Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 2.6.2003
Svátek má Jarmil




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Rostoucí moc šíitů
 >TÉMA: Otevřený dopis k problematice interpretace příčin zaplavení metra.
 >POLITIKA: Langer a Říman by měli opustit stínovou vládu ODS
 >TÉMA: Krást ve velkém se v ČR vyplatí.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Návrat přísné ženské osoby
 >PSÍ PŘÍHODY: Důkaz lineárního myšlení
 >UNIE: Varianta evropské ústavy vypracované Konventem
 >SVĚT: Světlé okamžiky
 >A digitální linku ISDN ještě nemají!!??
 >GLOSA: Pokrytectví a Harvardské fondy
 >NÁZOR: Irský magor aneb co je to pravda a co je to lež?
 >NÁZOR: Prima tajný plán nebo náhoda.
 >ÚVAHA: Drolící se zeď
 >NÁZOR: Policie se chovala velmi nekorektně
 >PENÍZE: Kdo si počká, ten se dočká

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
2.6. Minority report je střelivo pro budoucnost
(eff)

Jakmile si zvolíte pro svůj projekt název populárního filmu, máte vystaráno přinejmenším o zájem veřejnosti. Není to ale záruka úspěchu. Ten stojí na něčem jiném - na konkrétních výsledcích. Můžeme tedy diskutovat o tom, zda program "Star Wars" skutečně vedl ve svých důsledcích k uzbrojení a následnému rozpadu Sovětského svazu, anebo zda šlo o shodu a o bombastické označení se zasloužili novináři. Druhý příklad je z minulého pátku. Skupina třinácti členů Konventu Evropské unie, mezi nimi i náš zástupce Jan Zahradil, předložila předsedovi Konventu Valéry Giscard d´Estaingovi dokument nazvaný "Minority report", stejnojmenný s úspěšným Spielbergovým filmem. Očití svědkové předání referují o pobaveném úsměvu na předsedově tváři, ale ani oni si netroufnou odhadnout, co ho pobavilo, zda vtip názvu anebo sám fakt, že třináct "eurokritiků" si trouflo navrhnout reformu, která by v Evropě změnila... stručně řečeno vše.

Od Unie pryč

Změna by se měla týkat skutečně všeho, tedy i samotného názvu: mělo by jít o ED (Europe of Democracies), smluvní sdružení svobodných a samostatných evropských států s otevřeným ekonomickým prostorem. Návrh čítá patnáct bodů a jeho formulace se vešly na jeden list papíru A4. Plný text je možno najít na př. na serveru Euroobserver (http://euobserver.com), ale i stručná připomenutí charakterizují jeho obsah.

Evropa budovaná podle této představy by neměla být superstátem, nýbrž sdružením signatářů Dohody o evropské spolupráci. Přístup by měl kterýkoli evropský stát, který podepsal a plně respektuje Evropskou konvenci o lidských právech. Současných 30 různých způsobů rozhodování v EU bude omezeno na dva: zákony a doporučení. Zákony se budou zabývat pravidly pro společný trh a některými minimálními standardy, aby tak chránily zaměstnance, spotřebitele, zdraví, bezpečnost a životní prostředí. V ostatních oblastech bude mít ED právo vydávat doporučení pro členské státy, které vždy budou moci přijmout vyšší standardy. Dokument počítá s další existencí Rady (Evropy demokracií) se zjednodušeným hlasovacím systémem.

Papírový komín

Dokument obsahuje sympatické formulace. Například návrh, že současných 97 000 stran Acquis Communautaire o EU a EEA (European Economical Area - Evropská ekonomická zóna) musí být radikálně zjednodušeno. Málokomu je volně u žaludku při představě 97 tisíc stran. Zároveň ale zde čouhá čertovo kopýtko. Místo nadnárodní legislativy, což je ona zmíněná hora papíru, by "být kladen důraz na otázky překračující rámec jednotlivých států, na které nemohou efektivně reagovat národní parlamenty samy o sobě." Jenže, který parlament dobrovolně vymezí problematiku, na niž on sám nemůže "efektivně reagovat". A pokud právo veta ve vztahu k otázce, kterou považuje za důležitou, kde je hranice oné důležitosti?

Mluvčí skupiny eurokritiků, dánský poslanec Jens-Peter Bonde označil současný pracovní návrh evropské ústavy za cosi, co jenom dodá moc "partě bývalých a současných premiérministrů". A přirozeně že zcela nepřijatelná je pro něho a celou skupinu vidina evropského prezidenta a evropského ministra zahraničí. Tyto námitky lze možná bagatelizovat jako názor představitele malého státu, reflektující obavy před nadvládou politiků mocných států. Nicméně jako celek onen Minority report bagatelizovat nelze.

Dokument je formulován jako oponentura proti byrokratickému tanku, u jehož řídících pák sedí figury z vedoucích států EU. Ovšem tato oponentura nereflektuje duchovní pochody třinácti signatářů. Každý ze současných, nastávajících i těch dosud jen uvažovaných členských států má své vlastní domácí byrokratické kolosy. Pokud se podaří ústavu dopracovat a dokonce na řeckém summitu koncem června schválit, zápas neskončí. Dokument je pregnantně formulovaná názorová platforma pro současné a hlavně budoucí odstředivé tendence. Ty budou generovány především národními parlamenty, jejichž poslanci s okleštěnými právy nebudou tak efektivně sloužit lobystické klientele, jako dosud. Minority report poskytuje docela slušnou zásobu hesel, která mohou mít za specifických okolností značnou inspirativní sílu.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku