Jako chlapec školou povinný jsem nosíval klíče od bytu na tkaničce pověšené na krku. Toto řešení mělo bezesporu výhodu v tom, že jsem klíče našel vždy na stejném místě a neztratil jsem je. Tedy pokud bych s nimi nenechal někde i hlavu. Praktikoval jsem to tak snad celou základní školní docházku. S přestupem na střední a pak i na vysokou školu se klíče přestěhovaly do kapsy bundy nabo kabátu. V letních měsících, kdy by mi bylo v hubertusu horko, jsem je detašoval do tašky nebo kufříku. A vlastně to tak praktikuji dodnes. Móda klíčů zavěšených na opasku nebo poutku kalhot mne prostě minula, a to dokonce i ve věku kdy je osobnost každého z nás zmítána hormony. Nosit chrastící svazek na koženém provázku nebo řetízku jsem nepovažoval příliš za praktické. Možná jsem poněkud konzervativní, ale nelíbí se mi to ani z hlediska estetického. Jenomže člověk by nikdy neměl říkat "nikdy"...
Situace se totiž změnila ve chvíli, kdy jsem se i se svým zaměstnavatelem ocitl v budově, v níž sídlí spousta dalších firem. A na dveřích kanceláří se zvenčí místo klik objevily "koule". Nezbylo, než si začít nosit u sebe klíče od kanceláře, společné kuchyňky, toalety. Nemám rád, když chrastící svazek nebo cokoli jiného nafukuje kapsy. Při té příležitosti nemohu nevzpomenout na jednoho kantora ze střední školy, který míval kapsy věčně nacpané. Dokonce jsme i hádali co tam asi nosí, látka kalhot totiž kopírovala povrch čehosi, co připomínalo víčko od konvice. Takové, s jakou se chodí třeba na borůvky.
Sako nebo kabát obvykle také v kanceláři na sobě nemívám, a tak nezbylo než se přizpůsobit trendu. Zakoupil jsem si kovovou karabinku a klíče zavěsil na poutko kalhot. Protože jsem ale na některé věci (klíče, doklady, peníze - jsou-li) dost opatrný, zasunul jsem visící klíče vždy ještě do kapsy. Jednak mi při chůzi nechrastí a nezvoní, jednak při chůzi nepřipomínám hradního či vězeňského klíčníka. A kdyby povolilo třeba poutko, klíče zapadnou do záchranné sítě (kapsy). Až do minulého týdne vše fungovalo k mé plné spokojenosti. Doposud nošené kalhoty totiž měly poutko vždy nad kapsou , a tak nebyl žádný problém. Ten se však vyskytl předevčírem, kdy jsem na sebe nevlékl starší plátěnky (z Číny), do nichž se mi podařilo zhubnout. Ty kalhoty totiž mají poutka úplně mimo kapesní otvory. Co teď? Překlenout vzdálenost mezi poutkem a kapsou řetízkem? Nebo provázkem? To se mi moc nelíbí. Začít nosit i pod střechou kabát? Také blbost. Nakonec mi nezbylo než se smířit s tím, že klíče budou prostě viset a při chůzi zvonit jako na Václaváku. A přitom si musím dávat pozor abych je někde neztratil, protože ona ta mrška karabinka už jednou povolila a svazek se s cinknutím ocitl na podlaze. Naštěstí se to událo na chodbě, stačilo se sehnout, sebrat jej ze země a opět zavěsit na své místo. Ale co kdyby mi klíče spadly někde jinde? Třeba nad kanálem. Ne, to v budově nehrozí.
Ale od pondělka chodívám na toaletu přece jenom s jistou obavou...

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku