Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 6.5.2003
Svátek má Radoslav




  Výběr z vydání
 >FEJETON: O rozpoznávání milionářů
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pátý květen
 >DOKUMENT: Musí být garance zákonnosti
 >POLITIKA: Konec nemravného párování
 >PSÍ PŘÍHODY: Přídavek ve tři ráno
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ohlédnutí za Prvním májem
 >ARCHITEKTURA: Lodě brázdí Karlín aneb nové pražské dominanty
 >Zvýšit rychlost nebo snížit cenu? Co takhle obojí?!
 >EKONOMIKA: Po Iráku SARS
 >HUDBA A ZVUK: Interpretace je, když…
 >SPOLEČNOST: Jak se česky řekne "Spin doctor"
 >MEDIA: Ohlas na příspěvky k situaci TV v ČR.
 >ZAMYŠLENÍ: Chvála totality
 >MÉDIA: Obhajoba antikomunismu
 >GLOSA: Hodný a zlý

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Německo  
 
6.5. MEDIA: Ohlas na příspěvky k situaci TV v ČR.
Miloslav Zima

Pod dojmem různých, často i vysoce analytických příspěvků k tématu ČT nabízím jednoduchý pohled z diváckého hlediska a porovnání s německými poměry.
Zatímco jsem se před několika dny pokusil o pohled na technické aspekty, měl bych tentokrát poznámku k ekonomické stránce věci, především k poplatkům a jejich využití.

Měsíční rozhlasový poplatek v Německu obnáší 16.15 €. Z toho jde 5.32 € na Ro, takže na veřejnoprávní (vp) TV zbývá 10.83 €. Při hrubém porovnání českého poplatku 75.- Kč s německým dostávám dvě hraniční hodnoty v závislosti na okrajových předpokladech.

1) Jestliže by nebyl provoz ČT devisově zatížen, ale náklady by byly domácího charakteru, bylo by možno porovnat přes průměrnou mzdu. Při 15000 Kč a 2000 € vychází pro současnou výši poplatků srovnatelná hodnota cca 0.5% průměrné měsíční mzdy v obou případech.
2) Jestliže by byl provoz ČT plně zajišťován na devisové bási, tedy včetně platů, byly by oprávněné náklady při aplikaci německých poměrů cca. 10.83 € x 30 = 330 Kč. Jelikož je v důsledku různých skutečností, jako de facto západní úroveň platů vyššího managementu a následky privatisace Tesly, přiblížení k devisovému sektoru větší, než by bylo bezprostředně nutné, a devisové příjmy ČT za vlastní produkci jsou patrně zanedbatelné, naznačovalo by zhora uvedené porovnání jistou oprávněnost požadavku zvýšení poplatků.

Pro další srovnání je nutno si uvědomit, co je komu za jeho poplatky nabízeno. Zatímco ČT1,2 nejsou ani dva opravdu nezávislé programy, nabízí Německá TV jako hlavní, státní programy ARD, ZDF a zemské programy BR,HR,NDR,WDR,MDR,SR,SW, RBB Berlin, RBB Brand., programy specialisované jako BR-alpha (vzdělávací), Phoenix (politický), EinsExtra, EinsMuXx, ZDFdoku, ZDFinfo, ZDFtheater, .... Pokud vím, patří k státním aktivitám také projekty jako arte s Francií, nebo VOX, což by měl být ještě jeden kanál pro náročnějšího diváka, .... Jistě jsem neuvedl všechno, ale pro základní přehled to myslím stačí.
Když nyní možná trochu velkoryse vzhledem k ČT porovnáme, co který divák za své poplatky dostane, vidíme, že proti dvoum českým kanálům stojí nejméně 16 německých kanálů, financovaných v obou případech cca 0.5%-em průměrného příjmu. Jelikož je v Německu přibližně 8x více platičů, je možno při tomto víceméně orientačním posouzení říci, že zhodnocení koncesionářských poplatků v ČT a v německé vp TV leží ve stejném řádu, že přibližně stejný počet lidí (5 milionů obyvatel) financuje při stejné relativní sazbě jeden kanál. To by bylo tedy jakž takž v pořádku, kdyby tu ale nebyla ta kvalita a jiné okolnosti. V té souvislosti alespoň k jednomu aspektu, k satelitnímu vysílání, které je v Německu také plně kryto koncesionářskými poplatky, následující:

Satelitní digitální vysílání
Současně vysílá Německo jak analogově, tak i digitálně. Analogové vysílání bude zastaveno nejpozději do 7-mi let. Co se týká německých digitálních programů, vp jsou všechny digitálně na satelitu a k tomu přijde skupina nekódovaných privátních, které společně s asi 5-ti zpravodajskými kanály dávají možnost vybrat si nejméně 30 programů, představujících základní programovou bázi pro obyčejného německého diváka. K tomu přijdou specialisované zájmy, jako sport, náboženství, firemní vysílání koncernů, atd.,.

A opět porovnání s českými poměry a výkony.
Czechlink vysílá ČT1,2, Primu a Sport kódovaně na Eurobird. Jiné placené české pakety nemají ČT a nejsou na stejném satelitu. NOVA satelitně nevysílá. Co si o tom má divák myslet? Za české výkony na tomto poli se musí člověk např. při srovnání s Tureckem stydět. Je vůbec možné, že nikdo v těch Radách, Dostál, a ostatní politici nepoznal, že je potřeba postupovat jednoduše a koncepčně. Co vlastně dělali ten celý čas? Není divu, že když se bavíte v Praze s lidmi, kteří se TV technikou profesionálně zabývají, dostanete bez problému potvrzení následující skutečnosti. Celá digitální TV technika je jeden velký tunel. To vícenásobné netržní chování jak ČT vzhledem k Czechlinku, tak NOVY vzhledem k satelitu, mediálních rad k satelitu, atd. není jinak, než systémem tunelů vysvětlitelné. Není žádný racionální důvod, proč by Češi neměli dokázat posadit na solidní satelit nejen jejich 4 současné programy ale i programy, které se přidají v budoucnosti. (Při srovnání s jinými státy naší velikosti bych odhadoval současnou nutnou solidní programovou nabídku na asi 7 programů + projekty se sousedy). Ale kdyby to udělali, bylo by každému hned jasné, že i na té nejzazší samotě v ČR je při rozumných nákladech okamžitě možný kvalitní příjem nejen všech českých, ale i těch zmíněných německých a spousty jiných programů.
A při tom je tam pro diváka ještě silný úsporný potenciál. Není nutno koukat do odborných časopisů, kde jsou pravidelně náklady na různé druhy TV příjmů srovnávány, aby se člověk přesvědčil sám jednoduchou úvahou, že je satelitní příjem s odstupem nejlevnější. Je jednoduché spočítat, kolik splátek ve výši kanálového poplatku je nutno vynaložit, abych satelitní zařízení splatil. Zde jsou již k dostání digitální receivery za 120.- €. Jestliže by v rámci podpůrného programu zahrnujícího samomontáž, nabídku na splátkové financování, "lidový" receiver a optionálně i nabídku levného televisoru vysoké kvality obrazu s funkcionalitou omezenou na výstup receiveru byla učiněna takováto nabídka, viděl bych v tom tržní chování ku prospěchu zákazníka. A nejen to, produkce těchto zařízení by přinesla i pracovní místa. Pro takovéto představy ale není možné v dnešní ČR najít pochopení, proto tedy zpět k tomu českému digitálnímu TV tunelu, který právě popsaný postup konsekventně blokuje.
Chtěný útlum satelitu je zcela očividný i např. u Dostála. Když v ČT obhajoval jeho zvýšení poplatků za účelem terestrické digitalisace, na kterou potřebuje 3 miliardy Kč během tří roků, nezmínil se o satelitu. Nemluvil ani o tom, že Czechlink za kartu původně vyžadoval 4500.- Kč ročně a že to po jistém zmatkování změnili na 3500.- Kč jednorázově, což by při skutečném solidním podnikatelském záměru muselo přivést Czechlink do enormních problémů. Neřekl ani, kam tyto peníze, které je nutno přičíst ke koncesionářským poplatkům vlastně mizí. Nechápu, proč se nesnaží zjistil, co terestrická dig. technologie nového přinese řadovému divákovi, proč to musí být teď, když ta technika bude brzy podstatně levnější a když existuje rychleji realisovatelná nesčetněkráte vyzkoušená alternativa, levnější jak pro diváka, tak pro ČT. Jelikož Dostál nevyvolává ten dojem, že by ho zaslepila technická rafinesa terestrické digitální TV natolik, že by přes ni nebyl schopen vnímat ekonomické souvislosti a skutečné potřeby řadového diváka, nabízí se otázka, proč nejenom toleruje, ale i podporuje akci, při které jde o úplně něco jiného, než o potřeby řadového diváka a tržní souvislosti a sice o operace se státními zakázkami podle známého modelu D47.

Jak jsem se mohl přesvědčit, o stratégy a analytiky není v oblasti TV v ČR nouze. Udivuje mě, že jsem od expertů jakými bezesporu jsou pánové Klimeš, Savický, Dostál, Štěpánek, a ostatní radní a politici ještě nikdy k satelitní digitální TV nic neslyšel. Že by za tím bylo ještě něco víc, že by nám tam v těch hlavičkách přetrvávala ta starost, aby toho ten český občan neviděl zbytečně moc? V tomto bodě zaznamenávají jisté úspěchy. Např. na začátku minulého týdne dávali na MDR starého českého výborného Švejka ozvučeného německo-česky. Zatímco já bych považoval něco takového za ideální příležitost pro českého diváka, aby si při pěkném filmu osvěžil pár německých slov, někdo to tam nahoře musí vidět jasněji, tedy spíš jako rafinovanou diversi, které je nutno statečně čelit.

Miloslav Zima (04.05.03)


Další články tohoto autora:
Miloslav Zima

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku