Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 6.5.2003
Svátek má Radoslav




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O rozpoznávání milionářů
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pátý květen
 >DOKUMENT: Musí být garance zákonnosti
 >POLITIKA: Konec nemravného párování
 >PSÍ PŘÍHODY: Přídavek ve tři ráno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ohlédnutí za Prvním májem
 >ARCHITEKTURA: Lodě brázdí Karlín aneb nové pražské dominanty
 >Zvýšit rychlost nebo snížit cenu? Co takhle obojí?!
 >EKONOMIKA: Po Iráku SARS
 >HUDBA A ZVUK: Interpretace je, když…
 >SPOLEČNOST: Jak se česky řekne "Spin doctor"
 >MEDIA: Ohlas na příspěvky k situaci TV v ČR.
 >ZAMYŠLENÍ: Chvála totality
 >MÉDIA: Obhajoba antikomunismu
 >GLOSA: Hodný a zlý

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
6.5. POLITIKA: Konec nemravného párování
Michal Simkanič

Konečně se zdá, že se dočkáme reálné parlamentní opozice. Falešná kolegialita, která dala vzniknout velmi pochybnému párování, bere za své a vypadá to, že se do poslanecké sněmovny vrací zdravý rozum. Bude velmi zajímavé sledovat, jak si s tím poradí běžec Špidla a jeho 101 dalmatinů. Až do teď totiž stačilo najít si k sobě opozičního poslance, kterému se také nechce do práce a i přes obrovskou neúčast vládní koalice procházely parlamentem socialistické paskvily, až zrak přecházel. Byla to urážka voličů a nikoliv džentlmenské jednání, jak se s údivem můžeme leckde dočíst. Ve volbách totiž za prvé nikdo nevolí konečný výsledek, aby pak sledoval, jestli poslanci sami sebe blokují, aby tento poměr dodrželi a za druhé by si každý volič měl rozmyslet, kdo vlastně ty které programové myšlenky bude realizovat v praxi. Je to velmi důležité i s ohledem na náš politický systém, kde existuje pouze několik základních ideologií a vše ostatní záleží na tom, které strany je dokáží lépe naplnit. Dnes už nikdo nebude věřit sirotkům z Unie svobody, že to někdy byla pravicová strana a současný stav preferencí, který je podle mne pořád ještě nadhodnocený, jasně svědčí o tom, že je volič zcela odepsal. Je docela pravděpodobné, že nebude stačit jen to, že vládní poslanci budou konečně muset začít chodit do sněmovny, ale je velmi pravděpodobné i to, že skončí ostudná praxe, kdy je poslancem téměř každý ministr a kromě pocitu nenažranosti, který takový stav vzbuzuje, dojde i na reálné úvahy, zda je vůbec možné vykonávat plnohodnotně obě tyto funkce. Možná, že se konečně dočkáme stavu, kdy nám premiéři přestanou sugerovat, že je to normální, že jsou osm hodin v čele vlády, dalších osm hodin pracují jako poslanci a posledních osm hodin se věnují řízení své politické strany. Bude se nám potom lépe usínat, protože už si nebudeme muset připadat méněcenní, máme-li jen dvě zaměstnání a k tomu ještě drze občas spíme nebo dokonce máme něco jako volnou chvilku.

Ing. Michal Simkanič




Další články tohoto autora:
Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku