Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 14.4.2003
Svátek má Vincenc




  Výběr z vydání
 >LIDÉ: Osamělý bojovník František Kriegl
 >BELMONDO: Sedmdesátiletý "sympatický darebák"
 >ZAJÍMAVOST: Iluze či vize?
 >SOUTĚŽ: Jak jsme putovali do Evropy…
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Cesta na sever
 >PSÍ PŘÍHODY: To se může stát hlavně v sobotu
 >NÁZOR: Volání z druhého břehu
 >ZAMYŠLENÍ: Je ministr Šimonovský hrdina nebo podvodník?
 >POLITIKA: Evropská unie a válka v Iráku
 >GLOSA: V pátek třináctého
 >SVĚT: Mešitu u každé posluchárny?
 >REAKCE: Píseň noci 29. října
 >POLITIKA: Nová politická nabídka
 >GLOSA: Zachrání nás před tabákem a alkoholem?
 >PODVOD: Další konkurz - Zbrojovka Brno

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
14.4. ZAJÍMAVOST: Iluze či vize?
Jan Hurych



Čas je opravdu podivná fyzikální dimenze: má sice také negativní stupnici, ale zkuste ho obrátit zpět! Zatím to umíme jen v počítačových simulacích anebo pomocí různých pamětí, ale ten reálný, řekl bych "biologický" čas, ve kterém žijeme, ten zatím obrátit nejde, leda tak v science fiction.

Ovšem s tím už jsme se tak nějak smířili, i když už ne zrovna s tím, že ten čas ovšem také pro každého z nás jednou skončí. Jak říká staré přísloví: každý chce jít do nebe, ale nikdo pro to nechce umřít. A nejen to: čas se nedá ani zpomalit či urychlit (při "normálních" rychlostech, pane Einsteine!), a už vůbec ne přeskočit. Jak by se nám to ale značně hodilo...


Už od pravěku se lidé snažili předvídat, co se stane v budoucnosti: ať už to bylo zjistit, kdy kolem půjde stádo mamutů, nebo kdy zkrachuje ta která banka. Pokud se jedná o jevy opakované, můžeme buď udělat odhad (guess) anebo použít i hrubé pravděpodobnosti (guesstimate), případně to i poněkud přesněji vypočíst (calculated guess). Tomu všemu se pak ovšem obecně říká předpověď (forecast). Uvádím zde anglické výrazy jen proto, aby bylo vidět, že i jinde existují různé stupně odhadů a pochopitelně i s nimi spojené druhy problémů. V poslední době se přidružily odhady pomocí neuronových sítí, která nám v našich odhadech přidávají další nejistotu, totiž tu, jak dalece jim můžeme věřit.

Ale to už se dostávám do oblasti iluzí, totiž představ, které jsou anebo budou - v případě předpovědí - nereálné. A opět: nemám zde na mysli žádné podvody nebo drogové halucinace (ty patří do jiné kategorie), ale poctivě míněné představy, které nemají (a v případě předpovědí ani nebudou) mít svou realizaci ve skutečném, reálném světě. Vize , na druhé straně, je předpověď, která se víceméně uskuteční.

Uvedu příklad: v roce 1862 napsal Victor Hugo v Bídnících:" Občané...umíte si představit budoucnost? Národy si budou navzájem jako bratři, žádné děsivé události (míněny války, povstání či krize, pozn. jansan), všichni budou šťastni..."

Ano, dobře míněno, ale stále jenom iluze. Na druhé straně, jen o rok později, napsal jiný Francouz, Jules Verne, knihu (která byla mimochodem odmítnuta nakladatelem a našel ji až Verneův pravnuk v roce 1989; poprvé pak vyšla v roce 1994), ve které zobrazuje svoji vizi o tom, jak bude svět vypadat za sto let (přesněji řečeno roku 1960) a která se jmenuje "Paříž ve dvacátém století".

Verne měl tehdy za sebou teprve svou první knihu, "Pět neděl v balóně" a na svůj velký úspěch si musel ještě pár let počkat. Přesto se kniha vyznačuje už i typickou verneovskou "jasnovidností". Tak například v ní předvídal (v roce 1863!):

  • použití elektrického světla pro osvětlování ulic (první obloukovka byla v roce 1876, Edisonova žárovka v roce 1880, elektrické osvětlení ulic v Paříži až v roce 1890)
  • motorová vozidla (automobily) poháněné vodíkem (pár jich už jezdí a ve velkém se na tom pracuje)
  • tramvaje (první v USA r. 1880, v Evropě 1890)
  • automaticky řízené "nadzemní" vlaky na kolejích, poháněné sice stlačeným vzduchem, ale už držené v ložiskách elektromagnetickou silou (viz moderní japonské vlaky s lineárními motory)
  • výtahy a dveře ovládané tlačítky (první Otis výtah se objevil už v roce 1857, ale nebyl tuším elektrický, tlačítka neexistovala)
  • podzemní dráha (první pokusná v Londýně sice už 1862, ale v Paříži až 1900 - o Praze Verne nemluvil :-)
  • elektrické křeslo (vynalezeno o 25 let později)
  • kanceláře s kopírkami, faxem a počítači (Verne jim říkal kalkulátory)
V jedné pasáži jsem objevil i e-mail: "...elektrická telegrafie, která posílá dopisy přímo k adresátovi..." a navíc tak, že "...utajení textu je zaručeno". Jinde zase " ..fotografická telegrafie...dovoluje zasílat fotografie a obrázky na velké vzdálenosti". Jeho počítače už mají také klávesnici (tehdy se ještě nevědělo ani o psacím stroji!), lidé hrají na elektrická piana, atd.

Je třeba pokračovat? Asi ne, zajímavější je, jak to tedy všecko vlastně vysvětlíme. Tak například:
  • Kniha může být ovšem hoax, tj. podvrh, napsaný později. Proti tomu svědčí dokumenty, které potvrzují, že Verne v roce 1863 opravdu dal tento text svému vydavateli Hetzelovi, který ho odmítl, s poznámkou : "Je to utopie. Nikdo vám to dneska neuvěří." Rukopis byl také nedávno oficiálně ve Francii uznán za pravý.
  • Lidé prostě dělali za posledních sto let všecko možné, aby Vernea usvědčili z pravdy - ne, počkejte, to nezní ani tak moc hloupě, on totiž Verne hodně lidí inspiroval. Ale ve velkém měřítku je to pochopitelně nesmysl.
  • Někdo Verneovi při tom pomáhal (to se mimochodem tvrdilo o všech jeho knihách). Ale jak mohl ten pan Někdo tak dobře znát budoucnost? Tato otázka se ovšem dá zredukovat na otázku první a odpověď tedy stále chybí.
  • Verne přišel z Venuše, tak jak se to tvrdilo i o jiném vizionáři, Teslovi, který navíc svoje vize i uskutečňoval. V tomto případě bychom si ale měli stěžovat u úřadů na Venuši, že nám sem jich takových neposlali víc :-).
  • Verne měl pozorovací talent, dobrou logiku a skvělý odhad, kterým směrem technologie půjde. Možná, že k tomu přispělo i to, že neměl běžné technické vzdělání, které by asi omezovalo jeho představivost. Na druhé straně víme, že měl svoji vlastní databázi, která obsahovala 20 tisíc kartotéčních karet. Také jeho předvídavost v jiných knihách je fenomenální: tak například Apollo 9, které realizovalo jeho cestu na měsíc sto let po tom, kdy o ni psal, bylo také odpáleno z Floridy, vážilo stejně, a přistálo v moři tři kilometry od místa, kde to očekával Verne. Podobně přesné odhady byly i jiná data z této cesty, celkem asi dvacet a Verne také už v roce 1889 předvídal umělý zemský satelit.
Jak je vidět, Verne dovedl odhadnout trend věcí, i těch, které v té době ještě považovali za nesmysl. Dalo by se říci, že nic není úplně nemožné, jen je to v té či které době ještě nerealizovatelné - řekl bych, že šedesát procent věcí, které dnes používáme, bylo před sto lety neuvěřitelnými. Ano, fantazie to může vytvořit, tam se smí všecko, ale naše omezené lidské chápání, držené při zemi současnou realitou, nám často říká: ne, to není možné. Podle známé Murphyho definice je vynálezce člověk, který "neví, že to nejde a tak to vynalezne", nebo dokonce podle jiné je to "inženýr, který nebere svoje vzdělání příliš vážně".

Tak či tak, Verneovy vize se splnily, zatímco iluze jiných tu pořád po světě běhají dál, bez naděje na své první početí. Jiní iluzionáři zase něco nesmyslného začnou, ale pak dá velkou práci je od jejich iluzí odehnat - sem patří i "revoluzionáři". Do třetí kategorie pak patří hrubé omyly při předvídání budoucnosti - těch je pochopitelně nejvíc. Namátkou si vzpomínám na případ Američana, který v druhé polovině minulého století sice předvídal enormní vzrůst městské dopravy, ale zároveň varoval i před tím, že se pak budeme muset brodit po kolena v koňském trusu. Jak je vidět, nejen v koňském - na prvního ledna se ve sdělovacích prostředcích každý rok objevuje zase plno nových předpovědí . . .


Tento článek je z elektronické knihy DIMENZE, která vyšla v edici KNIHY OFF-LINE. Kniha se dá číst tím prohlížečem, kterým zrovna čtete toto a je ke stažení zdarma pro členy klubu KČK. Chcete se stát členy klubu? Napište si nám na adresu hurychj@tnt21.com - jedinou podmínkou je, abyste připsali, co od knihy očekáváte.



Další články tohoto autora:
Jan Hurych

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku