Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 13.5.2003
Svátek má Servác




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Český stát vystupoval na MS v ledním hokeji ve Finsku jako stát bez jména.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: To by se historikovi Špidlovi stát nemělo
 >VĚDOHLED: Bakterie - největší přítel historických památek a soch?
 >POLITIKA: Kdo dělá zahraniční politiku?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rusalčin konec
 >PSÍ PŘÍHODY: Noční lovci
 >ZAMYŠLENÍ: Vůle k životu
 >RECENZE: Connie Willisová, I když půjdu roklí šeré smrti
 >PRÁVO: Obtížné vyčkávání spravedlnosti
 >EKONOMIKA: Akcie versus dluhopisy
 >OZNÁMENÍ: Příležitost ke studiu
 >PENÍZE: Skandinávec ve výslužbě
 >ZDRAVÍ: Co je to SARS a co s ním
 >TEMELÍN: Výsměch operátorů???
 >FRANCOUZSKÉ POHLEDY: Alsasko-Lotrinsko s trochou šampaňského

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Kanada  
 
13.5. ZAMYŠLENÍ: Vůle k životu
Miroslav Oborník

Život je velmi zvláštní, na jedné straně křehký jako mýdlová bublina, na straně druhé houževnatý, ba dalo by se říct až splachovací. Když jsem se nedávno pochvalně vyjadřoval o situaci na kanadských silnicích, týkala se tato má chvála výhradně vztahu řidičů k chodcům. Kanadská automobilová doprava má jistě taky své zápory. Ani tady nedodržují řidiči rychlostní limity a ne všichni jezdí bezpečně. V posledních týdnech se ale zdá, že hlavní dopravní rizikový faktor je jiný a pro mne poněkud neobvyklý. V části vancouverské městské aglomerace Surrey se během jednoho měsíce staly dvě velmi vážné dopravní nehody. Obě tyto nehody mají jedno společné. Způsobili je nezletilí mladíci bez řidičského průkazu. V prvním případě ukradl šestnáctiletý chlapec bílého Mustanga, s tím pak jel v noci v místech, kde je povolená padesátka, rychlostí větší než 180 km/h (!), na rovném úseku nezvládl řízení a narazil do trolejového sloupu. Automobil se roztrhl na tři části, řidič na místě zemřel. Druhá nehoda byla podobná. Třináctiletý mladík logicky opět bez řidičáku nezvládl řízení a havaroval. Tentokrát zahynulo šest lidí ! Nejsem si zcela jist, ale mám dojem, že i v tomto případě se jednalo o kradený vůz. Několik dní po první nehodě jsem jel kolem místa, kde k ní došlo. U kritického sloupu byla hromada květin a hořely svíčky. Nehoda měla velkou publicitu v televizi, příbuzní a známí mladého zloděje vysvětlovali světu, jaký to byl skvělý chlapec. Vím, chybu může udělat každý. Z vyjádření přátel toho mladíka jsem však pochopil, že nešlo o jeho první prohřešek tohoto typu. Nemůžu si pomoci, ale cítím víc s majitelem toho zničeného Mustanga. Kdybych já v šestnácti ukradl auto, nemusel bych ani havarovat, táta by mě přerazil i bez toho. Pláč a smutek postižené rodiny mi přijde poněkud opožděný.
Včera proběhla televizním zpravodajstvím informace o mladém americkém horolezci, kterému v Coloradu v horách přimáčkl obrovský balvan ruku. Chlapec nemohl ruku uvolnit a balvan byl tak velký, že s ním sám nemohl pohnout. Nejdřív asi týden čekal, jestli ho někdo nenajde. Měl smůlu. Když mu došly potraviny a voda, rozhodl se situaci radikálně vyřešit. Vzal nůž a ruku si amputoval! Ve zprávách uvedli, že mu amputace trvala tři dny! On sám při tiskové konferenci přiznal, že nejtěžší bylo přeříznout kost.
Na lidském životě mě nejvíc fascinuje svoboda, s jakou s ním může každý naložit. Tato svoboda není dána věkem, není podmíněna plnoletostí ani ničím jiným. Máme svobodu život zahodit, tak jako to udělal šestnáctiletý řidič ukradeného Mustanga, protože to byla sebevražda a nic jiného. Jak je vidět na příkladu amerického horolezce, můžeme o život bojovat i způsobem tak děsivým, že se to vymyká mé představě. Způsob, jakým řídíme automobil, je také takovou volbou. Volbou o to vážnější, že nerozhodujeme jen o svém osobním životě, ale i o životě a zdraví ostatních. Ve srovnání s uříznutou rukou je cena bezpečné jízdy zcela nepatrná.


Další články tohoto autora:
Miroslav Oborník

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku