Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 12.5.2003
Svátek má Pankrác




  Výběr z vydání
 >TEMELÍN: Výsměch operátorů???
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Alsasko-Lotrinsko s trochou šampaňského
 >ŽIVOT: Proč nemám ráda Květinový den
 >FEJETON: Zrušte počasí!!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chvála bohu, šetrné střelivo
 >PSÍ PŘÍHODY: Nácvik neviditelného psa
 >ARMÁDA: Budou naši piloti létat na Tornádech ?
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (12)
 >KOMENTÁŘ: Studený čumák (7)
 >OCHOTNICKÉ DIVADLO: Snadné je žít.
 >Evropan ve výslužbě podle Beveridge
 >GLOSA:Pověry o železnici, zvláště pak české.
 >ZDRAVÍ: Co je to SARS a co s ním
 >JURISDIKCE: Kdo má mít na starost účtování
 >GLOSA: Podařený kousek presidenta republiky.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
12.5. Říše politické mlhy
(eff)

Za studené války existovalo celé vědní odvětví jménem "kremlinologie". Spousta lidí se živila dešifrováním spletitých textů sepsaných v mandarinské komunistštině a pokoušela se o jejich interpretaci. Analogicky lze uvažovat o jakési "čechopolitologii", vědní disciplině, která by dokázala vtisknout řád do nejasných a vnitřně rozporných prohlášení a stanovisek. Lahůdkou pro čechopolitology by byly věty typu:

"Stejně jako ve všech dalších členských i kandidátských zemích i v České republice mají různé politické subjekty a jednotliví občané své vlastní, často odlišné názory na jednotlivé aspekty vývoje evropské integrace." Toto je součást komuniké na závěr tříhodinového sezení politických špiček, přičemž dikci byla přisouzena taková důležitost, že přednesení nebylo svěřeno žádné podřízené osobě typu tiskového mluvčího, nýbrž do dějin ho musel vnést sám prezident republiky.

Badatelské náměty
Dešifrování by si zasloužilo vědeckou konferenci či sympozion, neurčité délky, nejlépe na pustém ostrově. Proč, u všech všudy, nominálně nejvýznamnější mužové státu, tedy prezident, šéfové obou parlamentních komor a šéfové pěti parlamentních stran, pokládali za nutné vyslovit myšlenku, která má stejnou úroveň sdělnosti, jako že je za deště dobře nosit paraple a v zimě čepici a palčáky?

Mladší a netrpělivý čechopolitolog by zbrkle usoudil, že komuniké odráží fakt, že se jednání svolané prezidentem poprvé od pádu zločinného komunistického režimu zúčastnil šéf komunistické strany ,a ten že svou přítomností a svým vlivem torpédoval jakékoli stanovisko, které by se vyznačovalo stínem špetky jakéhokoli obsahu. Mladý zbrkloun by musel rychle své neuvážené postoje revidovat. Vizme, co prohlašuje sám předseda komunistů Miroslav Grebeníček,účastník schůzky. Přestože jeho strana doporučila svým členům hlasovat proti vstupu do EU a konat vše proto, aby i jiní občané hlasovali proti vstupu do EU v nadcházejícím referendu, prohlašuje že "pokud se týká dlouhodobějšího horizontu, jsme pro evropskou integraci". Kdy nastane dlouhodobější horizont? Za rok? Za pět let. Za deset? Za stovku? "Evropské integraci jsme se nikdy nevyhýbali, Ale samozřejmě vždy aktuálně posuzujeme, v jakém stavu jsou jednotlivé věci," vysvětluje politik. A námět na další vědecké sympózium je na světě.

Základy klausologie
Samostatným vědním pod-oborem by bylo zkoumání stanovisek a postojů Václava Klause. On je zastáncem evropské integrace, on podával přihlášku, on podepsal smlouvu uzavírající klopotná přístupová jednání, ovšem staví se proti převládajícím aktuálním jakož i zamýšleným formám evropské integrace. Dává přednost atlantické vazbě, je jejím zásadním, dlouhodobým a věrným stoupencem, s jedinou výhradou, že mu na ní vadí pozice Spojených států, takže v zájmu podpory atlantické vazby pokládal za užitečné pro obhajobu českých národních zájmů urazit amerického velvyslance a přimět ho k nediplomatickému výroku, že naštěstí vztahy mezi dvěma státy neodvisejí na figuře jednoho jediného politika. A aby ukázal, že jeho názory jsou konzistentní, svěří novinám svoje výhrady vůči projektu zřízení americké vojenské instalace na českém území, tedy něčeho podobného, co po léta existuje a funguje v půl stovce zemí na celém světě.

Jaký je tedy postoj České republiky k evropské integraci? Politické špičky se shodují na tom, že "je to různé". Tak tedy z jiného soudku. Jaký je postoj České republice vůči válce proti terorismu a zejména pak k jejímu doposud poslednímu dějství na půdě Iráku. Češi tam mají své vojáky, ovšem zároveň ujišťují, že to jsou vojáci kteří nemají s žádnou válkou nic, ale vůbec nic společného, takže jsou to vojáci naveskrz míroví, ba civilní, ba humanitárně civilní.

Čechopoplitologie by si věru nemohla stěžovat na nedostatek vhodných podnětů a čechopolitologové by sotva kdy skuhrali na nedostatek práce.

Jen na jedno by si mohli oprávněně stěžovat: na nezájem o výsledky jejich práce, zejména pak na totální nezájem veřejnosti. Troufnu si zaprorokovat - ten nezájem vyvolaný čechopolitickou mlhou se promítne na účasti občanů v červnovém referendu o vstupu do EU.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku