Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 11.6.2003
Svátek má Bruno




  Výběr z vydání
 >TÉMA - EU: Kam kráčíš Česko ?
 >TÉMA - EU: Kdo se bojí, nechce do Evropy.
 >MROŽOVINY: Říkalo se jim "Higgins"
 >TÉMA - EU: Sto Evrop, sto názorů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Máme závidět stromům?
 >PSÍ PŘÍHODY: Převzatá odpovědnost
 >EKOLOGIE: Šumavská vichřice a Ambrozkovy volební dluhy
 >EASYPAD: Plná verze (skoro) zadarmo
 >EKONOMIKA: Dolar české exportéry zneklidňuje
 >GLOSA: Ministři jsou politici, ale také manažéři.
 >TÉMA - EU: Výlet do Bavor
 >TÉMA - EU: Do EU - ano či ne?
 >POLITIKA: Referendum natvrdo
 >PENÍZE: O čem bude referendum
 >CHTIP: Malý synek o uspořádání státu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
11.6. POLITIKA: Referendum natvrdo
Michal Simkanič

Po skončeném polském referendu to začíná vypadat, že EU je opravdu jako smrt. Také bere všechno. Při změně či dokonce ztrátě státní suverenity by podle analogie s obchodním právem měl být vyžadován minimálně nadpoloviční souhlas všech, kterých se to týká. Stejně jako v případě Slovenska se to v Polsku nepodařilo. Lze tedy konstatovat, že připojení těchto zemí je sice legální a je nutné ho respektovat, rozhodně však není legitimní. To ovšem jásajícím politikům na obou stranách zjevně nevadí - měli by z toho minimálně být smutní - a pohled na bývalého komunistu v čele Polska, jásajícího jako o Vánocích, má také svoji vypovídací hodnotu. Již za několik dní zjistíme zda i my jsme snadno zmanipulovatelným stádem, kterému stačí ukázat pár najatých figurantů v televizi a poté zamávat uzlem na kapesníku. Přiznám se, že při vědomosti o několika stech tisíc hajlujících českých občanech v roce 1942 na Václavském náměstí v čele s předními herci a umělci a při vzpomínce na statisícové prvomájové průvody, v jejichž čele byli jako náhodou zase naši přední herci a umělci, nejsem až zase tolik optimistou. Drtivá většina našich spoluobčanů neměla šanci slyšet jediný rozumný argument - možná raději, ony se totiž strašně těžko hledají - a místo politiků, kteří těžko mohou hovořit o svých skutečných cílech, agitují zase naši oblíbení herci a umělci. Zvláštní je, že tentokrát si nikdo nevšímá sudetoněmeckého sjezdu, který jistě byl plný rozechvělé nedočkavosti a tradičního českého blba tentokrát hrál pan poslanec Karásek, který, poté co úspěšně propil řidičák, tam sliboval něco v tom smyslu, že ty Benešovy dekrety vlastně zrušit chceme, jenom nějak nevíme, jak na to. Kolik měl asi pan poslanec promile protentokrát? Nebo protektorát? Zkrátka a dobře, nyní je to opravdu na nás. Skáčí-li všichni z okna, není to v žádném případě důvod ke skoku. Pokud kdokoli z účastníků referenda prostudoval šest tisíc stran smlouvy o přistoupení a po jejich analýze má za to, že chce souhlasit - prosím, nic proti tomu. Pokud ovšem někdo odvrhne či takzvaně odevzdá ke sdílení naši suverenitu bez toho, je to prostě - - - - -. Příslušný kalibr nadávky si určete sami.

www.ceskapravice.cz Ing. Michal Simkanič




Další články tohoto autora:
Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku