Jsem asi dost paradoxní člověk, protože mám a nemám rád léto, protože nemám a mám rád zimu. Špatně snáším vedra, vyhovuje mi teplota okolí tak do 15 °C. Zima budiž pochválena. Ma druhou stranu nerad nosím dlouho uzavřenou obuv, důvod je myslím nabíledni. Léto se sandálkami budiž pochváleno. Inu, všechno je ralativní. Ačkoli jsem velice trpěl (vedrem), s radostí jsem minulý týden vylovil ze skříně staré dobré sandály, lehce je oprášil a hurá s nimi (v nich) ven.

Jak jsem říkal, nedokázal bych být celý den v jedněch botách, pokud by to nebylo bezpodmínečně nutné. Vyhovuje mi v zaměstnání se ráno ihned po příchodu přezout do pantoflí. Je to pohodička, noha levá i pravá bezvadně větrají. Dokonce, je-li velmi teplo, se i zuji a chodím bos. Modrý koberec je na chodidla příjemný, ani příliš tvrdý ani příliš měkký.

Včera jsem se v práci zdržel, měl jsem starostí až nad hlavu. Kolem půl sedmé večer jsem s hrůzou pohlédl na hodiny a uvědomil si, že poštu (kam jsem potřeboval jít) už otevřenou nestihnu. Nicméně jsem si honem naházel věci do tašky a vyrazil k autobusové zastávce, abych stihl otevřený alespoň obchod s potravinami. Nebudu přece bez večeře, ne?

Musím říci, že se mi do autobusu nastupovalo celkem dobře i v pantoflích... :-)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku