Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 14.4.2003
Svátek má Vincenc




  Výběr z vydání
 >LIDÉ: Osamělý bojovník František Kriegl
 >BELMONDO: Sedmdesátiletý "sympatický darebák"
 >ZAJÍMAVOST: Iluze či vize?
 >SOUTĚŽ: Jak jsme putovali do Evropy…
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Cesta na sever
 >PSÍ PŘÍHODY: To se může stát hlavně v sobotu
 >NÁZOR: Volání z druhého břehu
 >ZAMYŠLENÍ: Je ministr Šimonovský hrdina nebo podvodník?
 >POLITIKA: Evropská unie a válka v Iráku
 >GLOSA: V pátek třináctého
 >SVĚT: Mešitu u každé posluchárny?
 >REAKCE: Píseň noci 29. října
 >POLITIKA: Nová politická nabídka
 >GLOSA: Zachrání nás před tabákem a alkoholem?
 >PODVOD: Další konkurz - Zbrojovka Brno

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
14.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Cesta na sever
Ondřej Neff

Po celou - právě naštěstí uplynulou - dobu zimní post-zimy jsem cítil motocyklový absťák. Nastartoval jsem Sůzu (=motocykl Suzuki) až v sobotu. Cíl - přátelé Svoreňovi, bytem v Chomutově.
Na sever od Prahy.
Mizernejch 80 km. Ale na sever.
"přijeď, skvělej nápad, jseš tu za chvíli, stavíme na kafe..." hlaholilo sluchátko mobilu, když jsem jim oznámil svůj nápad.
Vyjel jsem za příjemného slunečného počasí. Jarní vánek se mi vloudil pod přilbu a čechral zbytky kadeří. Někde u Slaného se mi začalo zdát, že mě čechrá nějak moc a v úrovni Loun mi bylo jasné, že do té zatracené přilby fouká a že by bejvalo bylo lepší, kdybych si natáhl jedno triko navíc.
Nebe se zatáhlo šedou roletou. U silnice se objevil sníh. Směřoval jsem dále na sever. Sněhu přibývalo. Děti si stavěly sněhuláky a přes silnici vedly koulovou bitvu. V jedné vesnici vytahovali smrtku z potoka, omlouvali se jí a lili jí do hlavy rum. U pumpy mi nabízeli, že jako pozornost podniku mi namontují na pneumatiky brusle.
Dojel jsem do Chomutova. Zastavil jsem před domem mých přátel. Sňali mne z motocyklu a odnášeli do domu, jako když v Hvězdných válkách nesou Hana Sola. Indiáni oživovali zmrzlé Indiány tím, že je zavřeli do rozpáraného břicha bizona. Nevím, co se mnou udělali Svoreňovi, je fakt, že časem mi rozmrzla víčka a opět jsem viděl ven.

Náhled optimisty: Praha leží na jih od Chomutova, pojedu do tepla!
A jsem tady, v Praze, píšu, rotvajler Bart mě hřeje u nohou.
Nějak mě svrbí prsty. Asi se projedu na motorce. Vydám se na Západ, za kamarádem Ivanem Gentlemanem Strakou. Když jedete po rovnoběžce, nemůžete nic zkazit. Jste pořád na stejném.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku