Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 7.4.2003
Svátek má Heřman, Hermína




  Výběr z vydání
 >VESMÍR: Překvapení černých děr
 >NÁZOR: Skončí někdy privatizace bez pravidel?
 >ARCHITEKTURA:Památkáři k případu kavárny ve Vodních kasárnách v Olomouci
 >FEJETON: Tunel s uměním
 >RODINA A PŘÁTELÉ: O půjčování knih
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart kulhá už jen malinko
 >ZE ŽIVOTA: Skeptický klub Sisyfos dovalil balvany
 >PRAHA: Vzhůru na Everest ... pardon, na Petřín!
 >POLITIKA: Hlupák, nebo korupčník?
 >NÁZOR: Před úterním jednáním Sněmovny o dálnici D 47.
 >SPOLEČNOST: Příběhy české justice (6)
 >POVÍDKA: Čekání na spravedlnost
 >POSTŘEH: O toaletním papíru
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >ZAMYŠLENÍ: Jak být šťastný?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
7.4. POSTŘEH: O toaletním papíru
Ivo Rýznar

Minulý týden jsem byl pověřen, abych krom jiného koupil ten nejnutnější papír do domácnosti. Ale nějaký lepší, měkčí, žádný "šmigl". Zamířil jsem tedy cestou z práce do jedné nejmenované sídlištní samoobsluhy. Po okružní jízdě s vozíčkem mezi regály jsem zamířil k pokladně. Až na poslední chvíli jsem si na ten papír vzpomněl. Vyhnul jsem se laciným roličkám a věnoval svou pozornost těm na omak měkkým. Vyloučil jsem ty balíky, které až příliš připomínaly drahotu. Nic proti luxuxu, ale v tomto případě by šlo skutečně o vyhazování peněz do záchodu. Vtom jsem spatřil balík velikosti čtyř rolí za vskutku přijatelnou cenu. Přesvědčil jsem se pohledem na štítek rgeálu že jde skutečně o toaletní papír a uvedený balík vhodil do nákupního vozíčku. V duchu jsem se zaradoval, že budu pochválen. Doma jsem vybalil nákup, potraviny naskládal do chladničky a již zmiňovaný balík odnesl na nejmenší místnost domácnosti.

Když jsem po nějakém čase použil zařízení oné místnosti, automaticky jsem sáhl po papíru v držáku. Nic, na hřídelce se houpala prázdná trubička z tuhého recyklovaného papíru. "No nic," řekl jsem si, "použiji ten nový." Jaké však bylo moje zděšení, když jsem po rozbalení nevylovil z balíku potřebnou roličku, ale pořádnou roli papírových ručníků. Pravda, příjemně měkkých, ale poněkud širokých. Kdo by byl řekl, k čemu všemu lze v nouzi použít ručník. Ale český (moravský, slezský) člověk je od přírody kutil. Vzal jsem do ruky ostrý nůž a ze čiroké role vyrobil během chvíle dvě užší roličky toaleťáku.

Když si tak vzpomenu, jak jsme kdysi stávali v drogeriích fronty na toaletní papír, musím blahořečit tržnímu hospodářství.

Ručníky koupíme i bez front... :-)


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku