Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 19.5.2003
Svátek má Ivo




  Výběr z vydání
 >O CHYTRÝCH LIDECH: Lidé na zemi, hvězdy na nebi...
 >TÉMA:Co mi patří, o tom si rozhoduji?
 >ÚVAHA: Odboroví štváči hrají podivnou politiku.
 >TÉMA: Evropa
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Malý postřeh o televizi
 >PSÍ PŘÍHODY: Důvěřujte svému psu
 >ZAMYŠLENÍ: Proč to všechno?
 >NÁZOR: Dostál a Sobotka - lež přichází z Lidového domu
 >POLITIKA: Proč nechci do EU
 >NÁZOR: Vzhůru do Evropy!
 >ZAMYŠLENÍ: Spaste duše!
 >PENÍZE: Jsme loajální, nebo hloupí?
 >NÁZOR: Volební právo dětí - návrh zákona
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Manipulace
 >TÉMA: Volební právo dětí podle strany lidové

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
19.5. O CHYTRÝCH LIDECH: Lidé na zemi, hvězdy na nebi...
JITA Splítková

26.2.1842 v Montigny-le-Roi se narodil Camille FLAMMARION zemřel 7.6.1925 v Juvisy (soukromá hvězdárna u Paříže). Francouzský astronom a popularizátor vědy (a ač to popíral i romanopisec).

Díval se do nebe a chtěl vidět duši. Chtěl najít ztracené, nesmrtelné a ztratil sám sebe.

Strašně mu lezlo na nervy, že lidé nevědí, po čem to vlastně chodí a nač se na nebe dívají, tak se zrodil jeden z prvních popularizátorů vědy. Camille Flammarion se zabýval především astronomií - je tedy jasné, že popularizoval hlavně ji, ale snažil se lidem přiblížit i další vědy, které patřily do okruhu jeho zájmu: geologii, paleontologii, meteorologii... Psal odborné i vědeckopopulární knihy, nejznámější, nejpřekládanější a nejprodávanější byla Populární astronomie (1880) s náklady přes sto tisíc výtisků. Z odborných prací je nejcennější podle všeho jeho práce o dvojhvězdách (hlavní dráhy vypočtené Flammarionem byly uveřejněny například ve Zprávách francouzské akademie věd od roku 1873 do roku 1877 a jeho Katalog se stal na dlouhá léta pro všechny hvězdárny směrodatným. Ve své době byl jedním z nejpřekládanějších autorů a brzo po vyjití francouzského originálu, vždy vyšly jeho knihy i v češtině (dnes se staly středem zájmu sběratelů).
Přednášel v Paříži i na venkově, vyučoval (změnil celou výuku astronomie). Roku 1882 založil "Měsíčnou revui astronomie, meteorologie a fysiky zeměkoule" . O pět let později zakládá Hvězdářský spolek francouzský a v roce 1890 se podílí na otevření lidové hvězdárny, kde je i knihovna. Každý sem mohl přijít a podívat se na hvězdy.
Touto svojí osvětovou činností vysvětlil tisícům lidí, co se na obloze nad jejich hlavami děje a získal si tak skutečné sympatie a úctu a dobře míněnou přezdívku "apoštol vědy". Jeho práce byla obdivována, ctěna a to kupodivu i představiteli různých států, kteří mu předávali svá vyznamenání a řády. Jak se mohlo stát, že takový člověk, světově známý vědec, popularizátor, nemá dnes místo už skoro v žádné uznávané encyklopedii a v učebních osnovách? Svět vědy přeci tak rychle nezapomíná.
Navíc on třeba jako první upozorňoval, že je třeba sledovat i "barvy těles nebeských", vynalezl fotometrický přístroj, kterým zaznamenal zatmění Slunce 22.12. 1870... a dalo by se jeho vědeckých zásluh vypsat na celou stránku...Vysvětlení se vejde do věty: Chtěl najít ztracené, nesmrtelné a ztratil sám sebe. Co tím chci říci?
Hlavně ke stáru se z Flammariona stal úplný snílek, což mu bylo v pozdějších letech vytýkáno. Začal totiž zkoumat projevy nesmrtelné duše a sbírat svědectví lidí, kteří uviděli duchy, či zažili jiné nenormální situace související se zemřelými. Pilně desetiletí zaznamenával do svých knih svědectví, která mu dopisy posílali jeho ctitelé. Říkal, že zakládá novou vědu - "dušezpytné studium" a pustil se do bádání s neústupností a houževnatostí, jako když počítal dráhy hvězd. Navštěvoval spiritistické seance, navozoval zde experimenty a 26.3. 1899 začíná jeho další vědecké bádání - tento den publikuje v mezinárodně rozšířených novinách (Annales politiques et littéraires) anketu jestli se setkali se skutečností myšlenkového přenosu spojeného s dobou umírání někoho z blízkých, které by v případě osobního zážitku mohli prokázat. Na anketu odpovědělo víc jak polovina lidí NE. I před to, se mu začaly hromadit dopisy s popisovanými zážitky s duchy a předpověďmi budoucnosti - budoucí podklady pro jeho knihu Neznámo a psychické záhady. Každý dopis zkontroloval (snažil se zjistit, zda pisatel je ten člověk, za kterého se vydává a ještě se snažil z jiných pramenů získat to samé svědectví, o jakém mu bylo psáno), pokud byl pisatel anonym - ty ihned vyřazoval. Takto apeloval na odpovědnost lidí a sebe utvrzoval, že vykonává to samé, jako když pozoroval hvězdy, měřil, zapisoval a vypočítával data.
Tato práce měla, krom jiných metodických chyb, jednu velmi závažnou - a to: Pan profesor byl velice oblíbený, často se stávalo, že mu lidi prostě chtěli udělat radost a své příběhy si vymýšleli. Ne, ze zlého úmyslu, ale prostě pro radost, takže ještě víc znevážili jeho snahu, používat pro dušezpytné studium vědeckou metodu. On skutečně vše zpracovávat přísně exaktně, jak se domníval, ale nepočítal s podvody z úcty a lásky i žerty (o tom, že nebral v potaz autosugesci, psychické choroby píšících ani nemluvě). Nechtěně se touto svojí prací zařadil do panoptika dalších nešťastných "vědců" , kteří měli dobrý úmysl, ale předmět jejich zkoumání a důkazy byly ze světa humoresek (u nás patří k takovýmto zmateným "vědcům" Jakub Hron).

Příště:
Jeho bádání o světech jiných mu zničilo vědeckou vážnost a znevážilo jeho obrovskou vědeckou práci. Pomalu se zapomnělo na jeho velký přínos popularizaci astronomie, na zavedení jeho nového způsobu výuky, na jeho tabulky, atlasy, desítky knih, na jeho pozorování Marsu, dvojhvězd... Nelze cokoliv hned odsoudit, když neznáme souvislosti. Nelze se člověku vysmívat a vyškrtnout jej z historie vědy, když nevíme, co ho k tomu vedlo. Jeho zaujetí pro spiritistická bádání mělo několik, jak osobních tak společenských, důvodů.

psáno pro Nový e-mailový časopis: IQ hádanky

ukázkové březnové číslo zdarma eIQ ke stažení zde
ukázkové dubnové číslo zdarma ke stažení zde


Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku