Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 28.5.2003
Svátek má Vilém




  Výběr z vydání
 >ZE ŽIVOTA: 55 let českého Oskara
 >SPOLEČNOST: Národní IQ
 >ZAMYŠLENÍ: Co když řekneme Ne?
 >MROŽOVINY: Před 50 léty komunisté vykradli republiku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Oprava hypnózou
 >PSÍ PŘÍHODY: Počasí, že by psa nevyhnal
 >FEJETON: Výhled do Chamonix
 >EKONOMIKA: Další revize čísel ČSÚ
 >PRÁVO: Polepší se Senát?
 >VÝSTAVA: Rubikon staví most přes Rubikon
 >GLOSA: O neviditelných věcech
 >PENÍZE: Poradcům tiká budík
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >CHTIP: Sokrates a tři síta
 >LITERATURA: Místo v cirkuse

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
28.5. RODINA A PŘÁTELÉ: Oprava hypnózou
Ondřej Neff

Že by telekineze, neboli pohybování předmětů pomocí duševní enerýže? Nebo je to náhoda? Měl bych svolat vědeckou konferenci, ale na záchod by se vešli tak maximálně tři vědci a to jeden z nich by musel stát v míse. Ano, k záhadnému úkazu došlo u mě na záchodě.

Předcházely mu děje naveskrz prosté a prozaické. Postupem času v domě přibylo stržených kohoutků, kapajících kohoutků, netekoucích kohoutků. Nezbylo než požádat o pomoc pana Václava, ochranného ducha mého domu, muže který všechno umí a přijde, když je třeba (ano, i takoví lidé se vyskytují).
Pan Václav přišel, opravil vše, co si opravu žádalo,načež odjel.
Když byl pryč, zjistil jsem, že na záchodě teče ze splachovacího zařízení voda.
Ach jo. Bylo mi jasné, kolik uhodilo. Jakmile se zavře voda a potom se pustí voda, uvolní se rez a kaly v potrubí a tohle svinstvo ucpe ventilek nádržky. Už jsem to mockrát opravoval. Vždycky jsem u toho nadával. Nádržka je u stropu, abych dokouk na ventilek, musím si vydloubnout oko a povytáhnout ho o 25 cm a prodloužit prsty a kleště se smekají a...
Ráno moudřejší večera, rozhodl jsem se. Zatáhnul jsem vodu s odhodláním ztlumit tělesné potřeby.
K operaci jsem přistoupil ráno. Pustil jsem vodu, načež jsem si šel pro štafličky, kleště sikovky a chirurgické náčiní nezbytné k teleskopickému vytahování oka z jamky. Než jsem všechno našel, voda už přestoupila míru a volně hrčela do mísy.
Vpravil jsem štafličky do záchodu, vylezl na ně, vyvrátil hlavu, vysunul teleskopicky oko a vidím, ano, hladina je neúnosně vysoko . Zatáhl jsem za splachování. Voda opustila nádržku a z ventilu začala téct nová. Hladina stoupala, plovák stoupal, okamžik napětí...
A ticho. Voda se zavřela.
Ten mechanismus se vyděsil mou přítomností, nesnesl pohled na teleskopické oko a na lesk sikovek cvakajících v přítmí. Raději sám sebe opravil, než by se pustil se mnou do křížku!
Musím to prověřit i na jiných mechanismech. Kdyby to fungovalo na turbíny atomových elektráren, mohl bych z toho mít slušný kšeft. Pokud to ale funguje jen na hajzlu, pak ovšem... jsem v hajzlu.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku