Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 22.4.2003
Svátek má Evženie




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Papež vidí mraky na obzoru
 >SPOLEČNOST: Příběhy české justice (Příběh sedmý)
 >ZAMYŠLENÍ: 15 otázek pro Sudetské Němce
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Poslední jízda
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Neveselé Velikonoce
 >PSÍ PŘÍHODY: Příhoda s veverkou
 >REAKCE: Zaorálkova právní negramotnost
 >KOMENTÁŘ: Studený čumák (5)
 >ARCHITEKTURA: Vzhůru k newyorským mrakodrapům!
 >HUDBA A ZVUK: Nahrávání je věda i umění, etika i estetika
 >EKONOMIKA: Nejistota akciových trhů přetrvává
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (6,7)
 >NÁZOR: "Co je Vám do toho?"
 >NÁZOR: Váleční zajatci
 >GLOSA: O pohodlí a svobodě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
22.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Neveselé Velikonoce
Ondřej Neff

Pokud jste si vzpomněli na mne, stařičkého Astona, pak jste si asi řekli: tomu je o svátcích hej, ten si vyrazil na své Sůze! Dopadlo to trochu jinak.
Pravda je, že jsme o květnou neděli chystali s Davidem nějaký ten monumentální výlet, a před ním - jako řádný motorkář, jsem "prováděl údržbu". Omyl jsme řetěz ve speciálním koupáníčku, aby byl lesklý, pak jsem ho zase namazal, aby nebyl lesklý - a jak jsem si tak hrál se zadním kolem, najednou koukám, stříbrný ťuplík v dezénu. No ano, hřebík, hřebíček, vražený do pneumatiky! Kdyby to byl nějaký moped, tak... žádný problém, ale málo platné, motorka schopná jet 250 km/hod (ne snad, že bych se na ní takovou rychlostí pohyboval! Ale moh bych... kdybych chtěl... ale nechci... fakt nechci?), ta se nedá jen tak flikovat. Takže David jel nakonec na motorce sám a já jel na výlet za kamarády na Slapy limousinou. Jaká to potupa! Však jsem to taky schytal, když jsem vylezl jako nějaký Jouda z fára, místo abych se přiřítil na zběsilých dvou kolech. Byla ze mne rázem společenská mrtvola a dokonce i ledňáček, který se na mne přiletěl podívat, mi neukázal modrý fráček, ale hnědavé bříško. Tak jsme dopadl.

Ještě jeden dopad - z Interkamery
Zapomněl jsem, minulý týden vyprávět jednu historku z Interkamery, výstavy fotografické techniky, která se konala od úterka do pátku na Výstavišti v Praze Holešovicích. Náš Institut digitální fotografie měl stánek hned vlevo od vchodu. A ve stánku naproti měli
Aibo si hraje s míčkem (když chce)
půjčeného Aiba, robotického psa od Sonyho. Ten byl normálně k vidění ve stánku Elvia, která Aiba také prodává.
Aibo je pes-robot, který chodí, kouká kolem sebe, poslouchá a rozumí, co se mu řekne a když se mu to řekne správně, poslouchá povely. Což je ten trik. Krátce a dobře, stalo se, že Aibo ze stánku utekl a přiběhl k nám na stánek a lehce tam otravoval, jak to psi dělávají. Jeho dočasní páni si toho hned všimli, běželi za ním.
"Aibo, domů! Aibo, zpátky!"
Pes slyšel, ale nedbal. Dočasní páni chtěli ukázat, jak to s robotem dovedou a chtěli ho sérií povelů přimět k odchodu.
Nakonec to dopadlo tak, že ho vzali do rukou a odnesli.
Tak, jak se to dělá i se skutečnými, živými psy malé a střední velikosti!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku