Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 28.4.2003
Svátek má Vlastislav




  Výběr z vydání
 >DOPRAVA: Stupidita, nebo gaunerství?
 >DOPRAVA: Kámen úrazu
 >O CHYTRÝCH LIDECH: Protiklady potomka antiky (3)
 >ŽIVOT: Ženská je jen ženská, ale cigáro….
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Privilegovaná motorka
 >PSÍ PŘÍHODY: Hovawart na skřipci
 >ZAMYŠLENÍ: 40 miliard ročně!
 >PRÁVO: Ústavní soud není hračka
 >LIDÉ: Vzrušení, neboli excitiment
 >ZAMYŠLENÍ: Pojmenování potomstva
 >ÚVAHA: Chvála obezity
 >PENIZE: Není poradce jako poradce
 >SPORT: Dopis pro Jágra
 >POSTŘEH: O pannách
 >SPOLEČNOST: Vzkaz od Pánaboha na přechodu v Mikulově

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
28.4. PSÍ PŘÍHODY: Hovawart na skřipci
Ondřej Neff

Ke dvěma pejskům rasy hovawart mám něco jako kmotrovský vztah: byl jsem to já, kdo poradil mému kamarádovi Martinovi, aby si hovawarta koupil. On mé rady uposlechl víc než stoprocentně - koupil totiž dva! Jeden je tmavý, v podstatě černý, druhé světlý. Martin má v jedné vesnici za Prahou cosi jako hospodářství. Hovawarti jsou nádvorní psi: mají za úkol ležet na dvoře a koukat, aby se dvoru a kolemstojícím budovám a lidem a zvířatům v nich žijícím nic nestalo. Což oba hovawarti v podstatě dělají.

V sobotu jsem Martina navštívil. Provedl mě budovami a ukázal, co je nového a hovawarti šli s námi. Prošli jsme až - dá se říci - za humna. Před námi louka tak sto padesát metrů široká, za ní silnice a u silnice velký dům se zahradou. Po zahradě pobíhal knírač. Jakmile nás na tu vzdálenost spatři,l, začal štěkat.
Oba nádvorní psi zapomněli na to, že jsou nádvorní psi a mají tudíž ležet na dvoře a v této - doslova - poloze vykonávat svoje povinnosti. Rozběhli se přes louku, aby kníračovi vysvětlili, že jeho nároky na pobyt na slunci a na povrchu planety jsou značně pochybné. Podotýkám, že oba jsou z jednoho vrhu, jsou tudíž bratři. Oba jsou ustavičně spolu, žijí ve stejném prostředí, výchovu dostali stejnou.
Martin zařval. Ten černý běžel dál až ke kníračovi a ten světlý se zastavil na půl cesty. Vypadalo to, že je upnutý mezi dvěma gumovými lany. Hlas pána ho táhl zpátky, ale hlas knírače i hlas jeho vlastního chlupatého bratra ho táhnul vpřed. Byl to souboj dvou puzení, souboj mezi poslušností a hlasem divokého srdce, souboj kázně a dobrodružství.
Jak to dopadlo? Světlý se vrátil, pro černého bylo nutno dojít.
Když pak byli oba zase spolu, cvičně se spolu poprali, spíš poškádlili. A šli si lehnout na dvůr, jak mají v popisu práce.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku