Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 6.6.2003
Svátek má Norbert




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Irena Válová z Media Observatory vyslýchána, odmítla vypovídat
 >REAKCE: Zpověď podivína
 >POLITIKA: Klausových prvních sto prezidentských dnů
 >GLOSA: Pojďme k referendu.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ireně se líbí na úřadech
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se patří otrávený pes
 >POVÍDKA: Most odnikud nikam
 >FEJETON: Krásné množství
 >EXOTIKA: Pohádka o bludičce Jasmíně
 >NÁZOR: Diskriminace jako porušení lidských práv?
 >NÁZOR: O bídě českých poměrů, nejen zelené politiky
 >GLOSA: Nakupující nepřemýšlející tlupy budou nakupovat u České televize
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Emoce, komplexy a kompatibilní českoněmecká minulost
 >LIDŠTINY: Marjánko, vysmátá má!
 >PRÁVO: Tiskové prohlášení Jany Bobošíkové

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
6.6. PSÍ PŘÍHODY: Jak se patří otrávený pes
Ondřej Neff

Byla to ode ne skutečně drzost, že jsem si dovolil se sebrat a Barta opustit! Nejdřív si Bart myslel, že jsem odjel někam jen tak na skok, že jsem jel pro foťák nebo kýhovýra. Jenže pak zapadlo slunce, já byl pořád pryč a on pochopil, že se dnes už nevrátím.

Stál u vrátek a zíral ven. Irena s Davidem ho lákali na večeři. Až po velkém zdráhání se uvolil a hned jak byl hotov, mazal zpátky k vrátkům, polehával tam, postával, stále v naději, že jsem se jen někde zdržel.

Bylo hodně pozdě. Nevrátil jsem se. Bart se odšoural domů a Davidovi a Ireně dával najevo, že oni jsou toho viníci a strůjci, oni že mě vyštvali z domu, oni že jsou odpovědni za moji nepřítomnost a nebýt jich, byl bych zpátky už dávno, vedle něho,.

Což samozřejmě je do značné míry pravda - kdyby neměl kdo Barta hlídat, jak hlídá dům, já bych nemohl odjet a musel bych hlídat s ním.
Neodjel jsem na půl roku do Austrálie. Byl jsem pryč jen kratičce.
Bart mě přivítal u vrátek a neskrýval potěšené. Díval se, jak tahám tašku s pyžamem a mycími potřebami z kufru auta, načež ulehl v předsíni na chladivou podlahu a než usnul, pohlédl na mne vzhůru.
To bylo naposled, viď, pane?
Nechtěl jsem ho obelhat a proto moje odpověď zněla - nemůžu ti to slíbit, Barte.
Jenže to už měl zavřené oči a pochrupoval, ukonejšen obsahem své otázky.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku