Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 14.5.2003
Svátek má Bonifác




  Výběr z vydání
 >VĚDA: Modré růže
 >MROŽOVINY: Metternich
 >LIDŠTINY: Nepatřičné.
 >SPOLEČNOST: Já a referendum
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Tančení v dešti
 >PSÍ PŘÍHODY: Vrrr... Och pardon, slečno!
 >MÉDIA: Černoši v české televizi
 >ŽIVOT: Psové a jiné animálie (13)
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Alsasko-Lotrinsko s trochou šampaňského - itinerář č. 1 - první část
 >NÁZOR: Za co stojí naše vláda?
 >EKONOMIKA: Česká ekonomika bez inflačních tlaků
 >SPOLEČNOST: Smutné Rakousko
 >PENÍZE: Konec zlatých časů
 >ZDRAVÍ: Co je to SARS a co s ním (3)
 >INFO: Dialog vědy s uměním.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
14.5. VĚDA: Modré růže
Michael Storek

Pokrok v oblasti geneticky modifikovaných rostlin vede k mnoha diskusím o důsledcích jejich pěstování a následné konzumace. Zatímco vědci se pokoušejí mnohé otázky seriózně zodpovědět, některé organizace proti těmto rostlinám bojují se zápalem hodným Svaté inkvizice, instituce blahé paměti. I na stránkách Neviditelného psa jsme byli v době nedávné svědky prudké výměny názorů mezi zastánci a kritiky těchto rostlin. Nerad střílím do vlastních řad, ale mám pocit, že mnozí vědci neradi komunikují s veřejností a nechávají prostor mnoha ctěným oponentům, jejichž hlas je hodně slyšet a jejichž činy jsou ještě lépe vidět. Nechme ale kritiky a podívejme se na něco hezčího - květ modré růže:

Ptáte se, kde se dá skutečná modrá růže koupit nebo alespoň vidět? Kde vyrostla růže na obrázku? Nuže moje odpověď vás nepotěší, tato růže je produktem Photoshopu. Skutečné modré růže zatím nikdo nevypěstoval, ale to se možná brzy změní.

Klasické křížení nás k modré růži nepřivede - růže nemají žádný gen pro syntézu modrého barviva. Proto se vědci snaží geny kódující modré barvivo do růží přenést, třeba z petunií. Vše je ale složitější - dalšími podmínkami pro vznik modrého odstínu je přítomnost doplňkových barviv a alkalické pH. Mnohá barviva mění odstín dle kyselosti či alkality prostředí, nejznámějším příkladem je lakmus. Jak si pamatujeme z hodin chemie, lakmusový papírek se barví červeně v kyselině a modře v louhu. Barviva jsou v rostlinné buňce uchovávána ve vakuolách; vakuoly růží jsou kyselé. Trvalá změna pH vakuol je mnohem složitější, než vložení několika genů.

Jedna firma - Florigene - se o modrou růži snaží již přes patnáct let, ale stále marně; během dlouhého výzkumu se jim alespoň podařilo vytvořit krásný modrý karafiát. Pevně věřím, že nakonec uspějí a paleta růží bude o jednu barvu bohatší.

Michael Storek storek@fas.harvard.edu

PS: Doufám, že modré růže či karafiáty nebudou nazvány Frankensteinovými květy a že nebudou baleny do plastiku nikým jiným, než květináři.


další články o genetice a medicíně i od Michala Storka naleznete ve vědecké sekci NP


Další články tohoto autora:
Michael Storek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku