Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 13.5.2003
Svátek má Servác




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Český stát vystupoval na MS v ledním hokeji ve Finsku jako stát bez jména.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: To by se historikovi Špidlovi stát nemělo
 >VĚDOHLED: Bakterie - největší přítel historických památek a soch?
 >POLITIKA: Kdo dělá zahraniční politiku?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rusalčin konec
 >PSÍ PŘÍHODY: Noční lovci
 >ZAMYŠLENÍ: Vůle k životu
 >RECENZE: Connie Willisová, I když půjdu roklí šeré smrti
 >PRÁVO: Obtížné vyčkávání spravedlnosti
 >EKONOMIKA: Akcie versus dluhopisy
 >OZNÁMENÍ: Příležitost ke studiu
 >PENÍZE: Skandinávec ve výslužbě
 >ZDRAVÍ: Co je to SARS a co s ním
 >TEMELÍN: Výsměch operátorů???
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Alsasko-Lotrinsko s trochou šampaňského

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
13.5. VĚDOHLED: Bakterie - největší přítel historických památek a soch?
JITA Splítková

Mineralog, s krásně poetickým jménem jako by vyšel z telenovely, Carlos Rodriguez-Navarro má, narozdíl od filmových chlápků, zcela reálné myšlenky, které umí i realizovat. Společně s kolegy z Granadské university (Universidad de Granada) pracuje na nápadu využít určité bakterie k ochraně kamenných památek a uměleckých děl před nevlídnostmi počasí a hlavně před kyselými dešti.
Síra z kyselých dešťů rozrušuje povrch všech druhů kamene od měkkého vápence a pískovce až po tvrdý mramor. Tomuto podle Navarry může zabránit bakterie latinsky zvaná Myxococcus xanthus. Tato bakterie totiž napomáhá vytváření přírodních materiálů shodných s vápencem a mramorem. Takže vědce napadlo: "Když tyto materiály spoluvytváří, mohou zrovna tak pomáhat při jejich ochraně."
Myxococcus xanthus na povrchu sochy vytvoří slabou biologickou ochrannou vrstvu, která zabrání narušování povrchu sírou a i teplotními výkyvy.
Cenné sochy a další kamenné památky by bylo možno ochránit postřikem roztoku obsahujícím tyto bakterie nebo by bylo možné je zabalit do specielní tkaniny napuštěné takovýmto roztokem.
Zatím to má jeden háček, předešlé pokusy nedopadly nijak slavně, na materiálu se vytvořila vrstva slizu a byl odbarven. Po prvním nezdaru Navarro se svým vědeckým týmem výzkumy nekončí a chystá se k provedení dalších pokusů, tentokrát na opravdových sochách. Aby neoslizly budou muset pracovat s bakteriemi prý velice opatrně.
Zdá se, že kyselé deště ničící kamenná díla odborníci zvládnou, ještě musí vymyslet nějakou ochranu před vandaly a zloději. Tady bakterie nepomůžou, ledaže by byly masožravé a velké jako doga :-).


Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku