Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 6.5.2003
Svátek má Radoslav




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O rozpoznávání milionářů
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pátý květen
 >DOKUMENT: Musí být garance zákonnosti
 >POLITIKA: Konec nemravného párování
 >PSÍ PŘÍHODY: Přídavek ve tři ráno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ohlédnutí za Prvním májem
 >ARCHITEKTURA: Lodě brázdí Karlín aneb nové pražské dominanty
 >Zvýšit rychlost nebo snížit cenu? Co takhle obojí?!
 >EKONOMIKA: Po Iráku SARS
 >HUDBA A ZVUK: Interpretace je, když…
 >SPOLEČNOST: Jak se česky řekne "Spin doctor"
 >MEDIA: Ohlas na příspěvky k situaci TV v ČR.
 >ZAMYŠLENÍ: Chvála totality
 >MÉDIA: Obhajoba antikomunismu
 >GLOSA: Hodný a zlý

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Internet  
 
6.5. Zvýšit rychlost nebo snížit cenu? Co takhle obojí?!

Zvýšit rychlost nebo snížit cenu? Co takhle obojí?!

 

 

Dlouhou dobu jsme čekali na výsledek studie která potvrdí to, co již každý alespoň trochu zdatný uživatel internetu dávno ví – že to s cenami za Internet u nás nevypadá nijak růžově. I přesto bylo  razantní prohlášení ČTU pro mnohé z nás překvapením. Podívejme se nejdřív ve zkratce, co se za posledních několik dní událo. ČTU totiž nejenže uznal a opravil všechny chyby, kterých se v porovnání dopustil, ale i závěr studie je konečně jednoznačný a neumožňuje žádné spekulace zejména ze strany Českého Telecomu a některých  papírových medií, které si hodnocení ČTU vysvětlili tak, že ceny jsou průměrné, jen rychlost by bylo potřebné trochu zvýšit. ČTU se na základě poznatku, že ceny jsou příliš vysoké rozhodl, že bude tuto službu regulovat.

 

Ministr Mlynář po prostudování tehdy ještě neopravené studie dal Telecomu další ultimátum, aby do léta zvýšil rychlost služby na úroveň běžnou v EU nebo snížil cenu. Jako reálnější však vidí navýšení rychlosti.Téměř okamžitě reagoval Český Telecom, který oznámil , že od léta (snad tím myslel rok 2003) navýší rychlost u základní varianty na 512/128kb/s, a že toto opatření plánoval již dávno, takže v podstatě tento krok nijak nesouvisí s událostmi posledních dnů.

 

Zvýšit rychlost nebo snížit cenu?

 Dovolím si tento krok Českého Telecomu, který upřednostňuje i ministr Mlynář trochu více rozebrat. První maličkost která mi vadí, je taková malá lež v podání ČTc – ten totiž zvýšení rychlosti plánoval až na začátek příštího roku a rozhodně asi nepočítal s takovým skokem. Nevím jestli ostatní novináři na tento fakt pozapomněli, ale shodou náhod jsem na tiskové konferenci, kde bylo ohlášené ADSL byl a velmi dobře si pamatuji odpověď na moji otázku. Mnoho lidí tento krok uvítalo s nadšením a dokonce se zdálo, jakoby prohlášení ČTU o tom, že hodlá ADSL zařadit do regulace, ztratilo trochu na významu. Dovolím si tedy rozebrat obě varianty s  jejich klady a zápory. V případě navýšení rychlosti na 512kb/s za současného zachování ceny jako u varianty 192kb/s by se zřejmě tato varianta stala variantou základní – to znamená, že ČTc by ze dne na den přišel o 3 varianty této služby. Každý dobrý obchodník ví, že musí dát svému zákazníkovy na výběr a tímto krokem by sice Telecom velice šikovně odstranil hlavní argument jeho kritiků, že za stejné peníze jako v EU obdrží český zákazník několikrát pomalejší službu, ale na druhou stranu by sám sebe obral hned o 3 produkty najednou. V tuto chvíli by možná bylo vhodné položit otázku ministru Mlynářovi. Chce se pan ministr pouze zbavit nejvíce do očí bijícího rozdílu mezi českým ADSL a ADSL v EU nebo mu skutečně záleží na tom, aby se tato služba dostala do co největšího počtu domácností. Psychologická hranice ceny za tuto službu totiž leží pro většinu uživatelů někde kolem 1000 Kč měsíčně. Co tak třeba stávající varianty ponechat a tu 192-ku, kterou už nikde ve světe nenabízejí, nabídnout koncovému uživateli za lidových 999 Kč?

 

Bojím se, že celá věc má ale jeden háček. Podle mého názoru si nemohlo ani ministerstvo informací za tak krátkou dobu spočítat, co by bylo vlastně pro stát jako většinového vlastníka ČTc „menší zlo“. On totiž pan ministr kromě problémů uživatelů Internetu musí celkem oprávněně dohlédnout na to, aby Český Telecom neztratil nějak výrazně na ceně, a aby vláda mohla ČTc konečně zprivatizovat. Ponechám odpověď na tuto otázku ekonomům, ale osobně si myslím, že ČTc by potřeboval získat co nejvíce zákazníků a ty pouhým navýšením rychlosti na evropskou úroveň nezíská. Proto se mi jeví jako nejvhodnější kombinace obou řešení, a to jak navýšení rychlosti tak i snížení ceny. Například rychlost 512kb/s by mohl ČTc navýšit na 768kb/s, což je základní rychlost v Německu, na které se Telecom z důvodu stejné struktury sítě tak rád odvolává a samozřejmě cenu rovněž snížit na úroveň svého německého kolegy. Rychlost  320kb/s tím pádem může navýšit na 512kb/s a pro změnu nasadit podobnou cenu jako mají britští uživatelé Internetu. A naší nejpomalejší variantu 192kb/s bych ponechal, ale vzhledem k tomu, že v EU nic pomalejšího není, by si zasloužila lidovou cenu – 999 Kč pro koncového uživatele! A jestli vám předcházející věty přišly k smíchu, tak bych chtěl upozornit, že jsem je myslel zcela vážně. Příkladem může být např.Kanada, kde o zájmu či nezájmu o službu ADSL rozhodovaly pouhé 4 dolary. Ve chvíli kdy se tamní operátor slevou o 4 dolary dostal pod veřejností akceptovatelnou hladinu, odstartoval tak lavinu zájmu o tuto službu.  Proto pouze toto je klíčem k masivnímu rozšíření vysokorychlostního Internetu u nás. Znám pouze jediný důvod proč by tento navrhovaný postup Telecom nemohl učinit – a to jsou jeho nezvládnuté technické problémy, které ho provázejí už od spuštění této služby u nás a kvůli kterým se bojí masivního zájmu veřejnosti o ADSL službu.

 

Možná by bylo vhodné uvést další důvod proč by měl ministr Mlynář tlačit nejen na zvýšení rychlosti ale podporovat snahu ČTU o regulaci ceny. Důvodem jsou hospodářské výsledky ČTc, kterému podle odhadu analytiků v prvním čtvrtletí klesnul zisk na 966 milionů korun. Telecom totiž za poslední 2 roky nebyl schopen ani využít svého monopolního postavení na trhu a svojí cenovou politikou odradil nemalé množství uživatelů. A tvrzení, že příliš nízké ceny ADSL přivedly řadu světových operátorů ke krachu, už věří snad pouze zaměstnanci ČTc – protože lidé s alespoň malým ekonomickým přehledem vědí, že v Evropě řadu operátorů přivedl do těžké finanční situace nákup licence na sítě třetí generace a rovněž masivní investice do nových technologií, které se pomalu, ale jistě začínají vracet. Zatímco ČTc byl několik let za sebou sice v zisku, o smysluplnosti jeho investic by se nechalo s úspěchem pochybovat. Připomeňme si například poslední vynikající  investici, v době kdy je v tomto státě více mobilních telefonů než občanů, zavádí do telefonních budek možnost odesílat SMS zprávy. Správný manager by se naopak snažil sledovat různé projekty ve světe a přišel by možná na smysluplnější využití telefonních budek. Mnoho čtenářů již jistě zaregistrovalo možnost využít telefonní budky jako připojovací bod bezdrátové sítě. Myslím si, že zejména na venkově by Telecom s tímto řešením slavil obrovský úspěch vzhledem ke skutečnosti, že zde není možnost jakéhokoliv jiného trvalého paušálního připojení.

 

Co v celé věci může udělat ČTU?

 

Bez nadsázky lze říci, že ČTU překročil svůj stín. Ovšem uživatelům kromě prohlášení o regulaci služby ADSL zatím neposkytnul mnoho důvodů k radosti. Než k samotné regulaci dojde, uběhne  podle předsedy Stádníka několik měsíců. ČTU by rovněž po vzoru zahraničních regulátorů měl konečné začít plnit rovněž funkci informativní a popularizační. Co mám pod tímto pojmem na mysli? Každému, kdo se alespoň jednou dostal na stránky zahraničních regulátorů, jistě neuniklo množství různých tabulek, grafů a analýz tamního telekomunikačního trhu, ze kterých se každý uživatel velmi rychle dozví nejen počty uživatelů ADSL a jejich přírůstky za jednotlivá čtvrtletí ale i prognózy dalšího vývoje, kolik jednotlivé domácnosti stráví času připojením k Internetu a mnoho dalších zajímavých údajů. Na stránkách ČTU však nic podobného nenaleznete. Pouze vyhlášky, paragrafy a zákony které jsou sice velmi důležité, ale zajímají pouze hrstku zasvěcených, zatímco širokou veřejnost ničím neosloví. Rovněž doba, kterou si ČTU do dnešních dní ponechával na některá svoje rozhodnutí, je neúměrně dlouhá v porovnání s jinými regulátory. Do dnešních dní totiž ČTU z většiny konfliktů s Českým Telecomem odešel  poražený, což ve světe nemá obdobu, tam totiž regulátoři požívají respekt a o jejich rozhodnutích se moc nediskutuje. Chtěl bych tedy povzbudit ČTU v jeho úsilí přetransformovat se na skutečného regulátora a začít konečně „kopat první ligu“ tak jako vzor všech regulátorů, britský Oftel.

 

Co bude s paušálem?

 

Odpověď na tuto otázku snad bude známá v nejbližších dnech. Představitelé ZUI se nadále snaží prosadit model FRIACO, který by umožnil paušální Internet. Představitelé Telecomu se i nadále snaží veřejnost přesvědčit, že požadavky ZUI jsou nelegitimní a technicky nerealizovatelné. Přitom je dobré si připomenout, že model FRIACO neumožňuje pouze celodenní neměřený paušál ale i paušál intervalový, pod kterým si můžeme představit například již Telecomem představený paušál na víkend nebo paušál na noční hodiny. O tom, že se ZUI nesnaží pouze slepě prosazovat zájmy uživatelů bez ohledu na technické možnosti sítě ČTc, svědčí i náš poslední materiál, který se ovšem netýká modelu Friaco, ale minutově zpoplatňovaných terminačních modelů. Většině z vás metodika výpočtu cen nic neřekne, přesto možná bude zajímavé nahlédnout do některých detailů probíhajících jednání, abyste si dokázali udělat obrázek, jak ZUI hájí zájmy uživatelů. Pro informaci, metodiku výpočtu cen tak jak jí vypracovalo ZUI, podporují všichni zúčastněný alternativní operátoři, pouze ČTc je proti. Širokou veřejnost však daleko více bude zajímat, jak se na naše problémy dívají v zahraničí. Právě proto ZUI oslovilo také britský Oftel, aby nám odpověděl, jaké tam byly problémy ze zaváděním paušálního Internetu. Snad nejzajímavější byla odpověď Toma Atkinsna z Oftelu na otázku jestli také zažívali podobné problémy s paušálem jako my u nás.

 

„Implementace obecně byla velmi přímočará, protože jde jen o model účtování, nevyžadující žádná zvláštní technická řešení.
BT se zpočátku obával důsledků velkého počtu dlouhých neměřených hovorů, a tak to OFTEL musel řešit na dvě etapy. Zpočátku měl BT povinnost nabízet FRIACO pouze na místních ústřednách  a teprve následně a jen za určitých podmínek na tranzitních ústřednách. Podrobněji to najdete popsáno na http://www.oftel.gov.uk/publications/internet/fria0201.htm
Nástup broadbandu v UK však vytvořil lákavější náhradu za úzkopásmový paušální dial-up, a očekávané zvýšení zátěže telefonní sítě nebylo takové, jakého se BT obával.Friaco je teď  dostupné jako normální dia.-up ze všech ústředen v UK.“

 

Doslovný překlad dopisu si můžou čtenáři prostudovat zde. Základním předpokladem pro zavedení paušálu je důsledná analýza trhu, aby bylo zřejmé, o který model paušálu by uživatelé měli největší zájem. I v této záležitosti přislíbil Český Telecom pomoc, když ústy tehdejšího ředitele Ondřeje Felixe navrhnul zadat tento úkol Českému statistickému úřadu, ovšem zůstalo pouze u slov. Platforma ZUI proto na stránkách Internetu pro všechny zorganizovala průzkum, který se snaží zájem uživatelů zmapovat a ke dnešnímu dni se ho zúčastnilo víc než 3450 uživatelů.

 

Co říci na závěr? Prohlášení ministra Mlynáře a studie ČTU jasně dokazují, že konečně dochází k určitému posunu  na českém telekomunikačním trhu zejména v oblasti vysokorychlostního připojení a že společná několikaměsíční snaha zástupců uživatelů nakonec přece jen slaví úspěch. K tomu, abychom dosáhli úrovně vyspělých států EU, nám však ještě mnoho schází a záleží na každém z nás, jestli budeme jen nečinně přihlížet nebo každý podle svých možností přispěje k nelehkému boji za vyspělou informační společnost.

 

 

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

 




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku