlavně, nestal se členem OSN. Mrtví afgánští civilisté jsou prostě asi nějak jinak mrtví, než ti potenciálně mrtví iráčtí.
Každá válka je strašná. Smrt je stejně definitivní v afgánských horách, na Manhattanu nebo v irácké poušti. Zdá se, že jediným skutečným důvodem, proč byla válka v Afgánistánu pro světovou veřejnost přijatelná a válka v Iráku nikoliv je časový odstup od 11. září 2001. Zatímco při afgánské invazi ještě všichni v duchu viděli hroutící se věže WTC, při masových protestech v uplynulých týdnech si na americké mrtvé již nikdo z demonstrujících ani nevzpomněl...


Další články tohoto autora:
Miroslav Oborník

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku