Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 28.5.2003
Svátek má Vilém




  Výběr z vydání
 >ZE ŽIVOTA: 55 let českého Oskara
 >SPOLEČNOST: Národní IQ
 >ZAMYŠLENÍ: Co když řekneme Ne?
 >MROŽOVINY: Před 50 léty komunisté vykradli republiku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Oprava hypnózou
 >PSÍ PŘÍHODY: Počasí, že by psa nevyhnal
 >FEJETON: Výhled do Chamonix
 >EKONOMIKA: Další revize čísel ČSÚ
 >PRÁVO: Polepší se Senát?
 >VÝSTAVA: Rubikon staví most přes Rubikon
 >GLOSA: O neviditelných věcech
 >PENÍZE: Poradcům tiká budík
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >CHTIP: Sokrates a tři síta
 >LITERATURA: Místo v cirkuse

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
28.5. PSÍ PŘÍHODY: Počasí, že by psa nevyhnal
Ondřej Neff

Takové počasí nastalo dnes ráno. Že by do něj psa nevyhnal? Opak pravdou - pes do něj vyhnal mě! Probudil mě náraz Bartova čumáku do boku. Na okenní parapet bubnovaly kapky. Přes okno visela šedivá záclona.
Bum, další rána.
"To nemyslíš vážně, Barte. Podívej se, jak to tam vypadá.
Třetí rána následovala.
Vystrčil jsem Barta za dveře. Jestli chceš čůrat, Barte, jdi zvednout nohu k vrbě, nebo kamkoli jinam. Já se vracím do postele.
Jestli šel k vrbě nevím, já se do postele vrátil... a slyšel jsem drápání jeho pazour o dveře. Už je pěkně ohobloval, jen co je pravda.
Vstal jsem, navlékl na sebe svůj falešný Barbour kabát, na hlavu nasadil skotskou čepici, trénovanou na celoroční nepohodu. Vydali jsme se do beznadějné dešťové clony. Padesát metrů od domu byl Bart zralý na ždímání.
Nezdálo se, že mu to vadí.
Kráčeli jsme, nebo spíš pluli, k hotelu Mövenpick. Tam někde Bart podlezl svodidlo u silnice a vlezl do křoví, aby tam vykonal to, kvůli čemu pejskové primárně chodí na procházku. Široko daleko ani živáčka. Žádný Vojta, žádný Brok ni Tom či Max, Bartovi nepřátelé zůstali moudře se svými moudrými pány doma.
"Tak a vracíme se!" zavelel jsem.
Už jsme byli skoro na plácku u hotelu Blaženka, když se ozvalo prudké štěkání. Ovšem, byla to Bellinka, která na Barta štěká odjakživa, pokaždé, kdy ho vidí, velmi přísně!
To ty jsi zavinil, že tak hnusně prší, vřeštěla čubička.
Nemělo cenu jí to vymlouvat. Mělo cenu se vrátit domů, do sucha.
Což jsme učinili.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku