Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 1.4.2003
Svátek má Hugo




  Výběr z vydání
 >FILM: Pupendo
 >POLITIKA: Špidla nad propastí
 >POLITIKA: "Nerozuměl jsem. Nic jsem neříkal."
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Z hlediska ptactva
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Už jsi vzhůru?
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí trumfování
 >POLITIKA: Vláda zrušila kontrakt na stavbu dálnice D47
 >NÁZOR: Strategická analýza irácké války v Ekonomu
 >NÁZOR: Máme opět nadstranického presidenta
 >UVAHA: Musí být ministr odborníkem v daném oboru ?
 >ARCHITEKTURA: Nenasytná krabice - nekonečné interiéry MVRDV
 >HUDBA A ZVUK: Skladatel a jeho řemeslo
 >POLITIKA: Přestaňme švejkovat!
 >EKONOMIKA: Trhy nevnímají ekonomické zprávy - pouze Irák
 >POSTŘEH: O frontě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
1.4. ŠAMANOVO DOUPĚ: Z hlediska ptactva
Jan Kovanic

Přes území Iráku se v těchto dnech do Evropy vracejí milióny tažných ptáků. "Z hlediska ptactva není žádné roční období vhodné k válce, ale březen a duben nepochybně patří k nejméně vhodným obdobím," prohlásil podle tisku mezinárodně uznávaný expert Phil Hockey.

Ve válce roku 1991 prý hořelo 650 ropných vrtů, což bylo horší, než teď, kdy jich je asi jen sedm. Tehdy vyteklo do přírody 25 až 30 milionů barelů ropy, vznikla celá ropná jezera na ploše téměř 20 kilometrů čtverečních. Do Perského zálivu se vylilo 6 až 8 milionů barelů ropy, která zničila místní ekosystémy a usmrtila více než třicet tisíc přezimujících ptáků. Počty ptáků poklesly na pouhá 3 procenta. Mezopotamské mokřady, unikátní přírodní systém, který obývaly vzácné druhy ptactva, se z rozlohy patnácti tisíc kilometrů čtverečních smrskl na pouhou třetinu, jak zaznamenal BirdLife International.

Mokřady krom ptáků však obývají i lidé. Bydlí si tu na umělých ostrovech, mezi nimiž se přepravují po lodičkách. Na pilotech stojí rozsáhlá "pódia", kde se nacházejí celé vesnice i s chrámy. Přírodní ostrovy, které vyčnívají na půl metru nad hladinu, jsou uchovány pro pěstování obilí. To není valné kvality, proto ho spotřebovávají místní hospodářská zvířata - drůbež i krávy. Obyvatelé také samozřejmě rybaří. Celé území je pokryto až šestimetrovým rákosem. Rákos je zde strategickou surovinou - staví se z něj, krmí se jím hovězí dobytek. Dokonce se dají jeho mladé výhonky i jíst - prý chutná trochu jako brokolice. V rákosu se lze také výborně ukrývat. Což činili poražení šíité po protisaddámovském povstání v roce 1991, které bez slibované zahraniční pomoci brzy zkrachovalo.

Načež začal Saddám Husajn s vysušováním oblasti. A dnes je mokřadů jen třetina. Co se stalo s těmi lidmi tam? Asi je postihl osud ptáků.

Prosím, nezapomínejme: Mokřady "nevyschly" samy od sebe. Záměrně je zničil irácký krutovládce. Stejně tak vrty "nehořely", ropa "nevytekla", ptáci "neuhynuli". Vrty zapálil Saddám. Ropu vypustil Saddám. Ptáky zabil Saddám.

Lidi taky.

Psáno v Praze dne 27. března 2003 pro Hospodářské noviny, kde vyšlo den nato pod redakčním názvem "Irácký krutovládce z ptačí perspektivy".
Otištěno se souhlasem redakce HN


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku