Politickým inženýrům z poza Atlantiku se v Ásii poslední dobou rozsypaly figurky na strategické mapě světa. Nejprve se proti nim postavili staří známí spolubojovníci proti bolševismu z 80. let s Usámou bin Ládinem v čele, které se ani po téměř dvou letech vojenských bojů v Afghánistánu nepodařilo rozprášit. Ba co víc, organizace Al-Kajdá prokázala vysokou odolnost, a dnes se opět jeví v plné kráse a znovu vyzývá k sebevražedným útokům, útokům na velvyslanectví a komerční zájmy Spojených států a Británie, a americká vláda prezidenta Bushe čelí kritice i na domácím hřišti, že zanedbala boj proti terorismu a soustředila namísto toho svou pozornost na irelevantní záležitost útoku proti nikterak nebezpečnému Iráku.

Tálibán, nemilosrdná náboženská organizace byla odstraněna z vedení Afghánistánu mimojiné i s pomocí "cluster" bomb - nebezpečných pro svůj tříštivý efekt, nemožnost přesného zaměření, časté nevybuchování - tedy evidentně američané vymetli staré zásoby nebezpečných zbraní, které zamořily oblasti obdobně jako nástražné miny. Dvě mouchy jednou ranou, že ? A ulevilo se alespoň Afgháncům. Ne příliš. Dosah Karzáího vlády končí na výjezdech z Kábulu, a zprávy ze zbytku Afghánistánu napovídají, že ozbrojení kmenoví vůdci vyzbrojení a finančně podporovaní Američany opět zabraňují ženám chodit do škol, nutí je chodit zahalené, a metody Tálibánu se opět restaurují. Tedy vše při starém.

Novinkou však je, že neutěšené poměry v Afghánistánu vedly místní obyvatele k pěstování máku. V roce 2003 si Afghánistán opět vydobil první místo v jeho produkci a stal se tak základnou pro vývoz heroinu a opia do Evropy, která tak čelí hrozivým důsledkům pro kriminalitu a zdraví populace. Produkce opia v Afghánistánu vzrostla z 185 tun v roce 2001 na 3400 tun v roce 2002. Také přibylo na 70 000 hektarů půdy osazené mákem a Afghánistán se stal za několik měsíců největším producentem máku na světe. Téměř 80 % heroinu ve světě má původ v afghánském opiu. Jedná se o přímý důsledek svržení tálibánského režimu, který likvidoval zdroje, a díky němuž poklesla produkce opia v roce 2001 o 90 %.

Po vojenské intervenci vedené Američany, a po dosazení lokální proamerické vlády Hamida Karzáího se Afghánci rychle vrátili k rentabilní činnosti, neboť již nebylo žádné moci, která by jim v tom mohla zabránit. Nynější odhady říkají, že zhruba 500 000 Afghánců žije z pěstování máku, jehož produkce překračuje nejméně desetkrát kteroukoliv legální produkci ve světě. Přibližně 3 až 6 milionů z 16 milionů obyvatel Afghánistánu se na pěstování máku rovněž přiživí nepřímo. A zde je jádro problému. V zemi, kde vládne chaos a nepořádek, kde je životní úroveň velice nízká, lze jen těžko přesvědčit pěstitele žijící v bídě, aby přestali pěstovat jedinou plodinu, která jim zaručí alespoň minimální příjmy, ze kterých uživí své rodiny. Důvod, že jsou pilířem světového obchodu s drogami, pro ně nemá velkou váhu.

Do Evropy proudí drogy z Afghánistánu v zásadě dvěma cestami. První vede přes Írán, Turecko a Balkán, druhá přes střední Ásii, Rusko a Pobaltí. V této chvílí 90 % vývozu opia a heroinu uniká policejním nástrahám tranzitních zemí. Například v Íránu úřady zachytily přes veškerou snahu pouze 130 tun opia a heroinu z Afghánistánu. Tento obchod je velice výnosný a korupce s ním svázaná je tomu samozřejmě odpovídající a týká se všech; od celníků po policisty, od dealerů po velké ryby. Ruské, albánské a Turecké organizované skupiny pašeráků neváhají "proplatit si" cestu všemi úředními překážkami, a dokonce i zajistit "klid na cestě", kterou si koupili. Rovněž se zdá, že peníze z prodeje drog putují do rukou teroristům pracujícím na mezinárodní bázi. Cílovou stanicí už však není jen západní Evropa, ale všechny tranzitní země zaznamenávají nebývalý nárůst spotřeby. Dealery se stávají osoby závislé, a jejich zásobovači toho využívají, a vyplácejí odměny místo v penězích v dávkách. V Íránu se odhaduje příbytek zhruba milion novych feťáků, dva miliony v Rusku a 300 000 ve střední Ásii. A co hůře, zatímco počty závislých vzrůstají, ruku v ruce s tím rostou počty výskytu přenosných nemocí, především AIDS.

Osvobození Afghánistánu po americku byla dvousečná zbraň v rukou nekompetentních politiků, kteří jsou stále u moci, a jak vidno, v Iráku se máme na co těšit.

Informace čerpány z

http://www.rfi.fr
http://www.hrw.org/editorials/2003/afghan0121.htm
http://www.hrw.org/editorials/2003/iraq052003.htm
http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/3047457.stm
http://www.hrw.org/backgrounder/arms/cluster-bck1031.htm

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku