Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 8.4.2003
Svátek má Ema




  Výběr z vydání
 >ZE ZAHRANIČNÍHO TISKU: Kdo opravdu může za tragédii 11.září 2002?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vltava sahala až sem...
 >VÝSTAVA: Bakchus kontra mystik
 >POLITIKA: Schizofrenní ODS
 >RODINA A PŘÁTELÉ: V hodině dvanácté, minutě šedesáté
 >PSÍ PŘÍHODY: Vrchní podnožní motač
 >HUDBA A ZVUK: Liszt a Grieg
 >ARCHITEKTURA: Olympiáda v Praze? Žádná novinka!
 >POLITIKA: Kam nás vedeš slepá vládo a ostatní sebevraždy
 >KONFLIKT: Špidla se kvůli Kavanovi musí dovolit OSN
 >EKONOMIKA: Světlo v tunelu
 >KOMENTÁŘ: Studený čumák (3)
 >NÁZOR: Více Landsmanschaftu, méně nacionalismu
 >POSTŘEH: O mincích
 >INFO: Zpráva k návrhu předloženému společnosti RadioMobil a.s.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
8.4. VÝSTAVA: Bakchus kontra mystik
(Artforum)

J.Hísek: Moucha
Blahobytná postava, zvídavé oči maličko ironicky pozorující dění kolem sebe z Rumcajsovského obličeje, takový je Tomáš Bím . Naproti němu asketická postava s dlouhými rovnými vlasy a očima zahleděnýma někam mimo všední realitu, patří Janu Hískovi .

Dva umělci, dva různé světy se setkali na výstavě, kterou připravila na duben na svých stránkách virtuální galerie ArtForum. Reálný svět kontra svět představ - to jsou výtvarné světy Tomáše Bíma a Jana Híska. Pozemskost a nadpozemskost námětů, vyjadřuje a maximálně umocňuje i jejich ztvárnění - použité výtvarné techniky, sytost a naopak průhlednost barev. Hískova mysl se vznáší v éteru spolu s anděli, náboženskými náměty či halucinacemi. A jak se na takové nehmatatelno sluší, jsou i postavy a předměty na jeho obrazech povětšinou téměř průsvitné. Jen "Tři ďáblova léta"využívají zavedených pekelných barev.

Bímovy pozemské náměty jsou naproti tomu až bánální. Ale barevná paleta dává litografiím i obrazům vesměs pozitivní náladu a přesvědčuje, že přesto přese všechno je naše zeměkoule tím pravým místem pro život. A že záleží jen na nás, kolik nostalgie a chmurných myšlenek si ve své mysli necháme uhnízdit a že je vždycky čas podívat se na svět i těmi vesele barevnými brýlemi, přes které se i vrak autobusu či pohozené odpadky nezdají jako ošklivost vzbuzující handicap krajiny, přestože bychom na jejich dopad neměli zapomínat. Ale pro tu danou chvilku je můžeme pozorovat jako zajímavé zátiší. Nakonec od toho tu je i Hískův "Anděl zapomnění".

O odlišnosti obou výtvarných světů vypovídají i samy náměty. U Tomáše Bíma lze potkat v nevadské poušti vrak "Modrého autobusu", u Jana Híska "Slona" kdesi uprostřed oázy. V nedozírných píscích "Egypta" čeká na Bímovi žíznivce stánek s Coca Colou, u Híska je čekají "Halucinace". Z Hískova obrazu svítí "Opiový měsíc", na Bímově litografii svítí ten náš obyčejný měsíc na "Ženu v červeném" a ta na nás zase "svítí" svým vystrčeným pozadím. Ale možná, že je to sám převlečený ďábel. Kdo ví?
Při prvním pohledu na "Trávu" byste mohli hledat spřízněnost v zádumčivé náladě krajiny, ale pozornější pohled odhalí u Bíma tak neduchovní předměty, jakými jsou zatoulaný golfový míček, vlaječka označující jamku, do které měl zapadnout a na obzoru se rýsující polygonový bod. Zobrazená tráva je skutečná nikoli ta, po které vychází "Opiový měsíc" a nejen malíř vidí "Halucinace". I zádumčivost "Lucemburské zahrady" je živoucně narušena koulemi na petang. Věkovité stromy, letitá atmosféra v očekávání hry, která je synonymem pro aktivní stáří, alespoň ve své rodné zemi galského kohouta.
Nástrahy a překážky, ty najdete u obou umělců. Bímovy jsou opět ty hmatatalné, přes které se člověk musí dostat tehdy, je-li jezdcem v koňském sedle. V Hískových obrazech připravují nástrahy ponejvíce ďáblové a objektem jejich snažení je nevinný chlapec.
Ale všem, už na začátku výstavy, jako dobré znamení, vychází Hískova "Hvězda".

Kuriozity, aukce, osobnosti, doba
Právě z těchto oborů jsou připraveny otázky v nové soutěži ArteFakta. Nestanete se sice milionářem, ale pokud budete mít ono příslovečné hráčské štěstí, můžete se stát majiteli krásných a hodnotných výtvarných děl. První šťastlivci budou vylosováni z těch, kteří co nejsprávnějí odpoví na otázky do půlnoční uzávěrky 10.dubna. Pokud víte, kdo je autorem slavného obrazu "Kleopatra" či jakou rychlostí jezdil první automobil na našem území, jste k výhře o dva stupínky blíž. A i když se na vás štěstí možná tentokrát neusměje, můžete ho pokoušet příště a ještě si osvěžíte své znalosti. Nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit. Ať už se před soutěží chcete potěšit pohledem na umění nebo se chcete rovnou vrhnout do duševního ringu, cestu máte společnou a to tudy.

Zuzana Ottová




Další články tohoto autora:
(Artforum)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku