9.4. SPOLEČNOST: Životní styl typu Big Mac
Jiří Svršek Literatura a odkazy:
[X1]
McIndoctrination: Selling the Big Mac Lifestyle.
McDonald's je nedílnou součástí životního stylu moderního
amerického života: velký, rychlý a levný. "Zlaté oblouky" jsou
dnes obecným jevem. Větu "Dejte mi Big Mac" můžeme slyšet ve více
než 25 různých jazycích. Analýza společnosti McDonald's je kvůli
ohromnému rozšíření obtížná. Studium tohoto jevu se podobá
přistání sondy na Jupiteru, neboť nevidíme celek. Autor článku
[X1] se pokusil studium společnosti McDonald's zasadit do širšího
kontextu "mcdonaldizace" společnosti. V úvodu svého článku jasně
říká: McDonald's je obchod, nikoliv charitativní organizace. Jeho
hlavním cílem, jako jiného podnikání, je zisk.
Obraz giganta
Když anglická skupina The Beatles připravovala svůj první
singl, její technici ladili kytary v laboratorních podmínkách.
Inženýři strávili několik dní přesným umístěním reproduktorů.
Konečná verze singlu byla sestavena ze tří živých nahrávek. Tato
pečlivá příprava byla nezbytná, aby se dosáhlo snadného výsledku.
Koncepce společnosti McDonald's se také jeví jako snadná
a jednoduchá. Ray Kroc , zakladatel společnosti McDonald's, kladl
důraz na kvalitu, obsluhu, čistotnost a hodnotu (QSC&V, Quality,
Services, Cleanliness & Value) . Dnes se kromě toho klade důraz
především na komplexní manipulaci s lidmi pomocí hromadných
sdělovacích prostředků. Manipulaci, která neprodává hamburgery,
ale životní styl všem potenciálním zákazníkům.
Logo společnosti McDonald's se nápadně podobá znaku, který
používali angličtí sezónní dělníci pro těžkou práci. Práce
u McDonald's skutečně není příjemná, ale McDonald's svým logem
zamýšlel zcela něco jiného, protože má představovat "zlaté
oblouky".
Logo ve tvaru písmene "M" má dva dobré důvody. Prvním je, že
jakmile McDonald's začal prodávat licence (franchising), udělal
ze svého podnikání zlatý důl. McDonald's patří k nejúspěšnějším
obchodním společnostem za posledních čtyřicet let.
McDonald's zaměřuje svoji pozornost na dvě cílové skupiny: na
děti a na dospělé. Oběma skupinám se snaží sdělit, že McDonald's
je příjemné a bezpečné místo. Původně se McDonald's zaměřoval na
mladé lidi. Představitelé firmy věřili, že hamburger za 15 centů
je pro mladé lidi přitažlivý, neboť jde o oblíbené jídlo, které
je prodáváno v prostředí, kde mladí lidé mohou realizovat své
představy a sledovat průběh přípravy.
Načasování průniku na trh bylo perfektní. McDonald's vyrostl
s televizí. Televize je médium, které je schopno dodat reklamu
všem potenciálním zákazníkům a upoutat jejich pozornost.
Myšlenka ovlivňování dětí pomocí televize vznikla v jedné
z licenčních poboček. Licenční pobočka Oscara Goldsteina ve
Washingtonu DC byla známa jako společnost Gee Gee. Tato
společnost sponzorovala program cirkus klauna Bozoa, jehož
představitelem byl Willard Scott . Willard Scott přilákal svým
vystoupením dětský trh. Děti pod vlivem reklamy nutily své
rodiče, aby s nimi šli do restaurace McDonald's.
McDonald's marketingovou myšlenku pobočky Gee Gee rozšířil
a vytvořil McDonaldland. Reklama tvrdila, že McDonaldland je
skvělé a tajemné místo, kde je všechno možné. Každý den zde
vypadá jako skvělé prázdniny.
McDonaldland je nejefektivnější nástroj na získání dětského
zákazníka v oblasti stravování. Efektivnost spočívá především
v přesvědčování. Děti jsou přesvědčovány, že všechno je báječné,
všechno zde mohou, nikdo jim nic nezakazuje.
Řadou postaviček a hraček McDonald's vytváří svět fantazie,
jehož prostřednictvím implantuje své výrobky do dětské mysli.
Preciznost propagandy a iluze, s níž McDonald's působí na děti,
zajišťuje, že tyto děti budou do restaurací McDonald's chodit
i v dospělosti.
Do povědomí dospělých se McDonald's dostal cílenou reklamní
kampaní v polovině 80. let 20. století. Tato kampaň byla zbraní
McDonald's během "hamburgerových válek". Reklama pomocí rodinné
idyly lidem vnucovala představu, že rodina se upevňuje právě pod
zlatými oblouky. Rodinný obrázek představoval McDonald's jako
místo potenciální zdroj lásky a lidského štěstí pro celou rodinu.
V říjnu 1981 McDonald's najal společnost Leo Burnetta . Její
strategií byla iluze před skutečností. Tato strategie se velice
podobá metodám nacistického šéfa propagandy Josepha Goebbelse .
Zatímco Burger king nebo Wendy se soustředily na svůj výrobek,
Barnett říká "zde je láska".
McDonald's se snažil vytvořil iluzi společenství zákazníků
a překročil tak svoji iluzi rodinného jídla. McDonald's podle
této iluze prodává hamburgery z lásky, ze smyslu pro společnost
a kvůli dobrým pocitům.
Přesto McDonald's nikdy myšlenku rodinného jídla neopustil.
Snažil se vytvořit McDonaldland pro dospělé. Návštěva restaurace
McDonald's se měla stát zážitkem pro každého člena rodiny. Měla
mu umožnit alespoň na chvíli uniknout na ostrov svých snů. Rodina
se tak po dlouhé době vrací do rodinného domu.
Další iluzí, kterou McDonald's začal vytvářet, byla představa
starého dobrého přítele. Proto McDonald's udržoval stále stejný
styl a stále stejné, důvěrně známé prostředí. Dobrá propaganda
není nikdy samozřejmá. Reklamní kampaň z poloviny 80. let 20.
století se soustředila na všechny generace, rasy a překročila
všechny bariéry. Nikdo z lidí neměl zůstat stát stranou velké
McDonaldovy rodiny.
Roční náklady na reklamu v roce 1995 dosáhly 1,8 miliardy
dolarů, ale přesto nebylo zaručeno, že zasáhne jak mládež tak
dospělé. McDonald's se vždy snažil a snaží polidštit pomocí iluze
rodiny Ronalda McDonalda. Reklama se opakovaně snaží tuto iluzi
posilovat. Stačí shlédnout současné televizní reklamy a reklamní
plochy.
Profil zaručeného úspěchu
McDonald's se snaží vyvolat iluzi milující rodiny zákazníků,
ale zároveň je římskou legií pro svoji konkurenci. McDonald's
vybudoval úspěšný systém dohlížitelů, kteří pravidelně objíždějí
všechny pobočky a kontrolují dodržování licenční dohody. Tím je
zajištěno, že všechny pobočky fungují naprosto stejně, podle
stále stejného schématu.
Rozšiřování restaurací McDonald's bylo brzy označeno jako
"mcdonaldizace". Tento termín v úzkém smyslu označuje proces
standardizovaného šíření poboček. Tisíce pokusů tomu zabránit
selhalo. Šíření restaurací McDonald's lze přirovnat k šíření
římských legií.
Sedm stránek výroční zprávy společnosti McDonald's z roku
1995 je věnováno "Strategii globální dominance". Tento název by
bylo možno chápat u jiných prodejců jídla jako určitou nadsázku,
ale v případě společnosti McDonald's jde o jasný cíl. Dnes
McDonald's má více než 18 tisíc restaurací v 89 zemích světa
s více než miliónem zaměstnanců a držitelů licence. Představuje
tak světovou jedničku v maloobchodě s jídlem. Každý rok má
McDonald's hrubý příjem 9,795 miliard dolarů. Každý den nejméně
1% všech obyvatel planety pojídá hamburgery u McDonald's. Cíl je
proto naprosto jasný. Ovlivnit podstatnou část těch zbývajících
99% populace.
McDonald's používá motto QSC&V (kvalita, služba, čistotnost
a hodnota) Raye Kroce jako náboženství. Činnost představitelů
společnosti odráží právě toto krédo. Vznikla proto "Hamburgerová
univerzita", kde se desítky tisíc studentů učí, jak správně
připravovat a prodávat hamburgery. McDonald's svůj cíl myslí
naprosto vážně.
Ekonomicky je McDonald's silnou společností. Dokonce v době
ekonomické recese společnost McDonald's zaznamenala růst zisků.
V letech 1994 až 1995 se objevilo tři tisíce nových poboček.
Síť vedoucí z centra
McRealita
Úspěch společnosti McDonald's souvisí s vyvrcholením dvou
sociálních jevů: automobilismu a licenčního systému. Automobily
vytvořily novou "mobilní společnost", které vyhovuje prostředí
rychloobslužných restaurací typu McDonald's.
Díky automobilu člověk přestal být omezen na městské oblasti,
do nichž se dostal pěšky. Obchod proto mohl opustit centra měst
a mohl se rozvíjet i na předměstích a okrajových částech měst.
Předměstí soustřeďují kupní sílu střední třídy obyvatel.
Dalším důležitým aspektem růstu společnosti McDonald's byl rozvoj
licenčního systému. Významnou novinkou licenčního systému byl
vznik dealerského prodeje automobilů a rozvoj benzínových stanic.
Tento dealerský systém prodeje později využil Ray Kroc ve své
revoluční myšlence potravinového průmyslu.
Kroc standardizoval udělování licencí pomocí svého řízení.
Jeho základním nástrojem bylo časově omezené přidělování licencí
a neudělování regionálních licencí. Kroc tímto mechanismem řídil
rychlost rozšiřování poboček. Zakladatel platil za licenci jen
950 dolarů a Kroc tak budoval systém "rodinné sounáležitosti"
mezi společností a jejími pobočkami. Skutečná strategie však byla
jasná - vydělat co nejvíce peněz.
Společnost McDonald's se ve svém marketingovém záměru spojila
se Sonnebornovou společností Franchise Realty Corporation.
Sonnebornova práce spočívá zejména v jedinečném systému udělování
licencí. Držitel licence platil společnosti pevný nájem nebo
později nájem v procentech zisku, kdykoliv se zvýšil. Protože
všichni držitelé licence byli úspěšní, příjem společnosti
McDonald's neustále rostl. Licence byla vázána přísnými smluvními
podmínkami, jejichž porušení znamenalo ukončení licence. Ohromný
úspěch společnosti McDonald's spočíval v přímém vlivu společnosti
na všechny pobočky. Pokud společnost nebyla spokojena s nějakou
činností pobočky, jednoduše této pobočce odejmula licenci.
V roce 1995 více než polovina americké populace bydlela jen
tři minuty jízdy automobilem od některé restaurace McDonald's
a téměř každou třetí hodinu se někde na světě objeví nová
restaurace.
Přitažlivost celého systému spočívá v ofenzivním způsobu, jak
McDonald's vydělává peníze. Přitom tento systém rozvoje pomocí
udělování licencí není v rozporu s obrázkem "šťastné hamburgerové
rodiny". V roce 1995 reálné jmění společnosti McDonald's činilo
17,137 miliardy dolarů.
Zatímco jiné společnosti byly nuceny měnit ceny pronájmu
svých licencí podle růstu inflace, McDonald's ponechával ceny
licencí v posledních třiceti letech na zhruba stejné výši. Systém
vlastnictví a pronájmu, které vyvinul Sonneborn, se stal velice
úspěšným a přišla doba, kdy Harry Sonneborn spolupráci ukončil.
Magický létající koberec
McDonald's jako součást procesu svého rozvoje vyvinul metody
kontroly přípravy a kvality poskytovaného jídla. Příprava všech
hamburgerů a dalších jídel probíhá podle jednotné technologie,
která je zdokonalena natolik, že přípravu jídla ve zcela stejné
kvalitě snadno zvládá školený personál.
Kupní síla společnosti McDonald's je fenomenální. McDonald's
je největším americkým odběratelem hovězího masa, 2% roční
produkce kuřat, 5% roční produkce rajčat. Ročně McDonald's
nakupuje asi 130 miliónů liber sýra. Firmy, které společnosti
McDonald's dodávají, mají zaručené zisky. V roce 1990 firma
Keystone meat oznámila zisk 750 miliónů dolarů od společnosti
McDonald's. Na mezinárodním trhu nemá McDonald's konkurenci.
Pokud nějaká dodavatelská společnost překříží společnosti
McDonald's její plány, je poslána nazpět do obchodní anonymity,
z níž byla pozvednuta. McDonald's používá svoji kupní sílu pro
manipulaci se svými obchodními kontakty. Dodavatelé chtějí být
stejně velkými jako McDonald's, ale McDonald's na tom nemá žádný
zájem.
Dokonce Coca-Cola, jedna z nejvýznamnějších společností na
světě, 5% své produkce ve Spojených státech realizuje jen díky
společnosti McDonald's. Když Louis Agate, Krocův první úspěšný
držitel licence, začal prodávat Pepsi Colu, Kroc mu okamžitě
zrušil licenci. Bez McDonald's by Coca-Cola neměla tak významné
postavení na trhu. Společnost Pepsi International se pokusila
proniknout na trh přes jiné společnosti, ale neuspěla kvůli
značnému vlivu společnosti McDonald's na trhu s tímto nápojem.
Nedávné společné podniky souvisejí s expanzí satelitních
restaurací McDonald's. Tyto restaurace mají jen omezenou nabídku
a jsou menšími verzemi velkých restaurací. Některé z těchto
satelitních obchodů byly otevřeny u čerpacích stanic plynu. Ale
největším příkladem expanze je 800 nových satelitních restaurací
Wal*Mart.
Druhý díl najdete ve vědecké sekci Neviditelného psa-Universum
|