Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 2.6.2003
Svátek má Jarmil




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Rostoucí moc šíitů
 >TÉMA: Otevřený dopis k problematice interpretace příčin zaplavení metra.
 >POLITIKA: Langer a Říman by měli opustit stínovou vládu ODS
 >TÉMA: Krást ve velkém se v ČR vyplatí.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Návrat přísné ženské osoby
 >PSÍ PŘÍHODY: Důkaz lineárního myšlení
 >UNIE: Varianta evropské ústavy vypracované Konventem
 >SVĚT: Světlé okamžiky
 >A digitální linku ISDN ještě nemají!!??
 >GLOSA: Pokrytectví a Harvardské fondy
 >NÁZOR: Irský magor aneb co je to pravda a co je to lež?
 >NÁZOR: Prima tajný plán nebo náhoda.
 >ÚVAHA: Drolící se zeď
 >NÁZOR: Policie se chovala velmi nekorektně
 >PENÍZE: Kdo si počká, ten se dočká

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
2.6. PSÍ PŘÍHODY: Důkaz lineárního myšlení
Ondřej Neff

Jistě znáte ty stavy, kdy přemýšlíte o událostech právě uplynulých a zpytujete je i sebe, zdali bylo možno najít jinou variantu, zda existuje varianta a jaká má tato varianta vyústění.

Uvedu příklad z dnešního rána. Jdeme s Bartem, Bart je na vodítku. Vrazí čumák opatřený košíkem do trávy a náruživě čmuchá. Podívám se, co objevil a - jak jinak, je tam neřádstvo, po nočním slejváku pořádně rozmoklé. Zařvu přísné "fuj" (málo kdy je tak upřímně míněno), Barta odtáhnu od předmětu jeho zájmu a jdeme dál.

Potkáme jedlého psa. On je na vodíku, Bart je nadále na vodítku. Jedlý pes zavrčí, Bart zavrčí, zvedá imaginární rukavici a chce se vrhnout do boje. Zase zařvu "fuj", smýknu psem, jako to dělají feny se svými štěňaty, poručím mu "sedni", pes se zklidní a chce se omluvit.

Omlouvá se tím, že mi otírá hubu o nohavici.
A jsme u toho! Jeho huba, jak je zřejmé, není příkladem aseptické čistoty. Naopak, dá se říci, že je pořádně hnusná, nikoli huba sama, ale mřížka košíku. Psisko pochopí, že se dnes bráním kontaktu víc než kdy jindy. I to pokládá za výzvu a chce se otírat.
Byl to poněkud rozháraný návrat domů.
Košík snímám Bartovi před vrátky. Tam ho posadím, on nastaví hlavu a elegantním pohybem ho zbavím břemene. Teď, když o tom uvažuji, si uvědomuji, že jsem mu mohl košík sundat mnohem dřív, a pak, spánembohem, si mohl hubu otírat jak chtěl. Jenže jsem lineárně uvažoval a měl jsem před očima cíl, tedy to místo před brankou, vyhrazené snímání košíku.
Udělal jsem chybu? Neudělal jsem chybu? A udělal chybu Bart tím, že lineárně strčil hubu do hovna?
Ne, neudělal chybu, aspoň z mého hlediska ne - každý podnět k sebezpytu je přeci cenný.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku