Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 30.5.2003
Svátek má Ferdinand




  Výběr z vydání
 >NÁZOR: Justicia est regnorum fundamentum
 >POOHLÉDNUTÍ: Paměti velikánů i malikánů
 >TORTUROMÓDA: Chceš-li módu nosit...
 >PRAHA: Metronom na Letné a Evropská unie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kdo koho zastřelil
 >PSÍ PŘÍHODY: Zatracený čoklové
 >KOMENTÁŘ: Nenažranost aneb Osa zla v akci
 >SVĚT: Kanada dekriminalizuje marihuanu
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Stáří vpřed
 >CHTIP: Dříve narozeným
 >CHTIP: Židovské moudrosti
 >KOSMONAUTIKA: Proč byl Sojuz mimo?
 >MOTOCYKLY: Veteráni na Můstku aneb Čechie - Böhmerland
 >TECHNOMÓDA: Elektrické blondýnky i svalovci
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhoštěný host Ransdorf

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
30.5. Veta za vetu
(nov)

Po tomto týdnu jsou usnášeníschopné obě české mediální rady. Napřed v úterý poprvé oficiálně zasedla nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, tzv. "velká" nebo "vysílací" rada, jež drží v rukou osud Novy, a ve středu Sněmovna po revokaci původního rozhodnutí volit tajně, doplnila ve volbě veřejné i pět chybějících členů Rady ČT, tzv. "malé" nebo "televizní" rady, která zase rozhodne o novém generálním řediteli ČT.

Ze současných jedenácti členů "velké" rady pět prosadila Špidlova ČSSD, dva KDU-ČSL, dva KSČM a po jednom DEU a ODS. Vládní koalice tak disponuje pohodlnou většinu osmi hlasů v nominálně třináctičlenné radě, takže ani po odvolání V. Železného nemohou majitelé Novy klidně spát.
Ve středeční sněmovní volbě pak vládní koalice nepotřebovala ani pomoc komunistů, aby na pět volných míst v "malé" radě prosadila výhradně své kandidáty, mezi nimiž je též Petr Uhl, který aspiruje na post předsedy rady. Nicméně i kdyby zůstal předsedou Mrzena, výběr nového generálního ředitele ČT má v rukou vládní koalice.

V obou volbách byla opoziční ODS zcela převálcována, avšak bylo by pokrytecké se nad její porážkou morálně rozhořčovat, neboť sklízí jenom to, co sama zasela, když koncem 90. let politizovala Radu ČT a proměnila ji v baštu ideologů opoziční smlouvy z okruhu časopisu "Proglas" (ve funkci předsedy Mareš, jako člen šéfredaktor "Proglasu" Mikš). Bezohledná politizace se nevyhnula ani radě "velké" - kupříkladu z postu jejího místopředsedy na senátorské křeslo kandidoval za ODS Petr Štěpánek, známý svým vystupováním na estrádách Novy, takže jako člen RRTV byl současně i na výplatní listině této soukromé televize. A tehdejší opozice také proti stavu, jenž vedl až k "televizní" válce, nic nesvedla, neboť ji ještě důkladněji, než předvedla vládní koalice ve středu, vždy převálcoval oposmluvní volební parní stroj ODS a Zemanovy ČSSD.
Nyní se situace pouze zrcadlově otočila. Předsedou "velké" rady byl v úterý zvolen Petr Pospíchal, po listopadu 1989 člen Koordinační rady OF, jenž také patřil k personálu prezidentské Havlovy kanceláře, členy jsou i Eva Kantůrková a Jan Kostrhun - a když tento výčet doplníme kupříkladu Petrem Uhlem a Ivanem Binarem navrženým za PEN klub, kteří byli dovoleni do "malé" rady, musíme sice souhlasit s premiérem Špidlou, který po volbě řekl, že zvoleni byli lidé, o jejichž morální integritě a osobnosti není pochyb, nicméně se jedná o příslušníky právě té vrstvy intelektuálů, kteří nikdy nezapomněli Václavu Klausovi, že se postavil proti "nepolitické" politice, rozštěpil OF a vyvedl z něho ODS, jejímiž jsou nepochybně politickými protivníky - i přes své navržení nepolitickými organizacemi.

Současné obsazování mediálních rad není ničím jiným než koaliční odvetou za oposmluvní pokus ovládnout média a připomíná Shakespearovu hořkou komedii "Veta za vetu". Ministr kultury Pavel Dostál, jenž byl proti Zemanově oposmluvní mediální politice a který nyní tuto odvetu vede, je původním povoláním divadelní režisér a měl by tedy dobře vědět, jak "Veta za vetu" končí - že nejpozději za tři roky budou volby a že to třeba bude jeho jmenovkyně Kateřina Dostálová nebo Ivan Langer, jež si v případě volebního vítězství vyberou svoji vetu zase na něm, na dnešní koalici, když si ODS do mediálních rad znovu najmenuje svoje lidi podle již dvakrát ověřeného scénáře "veta za vetu".
Bohužel, na rozdíl od alžbětinského dramatu, nejsme jenom diváky tohoto pomstychtivého boje o média, ale i účastníky. Jsme to my, kdo platí takto stále otevřený účet, takže k položce ve výši 10,5 miliardy za prohranou arbitráž s CME mohou klidně přibýt další.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku