Na vývoji, dnes již vyšumělého případu a proto v klidu, lze předvést zásadní nepochopení fungování vedení čehokoliv, podniku až státu. Jedná se samozřejmě o ministra obrany.

Pan ministr obrany byl možná opravdu nejlepší z bývalých ministrů tohoto rezortu, ovšem proti ničemu je lepší cokoliv. V jeho případě se potvrdilo, že voják nemá být ministrem obrany, protože smysl své práce viděl v prosazování zájmu armády a ne v prosazování politiky vlády. Tím neobhajuji její kvalitu, či nekvalitu, tedy politiky i vlády. Nebylo to první selhání, vzpomeňme případ chemiků v Kuvajtu, podržení neudržitelného velitele nemocnice, likvidaci pověsti výrobce českých letadel a další. Celé jeho účinkování, kdy se tvářil a snažil se prezentovat jako chlap, skončilo zcela nechlapsky a velmi trapně. To už vůbec nemluvím o naznačování toho, že předseda vlády nemluví pravdu, ba dokonce o tom, že nevěděl o chystaných úsporných opatřeních. Je jen jeho chybou, že se nezeptal prvního náhodného kolemjdoucího, ten by to jistě věděl.

Pan předseda vlády zase znovu projevil svoji nerozhodnost a také až osudovou neschopnost správně si vybrat své spolupracovníky. Přece první a hlavní zásadou každého vedoucího čehokoliv, je vybrat si spolupracovníky tak, aby hájili společné zájmy dané instituce a to případně i proti zájmům jednotlivých oborů a to včetně těch, co jsou jim podřízené. Je to značně obtížné, ale naprosto nezbytné. Z veřejného vystupování ministra obrany bylo jasné, že toho není schopen a proto premiér vůbec neměl diskutovat o jeho případném setrvání v úřadě, ale s radostí jeho demisi přetransportovat k prezidentovi republiky.

Rozhodující pro každé vedení je, že nejdříve musí každé další rozhodnutí probrat a pak táhnout za jeden provaz. Pokud to někdo z jakýchkoli důvodů nemůže nebo nechce, musí odejít, ať dobrovolně nebo ne.

K tomu jen jedna jednoduchá otázka. Kam by došel stát, a to pod vedením kterékoli politické strany, kdyby rezorty plnily bez úprav požadavky zemědělců, lékařů, železničářů, vojáků, hutníků, horníků a dalších ?

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku