Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 7.5.2003
Svátek má Stanislav




  Výběr z vydání
 >VÝSTAVA: Malý kulturní tip aneb co s dítkem v pubertě v Praze
 >FEJETON: Včely
 >POLITIKA: Inkvizitoři středověku.
 >MROŽOVINY: Když dva dělají totéž
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kde jsou ty staré zlaté časy zimy!
 >PSÍ PŘÍHODY: Případ se slepýšem
 >POOHLÉDNUTÍ: Asijský přínos
 >POLITIKA: Poslanec Laštůvka opět proti USA
 >FEJETON: Výhody alkoholismu
 >DOPRAVA: Co se děje na silnicích
 >PRÁVO: Soudní podivíni II.
 >MÉDIA: Advokátská žurnalistika
 >EKONOMIKA: Ve čtvrtek ECB rozhodne o úrokových sazbách
 >PENÍZE: Mýty dneška o bydlení
 >POSTŘEH: Znovu o nutičích reklam

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  >>  Armáda  
 
7.5. POLITIKA: Poslanec Laštůvka opět proti USA
Jiří Wagner

Václav Klaus v sobotním vydání Süddeutsche Zeitung na otázku německého novináře, zda si stejně jako Američané dokáže představit přemístění jejich vojáků z Německa do Česka řekl, že "na základě naší historie jsme velmi citliví na příchod cizích vojenských jednotek na naše teritorium. Myslím si, že znovuumístění cizích vojenských jednotek by nebylo vítáno. A skutečně nerozumím tomu, jaký vojenský smysl by tyto základny měly mít. (originál článku zde) Jeho odpověď byla novináři široce diskutována (na NP kupř. Aston, Pehe) a často odsuzována, nicméně těmto třem větám nelze přisuzovat zas tak velký význam, ač jde o hlavu státu a přestože přemístění jednotek vnímá Klaus pouze jako otázku ryze vojenskou, zatímco jde spíše o záležitost politickou.

Novinářům však téměř uniklo vyjádření jiného našeho politika, a to šéfa zahraničního výboru Vladimíra Laštůvky (ČSSD), který se opět nechal slyšet a poměrně srozumitelně vyslovil svůj odpor vůči Spojeným státům, jakkoli se jej snažil zaobalit do mínění o eventuální přítomnosti amerických jednotek u nás. V pondělním rozhovoru pro Právo se totiž vehementně vyjádřil: "...umístění amerických posádek na území České republiky považuji za nepřijatelné. Bral bych takový krok pro sebe za zcela neakceptovatelný a budu dělat všechno, abych realizaci takovéto myšlenky pokud možno podstatně ztížil." Laštůvka sice uvozuje svou větu tvrzením, že vždy "byl zásadně proti jakýmkoli vojenským základnám na cizím území kohokoli a kdykoli", nijak to však nedokládá a není známo zejména to, zda někdy vystoupil vůči pobytu okupačních sil Sovětské armády po roce 1968.

Laštůvka tedy přispěchal se svým tvrzením ihned, jakmile se objevily první spekulace o možném přestěhování některé americké vojenské jednotky do naší republiky - aniž jsme o to ještě vůbec byli požádáni, aniž o tom, s výjimkou několika výroků, v podstatě padla nějaká zmínka. Jeho záporná reakce na úvahy o této eventualitě se velice nápadně podobají postojům KSČM, jež lapidárně shrnul komunista Ransdorf v Nedělní partii na TV Prima, který údajně "nevidí žádný důvod pro pobyt cizích vojáků".

Poslanec Laštůvka má na své názory samozřejmě právo a jejich konzistenci aspoň částečně potvrzuje to, že na nedávném sjezdu ČSSD spolu s Kavanem a Falbrem koncipoval a předložil ke schválení protiamerickou rezoluci, nicméně jako předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny by si měl uvědomit, že podobně jako Václav Klaus zastupuje především Českou republiku a svými výroky jí může škodit - anebo by jeho předsednictví ve zmíněném výboru měli zvážit jeho kolegové, a to nikoliv jen ti partajní.

Laštůvkův negativní postoj se tedy velmi blíží názorům komunistů a možná se shoduje i s míněním části naší veřejnosti. Je třeba si však uvědomit, že komunistům (a s nimi spřízněným Laštůvkům) nejde o nic jiného než o izolaci naší země, neboť jinak by mohli ztratit svou pochybnou popularitu a jejich volitelnost by klesla až kamsi ke Sládkovým republikánům (viz výzva KSČM k zápornému hlasování o EU).

Ve věci možného přemístění amerických jednotek k nám jistě uslyšíme ještě řadu výlevů, které se manipulativně snaží vnutit nám vzpomínky na fašistickou a sovětskou okupaci z let 1939 a 1968, záměrně vynechávajíce pozitivní vliv, který na naši zemi měly naopak USA, stejně jako opomíjejíce všechna pozitiva, jež by tady pobyt amerických jednotek přinesl (narozdíl od ruských, neblahé paměti). Mnozí lidé s těmito názory budou souhlasit, neboť je mnohem pohodlnější (stejně jako u bosenského či iráckého konfliktu) vzít za své populistickou jednoduchost než začít namáhavě přemýšlet, zda ve vyřčeném není aspoň zrnko pravdy.

Na celé záležitosti je zajímavé ještě to, že tři výše zmínění protiameričtí politici, tedy Laštůvka, Kavan a Falbr, jsou nějakým způsobem spjati s bývalou neblaze proslulou Státní bezpečností - Laštůvku lze například nalézt v Cibulkových seznamech. Vysvětlení této skutečnosti v žádném Laštůvkově životopise nenajdeme, neboť žádný dostupný zřejmě neexistuje (s výjimkou strohého popisu jeho politické dráhy po roce 1990, kdy se stal, či stále ještě byl členem tehdejší České národní rady. Jaká byla jeho činnost před tímto datem, už známo není.

A tak se přímo nabízí otázka, v jakém zájmu a na čí pokyn vlastně někteří naši zastupitelé vystupují. Zda se skutečně řídí pouze vlastním svědomím, poslušni tak Ústavy, nebo zda nejednají podle nařízení jiných, v souladu s nám cizími idejemi a potřebami.


Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku