Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 12.6.2003
Svátek má Antonie




  Výběr z vydání
 >TÉMA - EU: Rozhodně ANO!
 >POLITIKA: Jak bude hlasovat prezident
 >TÉMA - EU: Zůstaneme jako kůly v plotě?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kolaborant Hoffmann odsouzen
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Šlo to raz dva
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartova lovecká sezóna
 >TÉMA - EU: Jak je to s argumenty euroanarchistů
 >TÉMA - EU: Naivní očekávání Václava Havla
 >TÉMA - EU: Chirak jako špička ledovce EU
 >HUDBA: Keltský mišmaš
 >PRAHA: Žena zajatcem stromu na Kampě
 >PENÍZE: Jak na cestovní pojištění
 >CHTIP: Gűnter Verheugen nám píše
 >TÉMA - EU: Kam kráčíš Česko ?
 >TÉMA - EU: Kdo se bojí, nechce do Evropy.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
12.6. TÉMA - EU: Jak je to s argumenty euroanarchistů
Jiří Novák

       Přiblížil se čas, kdy občané rozhodnou o vstupu ČR do Evropské unie. Protože se neustále objevují argumenty zastánců i odpůrců vstupu do EU, pokusil jsem se některé argumenty okomentovat. Rozhodně se nechci vyjadřovat k propagační kampani za vstup do EU, protože není rozhodující, jestli se mi líbí nebo ne. Nelíbí se mi celá řada propagačních kampaní, včetně těch volebních, ale rozhodně nemohu popřít, že reklamy plní svůj účel. Když jsem se podíval na výsledky anket, které nedávno proběhly v řadě evropských států, včetně ČR, bylo zcela zřetelné, že jednoznačně bodovaly ty výrobky, které vidíme každý den na svých obrazovkách. Nevím, jestli občan skutečně koupí a používá právě tu nejmenovanou zubní pastu, ale v anketě obsadila první místo. Stejně tak volič volí toho politika, kterého mu opakovaně předkládají na tácku blikající obrazovky. To bude trvat do té doby, než si občan uvědomí, že jak u té pasty, tak u toho politika to nakonec musí zaplatit. Ani politická sranda není zadarmo a jediný kdo má peníze je občan.

       Proto se pokusím poskytnout návod, jak se vypořádat s argumenty prostou logikou. Nejprve ty argumenty zcela podružné, možná i směšné. Typickým představitelem je velmi medializovaný poznatek, že EU má jiné rámečky do úlů a my se budeme muset přizpůsobit. Nevím, jestli má opravdu unie jiné rozměry, ale rozhodně vím, že ten kdo se chystá vyvážet med, může mít rámečky jaké bude chtít a ten kdo se chystá vyvážet rámečky do úlů, musel by vyrábět evropský rozměr i kdybychom do EU nikdy nevstoupili. Tím rámečková bublina zcela splaskla a zaslouží si jedinou poznámku. Mezinárodní typizace probíhá bez ohledu na členství v jakékoli unii. Kdysi dávno proběhla typizace prezervativů a pokud vím, tak nikdo neprotestoval, ale začali jsme vyrábět typizované, protože jsme je chtěli prodávat do celého světa. Podobné to je s typizací šroubů, protože by bylo nepříjemné, kdyby každý výrobek měl jiné šrouby a vyžadoval by jiné nářadí. Tak je tomu i u žlutozelených drátů, kterými je označován nulový vodič u elektrických rozvodů. Změna normy proběhla tiše a nepozorovaně a nikdo z nás nemusel doma vytahat staré G dráty z trubek.

       Další argument je ztráta suverenity. Ano k částečné ztrátě suverenity skutečně dojde, asi tak jako při sňatku. Těžko je říci, zda je to dobře, nebo špatně. Jsem však přesvědčen, že v dobrém manželství to je ku prospěchu a musíme se postarat, aby EU byla pro všechny státy dobrým manželstvím. Pokud se ovšem neoženíme, nebo nevdáme, není možné manželství kultivovat. Radit přes plot, jak to mají dělat u sousedů je opravdu směšné.

       Tento poslední argument je nejzávažnější. Když do EU nevstoupíme, rozhodně nemůžeme počítat s tím, že nám nebude diktovat podmínky. Pochopitelně, že bude. Všichni v EU se velmi snadno domluví jak na nás i bez nás. Když si vzpomenou, že zavedou pro občany ČR víza, tak je zavedou. My můžeme udělat jediné, zavést je také. Když se domluví, že nebudou kupovat česká jablka, brambory, tyristory, nebo auta, tak je kupovat nebudou. My potom máme jedinou možnost, znovu zavést Tuzex a bony.

       Možná, že to je krásná vidina pro euroanarchisty, když si představují ČR jako ostrůvek uprostřed Evropy. Ta krásná představa celní a pasové prohlídky na každých hranicích. Možná, že se dokonce podaří znovu prosadit celní prohlášení a devizové přísliby pro zasloužilé členy parlamentních stran, pokud nebude jedna s vedoucí úlohou. My přece nepotřebujeme nikam jezdit a není žádný důvod, aby někdo jezdil k nám. Prostě ráj to napohled, ale opravdu jenom na pohled.

       Dříve než půjdete k referendu a já nepochybuji, že tam opravdu půjdete, třebaže si myslím, že nejprve mělo být referendum o tom, jestli vůbec chceme referenda, pokuste se večer jenom na chvilku a jenom v duchu si představit jak projíždíte rozvadovskou celnici nesníženou rychlostí, v opuštěných budkách se prohání vítr, široko daleko nikde nikdo... a takhle to bude, dokud se nezastavíte na okraji té placky, která plave v Atlantiku. Myslím, že i ten, kdo se nikam nechystá, kdo nikdy nikam nejezdí, zvolí takovou možnost, která mu to dovolí, protože většině z nás stačí, že mohou a potom už nikdy nemusejí. Moci a nemuset je totiž podstatou šťastného života.






Další články tohoto autora:
Jiří Novák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku