Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 12.6.2003
Svátek má Antonie




  Výběr z vydání
 >TÉMA - EU: Rozhodně ANO!
 >POLITIKA: Jak bude hlasovat prezident
 >TÉMA - EU: Zůstaneme jako kůly v plotě?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kolaborant Hoffmann odsouzen
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Šlo to raz dva
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartova lovecká sezóna
 >TÉMA - EU: Jak je to s argumenty euroanarchistů
 >TÉMA - EU: Naivní očekávání Václava Havla
 >TÉMA - EU: Chirak jako špička ledovce EU
 >HUDBA: Keltský mišmaš
 >PRAHA: Žena zajatcem stromu na Kampě
 >PENÍZE: Jak na cestovní pojištění
 >CHTIP: Gűnter Verheugen nám píše
 >TÉMA - EU: Kam kráčíš Česko ?
 >TÉMA - EU: Kdo se bojí, nechce do Evropy.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
12.6. TÉMA - EU: Naivní očekávání Václava Havla
Petr Vašek

Exprezident Václav Havel vyzval v úterý své spoluobčany, aby hlasovali při pátečním referendu pro vstup do EU. Podle Havla se naším vstupem do EU "zlepší česká politická a ekonomická kultura". Zároveň prý bude naše ANO vstupu do EU znamenat NE "ekonomickému šejdířství" a jeho politickému krytí, jež se u nás prý rozrostlo v 90. letech minulého století. I přesto, že Havel již není prezidentem, mají jeho výroky stále nezanedbatelnou váhu. Proto by neměly zůstat bez povšimnutí.
Havlova vize, že se vstupem do EU se jako mávnutím kouzelného proutku zlepší česká politická a ekonomická kultura, a že vstup do EU bude znamenat konec ekonomickému šejdířství, je opravdu velmi naivní. Zakládá se na chybném předpokladu, že politická a ekonomická kultura států EU je de facto bezchybná a že ji nutně potřebujeme pro pozdvižení našich nízkých politických a ekonomických mravů. Pokud by tomu tak bylo, neměly by státy EU žádné větší problémy. Podíváme-li se však na západ od našich hranic střízlivějí, uvidíme něco úplně jiného. Jistě není znakem vyspělé politické kultury, že francouzského prezidenta, který okřikuje své budoucí středoevropské partnery, když mají jiný názor, chrání od trestního stíhání jenom jeho prezidentská imunita. Není znakem vysoké politické kultury, že v Itálii byl dohnán svobodný tisk až k demonstracím proti vládnímu omezování svobody slova, že na severu Španělska baskičtí separatisté již desetiletí bojují za politické cíle zabíjením civilistů nebo že v severním Irsku se stále ještě lidé vraždí kvůli odlišnému náboženskému vyznání.
Zároveň není ani znakem vyspělé ekonomické kultury ani zárukou "vymýcení šejdířství a jeho politického krytí", že Francie čile nakupovala koncese na těžbu ropy se Saddámovým Irákem, že bývalý nejvýznamnější politik EU - německý kancléř Helmut Kohl - čelil velmi reálnému soudnímu stíhání za úplatkářství, že Santerova Evropská komise musela v roce 1999 odstoupit kvůli obrovským finančním skandálům, nebo že i přes veškeré proklamace nechtějí země EU poskytnout zemědělcům z kandidátských zemí stejné dotace, jako mají zemědělci u nich doma . Takto bychom mohli pokračovat dále.
Tyto příklady samozřejmě netvoří charakteristiku států EU. Mají jen poukázat na to, že jednotlivé státy EU mají nemalé problémy samy se sebou. Jak jsme mohli vidět, politické problémy států EU, jako je Španělsko či v Severní Irsko, jsou dokonce závažnějšího rázu, než s jakými se musíme potýkat my. Václav Havel je však přehlíží. Je evidentní, že předpokládaný vstup ČR do EU přinese (a v některých oblastech už přinesl) České republice nejen značné výhody, ale i některé nevýhody. Je stejně evidentní, že výhody našeho případného vstupu převažují. Měli bychom však mluvit naprosto otevřeně i o nevýhodách vstupu. Abychom nebyli nemile překvapeni. Klást však za vzor něco, co neexistuje, tak jak, to předvedl Václav Havel v případě nerealistických očekávání ohledně automatického zvyšování naší politické a ekonomické kultury po našem vstupu do EU, je nejen intelektuálně nepoctivé, ale v jistém smyslu i nebezpečné. Budeme-li se totiž k 1. květnu 2004, kdy máme do EU vstoupit, chiliasticky upínat jako k datu, po němž bude náhle všechno skvělé, budeme šeredně zklamáni. Z tohoto zklamání mohou pak těžit jen nacionalisté a izolacionisté z KSČM, Národní strany nebo jim podobní populisté těžící z chyb umírněných českých politiků. A to si nemůže přát nikdo z nás. Jsem přesvědčen, že si to nepřeje ani Václav Havel.



Další články tohoto autora:
Petr Vašek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku