Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 7.6.2003
Svátek má Iveta




  Výběr z vydání
 >SPORT: Praha cílem Torch Run
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá- jsou to uši krokodýla!
 >SPORT: Je Česká televize a vedení NBL v obraze?
 >EKOLOGIE:Sbohem, přehrado
 >SPOLEČNOST: Západní civilizace ve vlastní pasti
 >MOBY DICK: Týden v Českých Textárnách
 >ZAMYŠLENÍ: Příchod globalisace
 >NÁZOR: To be or not to be v EU?
 >POSTŘEH: O pantoflích
 >PRÁVO: Irena Válová z Media Observatory vyslýchána, odmítla vypovídat
 >REAKCE: Zpověď podivína
 >POLITIKA: Klausových prvních sto prezidentských dnů
 >GLOSA: Pojďme k referendu.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ireně se líbí na úřadech
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se patří otrávený pes

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
7.6. EKOLOGIE:Sbohem, přehrado
Pavla Boublíková

Zdá se vám, že je ještě brzy na loučení s koupáním, když léto teprve začíná? Bohužel, na Brněnské přehradě trvá období snesitelného poměru teplota/čistota vody v posledních letech jen velmi krátce. Vloni i předloni vydala hygienická služba doporučení v přehradě se nekoupat již kolem 20. června, a je možné, že letos tomu bude podobně. Důvodem jsou přemnožující se sinice.
Brněnská (dříve Kníničská) přehrada byla vybudována na řece Svratce v letech 1936-1940, nachází se na severozápadním okraji Brna. Povodí přehrady má plochu téměř 1600 km2, přehradní nádrž při maximální hladině vody dosahuje délky necelých 10 km, šířka hlavního jezera (nad přehradní zdí) je přibližně 1000 m. Kromě vodohospodářského a energetického (vodní elektrárna) významu je přehrada užitečná především jako oblíbené rekreační místo.
Přehrada je dobře dostupná, obyvatelům přilehlého sídliště Bystrc stačí krátká procházka přes pole nebo přes les, ostatní mohou použít MHD (tři tramvajové linky, případně pak na ně navazující autobus) nebo vlastní auto či kolo. Nejatraktivnější je však cesta na vyhlédnuté místo parníčkem (tradiční označení, ve skutečnosti jde o lodě na elektrický pohon).
Na své si zde může přijít ledaskdo: v kteroukoliv roční dobu turisté a cykloturisté (okolí přehrady je nádherné, lesy plné zajímavých rostlin a zvířátek, pro romantiky hrad Veveří), v létě především rodiny s malými i odrostlejšími dětmi (většina pláží je travnatá, s pohodlným vstupem do mělké vody nad písčitým dnem, doplněny pískovištěm, prolézačkami, hřišti), sportovně založení senioři leč s opotřebeným nervstvem nesnášejícím vřískavé haranty a toužícím naopak po troše klidu (malé plážičky na skalnatých březích, kde se dno velmi prudce svažuje - pozor ale, aby zde někdo nenalezl klid věčný!), masochisté (půjčovna šlapacích plavidel je na Kozí Horce), opilci (nabízí se přehršel přístavních krčem a také Sokolské koupaliště oplývá velkým počtem občerstvovacích stanic, kdo nevydrží žízeň cestou z přístavu na Sokolák, toho uvítá v polovině túry známá restaurace U Lva), nudisté, exhibicionisté i voyeři (těsně kolem nudistické pláže na Osadě vede trasa lodní dopravy, takže nahatci nejsou ponecháni sami sobě, nýbrž vystaveni nemístnému zájmu i posměchu přioděných cestujících) a konečně všichni, kdož chtějí nalézt spřízněnou duši kompatibilního pohlaví (všechny lokality).
Velké pláže jsou relativně čisté, pravidelně se kosí, uklízejí a odpadky z kontejnerů vyvážejí (roční poplatek za svoz odpadků činí v Brně 500 Kč na osobu), úklid zčásti hradí pejskaři nechávající své psy volně běhat a přistižení policií. Paní hostinská z podniku U Šuláka prý na vlastní oči viděla, že policisté zkasírovali za jediné odpoledne deset provinilců - každý přispěl částkou 1000 Kč. (Koupání psů v přehradě je také zakázáno. Osobně mi nevadí, když někdo nechá zvíře sužované horkem vymáchat, zvlášť na odlehlejším místě. Nesnáším však pejska, který se chce nejprve mermomocí se mnou rozdělit o moji svačinu, následně žužlá pomůcky mých dětí určené ke stavbě Gabčíkova-Nagymáros a nakonec označkuje mou botu, kterou jsem ho chtěla praštit.) Ke cti policajtů budiž dále řečeno, že uznali rovnoprávnost mužů a žen a již proto nepokutují dámy slunící se i mimo nudistickou pláž nahoře bez.
Takže až na drobné nedostatky (při velkém návalu návštěvníků nebývá kde zaparkovat, na některých místech by vzhledem k vysokým cenám a úzkému sortimentu neškodila větší konkurence stánků vnitřního osvěžení, také milovníci oplachtěných prken by možná přihodili pár námitek) téměř dokonalá letní idylka. Avšak nedostatek veliký: závadnost vody při přemnožení sinic.
Tato záludná fotosyntetizující prokaryota vylučují do vody produkty svého metabolismu, přičemž mnohým z těchto látek je přisuzováno neurotoxické nebo hepatotoxické působení. Přímé stanovení toxinů je obtížné, praktikuje se stanovení nepřímé - sledováním indukce detoxikačních jaterních systémů, zejména cytochromu c450, u pokusných myší po konzumaci přehradní vody. Bylo zjištěno (VÚVL v Brně), že letální dávka pro myš je asi jeden litr vody (v době, kdy obsahuje maximální množství sinic). Je to hodně nebo málo? Vypasená laboratorní myš váží asi 25 gramů, již odhadem je vidět, kolik tisíc litrů by musel člověk vypít, než by ho to porazilo.To už je schůdnější se ve vodě prachobyčejně utopit. Nebezpečné produkty sinic však mohou pronikat do krevního oběhu lidí i skrze kůži, takže jistá obezřetnost je přece jen na místě. Ještě hůře jsou na tom alergici, těm stačí k potížím nepatrná koncentrace různých neřádů ve vodě a pravděpodobně hlavně sinice jako takové. I lidé, kteří běžně alergickými projevy netrpí, často odnesou koupání v přehradě podrážděním nosní sliznice a očních spojivek, které může přetrvat i delší dobu. A kdo je zdravý jako řepa, toho může odradit něco jako estetické hledisko: zelené chuchvalce ulpívající na povrchu těla, hromadící se za okrajem plavek, k tomu šeredný puch odumřelých sinic podléhajících bakteriálnímu rozkladu. K intenzivnímu množení sinic stačilo v posledních letech vždy jen několik teplých a slunečných dnů začátkem června, během července a srpna se zeleným potvorám vytrvale dařilo, teprve na podzim, když voda vychladla, se opět (alespoň opticky) vyčistila. Přitom to není zase tak dávno, kdy bylo možné koupat se na přehradě celou sezónu. Pamatuji si na mimořádně teplé září před šesti lety, kdy jsme sem (i s malými dětmi) ještě v tuto pozdní dobu chodili denně.
Během letošní zimy byla přehrada částečně vypuštěna, zda se tím omezilo množství spor přežívajících mrazy v sedimentech dna a zda se zazelenění přehrady alespoň trochu oddálí, zatím nevím. Také nevím, vážené bystrcké starostenstvo, jak přehradu nejlépe vyčistit. Byl to věru kozí nápad ptát se (prostřednictvím anketních lístků poctivě vhazovaných do všech schránek) prostých občanů Bystrce, jak přehradě pomoci. I kdyby to náhodou nějaký Bystrčák věděl, zadarmo vám to, milé zastupitelstvo, nepoví. A pokud chcete slyšet vyloženě laický názor, prosím: tím, že se do tak obrovské masy vod nacpou jakési huminokyseliny (viz Haló Brno, květen 2003: Projekt na vyčištění přehrady se rozbíhá), se z ní hnědě průzračné rašelinové jezírko asi nevytvoří. Rovněž si dovolím pochybovat o tom, že se eventuelní vybagrování dna (což má být legrace za několik miliard Kč - nebylo by lépe za ty peníze postavit nějaká koupaliště /dvě brněnská jsou momentálně v rekonstrukci/ - nebo chybí dostatečně vydatný vodní zdroj?) aspoň zčásti zaplatí: kdo si medle koupí více než šedesátileté bahýnko nepochybně obsahující požehnané množství za ta léta usazených těžkých kovů? Peníze daňových poplatníků mají být nejprve věnovány na odhalení zdrojů znečistění (jde především o dusíkaté a fosforečné sloučeniny, přitékají do přehrady v množství řádově stovky tun za rok), které podporuje růst sinic. A tu si zkusím tipnout (zdarma): za totáče se hnojilo daleko vydatněji než dnes a počet automatických praček v domácnostech nebyl v 80. letech zase o tolik nižší (přitom přehrada jen málokdy kvetoucí), mám proto v podezření hlavně moderní bezfosfátové prací prášky. Doplňované Calgonem, který do vody dodá fosfátů ještě víc, než ten původní neekologický prací prášek. Oni totiž horalé z Vysočiny, odkud k nám, přímým potomkům prafotra Moravy, přitéká řeka Svratka, mají ve svých stříbropěnných studánkách, pramíncích a posléze vodovodech vodu dost tvrdou, a tak změkčují a odstraňují vodní kámen, jak jim kdo poradí. Lze jim to zazlívat? Asi ne. Zato se jim ale o prázdninách nastěhuji s celou rodinou k jejich rybníkům. Sbohem, přehrado.

Kozí Horka 4.6.03

P.S. pro obveselení laskavého čtenáře: "Takhle si představuju vstup do EU!" - výkřik asi 14tiletého kluka během hupnutí do vody. Pěkná ukázka kritického myšlení u teprve vlastně odrůstajícího děcka, není-liž pravda? Voda měla odhadem tak 20 oC, teplá nebo studená? - jak pro koho...




Další články tohoto autora:
Pavla Boublíková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku