Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 20.5.2003
Svátek má Zbyšek




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Dragulova družina
 >TÉMA: Ohrožuje českou ekonomiku nová nemoc?
 >NET: Albert Einstein bude mít své oficiální webovky.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Projevy k politickým vězňům: "Potřebujeme vaši zpětnou vazbu"
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Matrix Recycled - nuda k nepřežití
 >PSÍ PŘÍHODY: A on potvora nic neřekne
 >POLITIKA: Není třetí cesta mezi federací a konfederací
 >POLITIKA: Slovenská tragikomedie - a co my ?
 >KONFLIKT: Omyly odpůrců a zastánců války
 >GLOSA: Železný skončil. Kdy skončí Kraus?
 >TÉMA: Útoky na ošetřující
 >EKONOMIKA: Slabý dolar zatraktivňuje americká aktiva
 >PENÍZE: Boom, boom, booblina
 >O CHYTRÝCH LIDECH: Lidé na zemi, hvězdy na nebi...
 >TÉMA:Co mi patří, o tom si rozhoduji?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
20.5. ŠAMANOVO DOUPĚ: Projevy k politickým vězňům: "Potřebujeme vaši zpětnou vazbu"
Jan Kovanic

(Co na slavnostním shromáždění Konfederace politických vězňů řekli politici)

Ve čtvrtek 15. května dopoledne proběhlo na Žofíně již tradiční shromáždění Konfederace politických vězňů. Prvním řečníkem byl český prezident Václav Klaus. Byl zde skutečně srdečně vítán, ostatně neschází se s vězni minulého režimu poprvé. V úvodu svého vystoupení zdůraznil, jak moc si váží toho, že je na jejich setkání zván.

Nekončící úkol

Václav Klaus ve svém projevu mj. prohlásil:
"Nikoho z demokratů - a určitě ne vás - nemohou těšit zvyšující se preference komunistické strany. Ale myslet si, že právě toto přibližuje okamžik nějakého nového protidemokratického převratu, by bylo naivní. Skutečné nebezpečí pro naši svobodu a demokracii je v něčem mnohem méně nápadném, mnohem méně hraném médii, mnohem méně postižitelném, o to však nebezpečnějším. Vidím ho v sílících pokusech sešněrovávat náš politický a hospodářský život obrovským množstvím detailních zákonů a nařízení. Ty ve svém souhrnu vedou k oslabování svobody jednotlivce, k daleko většímu podílu mocenského vlivu státu na veškeré oblasti našeho života a ve svých důsledcích k ochabování přirozené lidské iniciativy, aktivity a možnosti rozhodovat se samostatně...
Pokud by se Evropa měla proměnit v přeregulovaný superstát, v němž by navíc národní celky zcela zanikly, bylo by to nedobré. Na tyto otázky není dnes ani u nás, ani v Evropě jednotný názor. I proto jsem v nedávných dnech svolal schůzku nejvyšších ústavních a politických činitelů, abychom v této důležité věci hledali co možná nejvyšší společný jmenovatel zájmů naší země...
Stále víc a více je zřejmé, jak mimořádně cenná a inspirativní je pro nás Amerika se svým bytostným příklonem ke svobodě, se svou unikátní kombinací liberalismu a konservatismu, s nevyčerpatelným optimismem, idealismem a současně smyslem pro praktický život... Pokusy narušovat transatlantické vazby mezi Evropou a jejím zámořským spojencem, například vytvářením alternativních vojenských seskupení k NATO, jsou podle mne pootevřením dvířek k tomu, abychom byli v budoucnu opět vystaveni rizikům světa, která jste tak nelítostně pocítili na vlastní kůži právě vy. I proto máte nekončící úkol o svých zkušenostech a názorech hlasitě a nápaditě informovat především mladou generaci.. Tato vaše aktivita je také tím nejlepším památníkem těch vašich kolegů a kamarádů, kteří politický teror minulé doby nepřežili.
Naše společnost vám zůstává leccos dlužna. Jako prezident republiky vám slibuji, že se budu snažit ovlivňovat alespoň tu oblast, která mi z mé funkce přísluší. Chci vás také zcela neformálně ujistit, že jsou pro vás v mém úřadě dveře otevřeny a že budu hledat cesty, jak zvýšit prestiž někdejších politických vězňů..."

(Šamanova poznámka: Prestiž setkání byla zvýšena už jenom účastí prezidenta republiky...)

Potřebujeme vaši zpětnou vazbu

Nad žofínským shromážděním převzala záštitu Asociace krajů, proto na něm promluvil její předseda Evžen Tošenovský. Ocenil statečnost bývalých politických vězňů. Mluvil o tom, že minulost nesmí být zapomenuta, neboť nám dává obranné signály před sklouznutím k novým lákadlům a rizikům. Lákadlem pro politiky je potlačování osobní svobody jednotlivce všeobecnou regulací, třeba pod záminkou ochrany před terorismem. Stejně tak při vytváření velkých národních celků, které vypadají velmi lákavě, se můžeme dostat do komplikované situace.
"Zažili jste útlak šílené ideologie, která vedla k potlačení těch nejzákladnějších lidských práv. Vaše zkušenost je neocenitelná a pro nás nesmírně důležitá... Potřebujeme vaši zpětnou vazbu a varování, kdybychom se ubírali směrem, který by ohrožoval demokratický systém tohoto státu... Lákadel a hrozeb je mnoho a my máme tu výhodu, že máme vás s vašimi zkušenostmi..."

(Šamanova poznámka: Varování od bývalých vězňů komunistického režimu zazněla dost hlasitě. Ale o tom příště...)

Pak promluvil jménem Konfederace politických vězňů její předseda Stanislav Drobný. Jeho projev bude součástí dalšího Šamanova doupěte. Nyní přepisuji jen slova zástupců demokratických parlamentních politických stran. Místopředseda Senátu za ČSSD Ladislav Svoboda držel velmi rozsáhlý projev, ze kterého vyjímám:

Naše špatné vysvědčení

"Nebyli bezejmenní hrdinové. Každý měl své jméno. Nic a nikdo by neměl být zapomenut. Vzpomeňme, kolik křivd a kolik ponížení, kolik nezájmu a přehlížení se u nás těmto vzácným lidem dostalo, často i nevděku a neuznání...
Je pro nás špatným vysvědčením, že naši mladí často hledají své hrdiny povrchně jenom mezi populárními umělci a sportovci. Nic proti tomu, kdyby znali hrdiny, díky kterým mohou svobodně dýchat a žít, radovat se a pracovat... Změňme to. Je to v zájmu našich potomků, zejména na prahu našeho vstupu do evropského společenství. Připomínejme trvale našim mladým, kam jsme se dostali za čtyřicet let totalitního "reálného komunismu". Kam nás přivedla záměna rovnoprávnosti a rovnostářství. Potlačování individualismu. Kdy vítězila šedost, průměrnost a potřeba nevybočit z řady... Celkově měly zelenou apatie, lhostejnost, odcizení. Hrstka vyvolených měla monopol na pravdu, na neomylnost, na nekontrolovatelnost...
... Z demokracie nezbude nic, odejmeme-li jí toleranci. Víme, že i politické oponenty je třeba ctít, protože to nás nutí přemýšlet a hledat argumenty, což nás zdokonaluje a kultivuje...
...Každá totalita je nebezpečná, zločinná, ať je nacistická nebo bolševická."
Pan senátor nakonec přítomným popřál "všechno dobré také jménem premiéra Vladimíra Špidly, který se z pracovních důvodů nemohl tohoto setkání účastnit."

(Šamanova poznámka: Tolerance je krásná věc. Ale - jsou třeba komunisté "političtí oponenti", kteří nás v diskusi zušlechtí? Možná ještě důležitější než "tolerance" je netolerance - netolerance k netoleranci komunistické ideologie...)

Poté dostal slovo místopředseda ODS Petr Nečas.

Nezávislost institucí se mění ve zvůli

Vyjádřil úctu k přítomným, jako ostatně všichni řečníci. "Jste pro naši generaci nejen velice významným mementem, ale také výraznou osobní inspirací." Opakoval již zaznělé fráze, ale zmínil "nepochopitelné rozhodování některých soudů, které se právě teď... velice podivným způsobem chovají k některým exponentům bývalého komunistického režimu."
"Je pro nás všechny nepochopitelné to, že se bezmezná víra v nezávislost některých institucí mění až tak, že dosahuje hranice jejich zvůle. Exponenti komunistického režimu dokážou celá léta, za nečinného přihlížení unikat spravedlivému soudu... (Potlesk)
Tuto bezbřehou, naivní, někdy až přechytralou víru v nezávislost některých těchto institucí nesdílím, protože tato nezávislost se v těchto konkrétních případech mění v docela obyčejnou zvůli." (Potlesk)

(Šamanova poznámka: K tomu se ozval výkřik z publika: "Proč jsou soudci nedotknutelní? Proč jsou jmenováni doživotně?" Otázka zůstala bez odpovědi...)

Vidíme nástup komunismu

Načež krátce pohovořil předseda KDU-ČSL a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. Mimo jiné pravil:

"Vidíme relativizaci minulosti, vidíme nástup komunismu a samozřejmě i to, že se otevírá větší prostor komunistické straně jako relevantní parlamentní straně, která je hodna býti naším partnerem. (Potlesk) Proto se nemůžeme divit skutečnosti, že nebyl vyřčen rozsudek nad panem Grebeníčkem. (Potlesk)
Minulost je něco, co nás zavazuje a co je výzva přítomnosti, aby se nic, co se stalo v minulém století, neopakovalo. Váš úkol a náš úkol neskončil. Tento zápas trvá dál."

(Šamanova poznámka: Kterého Grebeníčka myslel? Toho, na kterého se usmívá v Poslanecké sněmovně?...)

Poslední politik, který promluvil, byl místopředseda vlády a předseda US-DEU Petr Mareš.

Jednoduché řešení

Svoji minulost neseme s sebou. Jsme i takoví, jaké byly generace před námi. Vy, příslušníci 3. odboje, zaplňujete tu část naší minulosti, která by zůstala prázdnou. Kdybyste nebyli vy, pak by v letech 1948-1989 chybělo místo pro čest, odvahu, pro pravdu.
Váš boj byl těžší o to, že jste ho vedli osamoceně, v situaci, která se zdála beznadějná, kdy nebyla jasně narýsována fronta. Nebyl tu žádný generál, který by vyhlásil mobilizaci, žádné jednotky, ke kterým byste se mohli přihlásit. K tomuto osamocenému boj bylo potřeba odvahy občanské, kterou jste museli najít sami v sobě. Najít morální sílu postavit se zlu ve chvíli, kdy k tomu nevelí ani politika ani nejvyšší představitelé armády. Obávám se, že takovýchto situací budeme zažívat v budoucnu mnoho a obávám se, že takovéto situace občas zažíváme i v současnosti...
I ve složitých situacích lze nalézt jednoduché řešení. Je v jasném postoj vůči zlu, vůči dědictví totality. Jednoznačné konstatování, že ti, kteří se hlásí ke zločinnému režimu minulosti, nemají místo v demokratické politice současnosti. (Potlesk)
Je povinností demokratických stran a politků, jestliže mluví o svých cílech, záměrech a plánech a říkají "my", pak vědět, že do tohoto "my" nepatří komunisté. (Potlesk) Nemohou patřit. Protože pokud by do tohoto "my" patřili, pak byste do tohoto "my" nepatřili vy! (Potlesk)
To je situace, kterou by demokratický politik, ať už je pravicový nebo levicový, ať je socialistický nebo liberální nebo konzervativní, neměl nikdy dopustit.
Připomeňme si, že situace, kdy jste museli nasadit své životy, kdy jste obětovali své zdraví, byla nastartována ve chvíli, kdy česká politika podlehla klamu, že řešení problému komunismu je v tom, dovolit komunistům aby se podíleli na správě státu. Jsem pro to, aby se demokratické strany v tomto státě shodli na tom, že tuto chybu už nikdy víckrát nezopakují. (Potlesk)

(Šamanova poznámka: Jak jednoduché! Až se člověk diví, že když má česká vláda takového místopředsedu, mají komunisté místopředsedu poslanecké sněmovny...

(Projevy samotných bývalých muklů budou v příštím Šamanově doupěti - odděleně od zdravic politiků. Ale můžu říci dopředu: Zaznělo jasné ANO Evropské unii...).

Psáno v Praze 19. května 2003, mezititulky Šaman

PS: Před samotným rozpuštěním shromáždění ještě předsedající poděkoval společnosti Český Telecom, která k uspořádání setkání finančně přispěla.


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku