Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 16.6.2003
Svátek má Zbyněk




  Výběr z vydání
 >VESMÍR: Mars v číslech
 >TÉMA: Poučení z referenda
 >NÁZOR: Slzy pro zítřek
 >POLITIKA: Přímá volba prezidenta a Český sen
 >LIDÉ: Terrific Terry
 >SVĚT: Jak funguje multikulturistika v praxi. (1)
 >PENÍZKY: Daňový poplatník
 >GLOSA: Jsou ČSA vydírány ?
 >KRIMI: Zabil Pat Garrett Billyho Kida?
 >FEJETON: Zpívající Pig !
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >AKTUALITA: Jaký byl sobotní večer na Hradčanském náměstí v Praze
 >GLOSA: Co se dělo v Mainzu (Mohuči)
 >FEJETON: Podle drápu poznáš lva
 >TÉMA - EU: Ano evropskému federalismu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
16.6. LIDÉ: Terrific Terry
Jan Hurych


Terrific Terry
Jan B. Hurych

Hned jak jsem tenhle název napsal, ještě jsem se pro jistotu podíval do slovníku, abych mu náhodou nepřidával, anebo neubral - ale ne, je to správně, terrific totiž může znamenat:
- neobvykle veliký, impresivní
- neobvykle obdivuhodný, potěšitelný
- způsobující obavy (o tom ještě dále)

Ano, Terry Pratchett je všechno tohle a ještě mnohem víc: on je totiž unikátní. Viděl jsem ho sice doposud jen na fotografiích, ale když jsem se tehdy díval na jakýsi film z Bornea - zapnul jsem si totiž televizi někde uprostřed pořadu a nevěděl jsem o čem to je - hned jsem si říkal, že by ten člověk, co vypadal jako náš profesor zoologie na gymplu, mohl být Terry.

Byl to film o orangutánech a mezi nimi se pohyboval on a ty opice se k němu chovaly až nebezpečně přátelsky. Na hlavě měl takový ten hnědý, silně opotřebovaný klobouk, podobný těm, co měli vojáci, když osvobozovali Novou Guineu od Japonců. A jeho vous byl daleko víc prošedivělý, než jak jsem ho viděl na jeho fotce v knihách o Discworldu . Ale už když promluvil pár vět, nebylo pochyby: jeho humor, lépe řečeno poezie jeho humoru, ta vůbec nezestárla.

Tak to vidíte, teď jsem to konečně řekl a zpátky to brát nebudu: Terry je totiž v podstatě také básník - i když si myslím, že by se k tomu sotva přiznal bez použití násilí (míněno na něm, pochopitelně). Ano, "objevitel" Zeměplochy nám dává víc než opravdu krásnou literaturu - ze které, jak tvrdí, je také občas obviňován - daleko víc, než jen ty jeho malé, fantastické postavičky nesmrtelné velikosti. My se totiž v těch jeho hrdinech také poznáváme, protože oni jsou až téměř nestydatě lidští. A to zrcadlo, ve kterém se vidíme, je navíc úplně rovné, to jen my jsme tak nějak trochu pokřivení, tak nějak trochu směšní . . .

Ale Pratchett není jen Tolkien s enormní dávkou humoru. Jeho knihy jsou také - jak jinak? - i ostrou satirou. Někdy také dost bodavou, i když by mu sotva vysloužila titul "Terry the Terrible", Terry Kruťas. Vezměme si třeba tenhle příklad: jeho Unseen University je parodie na Neviditelnou universitu Rozikruciánů, ze které vyrostla později Anglická Královská Společnost Nauk a ta je vlastně tady jeho terčem. Jinde zase tvrdí, že sice neabsolvoval univerzitu, ale že má soucit s těmi, kteří tomu neunikli.

Tahle fakta ovšem nemám vůbec ze sebe, ta jsem si našel na Terryho webových stránkách, kterých je několik a všechny hýří jeho citáty a některé mají i kompletní anotace čili vysvětlivky k jeho knihám. Ona totiž každá jeho myšlenka má hned dva i více významů, které nejsou na první pohled zřejmé a už vůbec ne při doslovném překladu. Dovedu si (jen zhruba, ovšem) představit, jak je to těžké: Terry je na překladatele mor a dokonce ho podezřívám, že jim to dělá schválně a ještě z toho má radost. A to prosím i když dobře ví, že to bylo nejen díky jeho spisovatelskému umění, ale i dobré práci jeho překladatelů, že je teď známý - a hlavně čtený - po celém světě.

Ovšem nesmím tu zapomenout i na jeho vynikající schopnost rozumět lidem - a nejen jim. To můžeme vidět právě v dříve jmenovaném filmu, kde stojí mezi mláďaty orangutánů ( o kterých říká, že vypadají jako "vyjukané kokosové ořechy"), hravý a šťastný, když jedno z nich mu se zaujetím demoluje jeho oblíbený, ohmataný klobouk, který je vlastně i jeho - řekl bych - trademark.

A nakonec ještě jedna z Terryho životních zkušeností - tato je z jeho knihy, nazvané "Diggers" : "Potíže s otevřenou myslí jsou v tom, že k vám lidé budou chodit a budou se vám do ní snažit pořád něco nacpat."

Už odedávna si lidé vymýšleli celé světy s bájnými postavičkami: všichni známe Gullivera a také doktor Rabelais svými příběhy rozveseloval (a dokonce prý i léčil) své pacienty. Maně si vzpomínám na dnes už asi zapomenutého pražského bohéma T.R. Fielda , syna barona a osobního lékaře císaře pána, doktora Rosenfelda, který si vymyslel boha kanálů Lomikela ("Není dobr ani zel bůh kanálů Lomikel") a také národy Krhútú a Trilizínů s hlavním městem Ejčí nad Mejtínem . . .

A tak mi napadá: není celý tenhle náš život vlastně jen takovou velikou hrou, kterou s námi někdo hraje? A není naše fantazie to jediné, co můžeme dokonale prožívat, protože jen v tom jejím vybájeném světě se můžeme cítit opravdu a úplně svobodni?


Terryho čtenáři a přátelé mají k disposici celou řadu stránek na Netu, kam Terry také občas přispívá. A tak jsem si i já tehdy dodal odvahy a zahnal obavy (viz hořejší definice výrazu "terrific") a napsal jsem mu e-mail. Odepsal mi ještě ten samý den a co mi napsal, si přečtěte níže.

J.H.:
Milý pane Pratchett,
píšu teď články o zajímavých subjektech a osobnostech pro enzin AmberZine v Praze, v České Republice. V mém "mini-intervjú" se známými osobnostmi se ptám pouze dvě otázky (někteří lidé říkají, že i jedna je příliš mnoho:), a už se mi podařilo dostat odpovědi od lidí jako je R. Dawkins či pan Hale (co mu patří půlka té známé komety). Bylo by milé, kdybyste mohl našim čtenářům zodpovědět pár otázek:


1) Za předpokladu, že jsem váš nadšený čtenář, ale jinak pro vás člověk zcela neznámý - co byste mi tak mohl popřát nejhezčího a nejhoršího? Prosím označte které je které, protože u vás si člověk může lehce splést jedno s druhým.

TERRY:
To nejhezčí A TAKÉ to nejhorší: "Kéž se vám splní VŠECHNY vaše sny".
(Poznámka: V originále: "May all your dreams come true." To je běžné anglické přání všeho nejlepšího. Terry zde ale hraje na dvojí význam slova "dream ": jednak to, co si nejvíc přejeme, o čem "sníme", anebo jen obyčejný sen, tedy i ten děsivý, nightmare)
.

J.H.:
Hádám, že jsem zapomněl, že jste mistr ve srovnávání toho, co je nesrovnatelné. A navíc to děláte tak, že to dává perfektní smysl.

2) Viděl jsem váš film o orangutánech a ta paní tam řekla o nich jednu větu, které mě hluboce upoutala: "Oni nikdy neopustili zahradu Ráje." Někteří lidé si dokonce myslí, že lidstvo už dosáhlo vrcholu své evoluce a jediné, co nám zbývá, je vrátit se zpět. Já vidím - za předpokladu, že je to možné - jen dvě cesty, jak to docílit: buď vrátíme všechna jablka, co jsme nakradli ze Stromu Poznání, anebo pomocí retro-darwinismu, když prosadíme pravidlo "přežití jen těch nejméně schopných":). Co vy si o tom myslíte?

TERRY:
Kterákoliv z těch cest je blbost.

J.H.:
Já si myslím, že jsme byli vyhnáni z ráje hlavně proto, že jsme byli dost hloupí, abychom se nechali nachytat - což byl následek toho, že jsme naopak nejedli dost ze Stromu Poznání.

TERRY:
Jestli si pamatujete, lidstvo bylo vyhnáno z ráje ne proto, že jedli ze Stromu Poznání, ale protože si Jehova myslel, že bychom pak mohli jíst ze Stromu Života (byly tam přece dva stromy). Já si myslím, že bychom měli být zodpovědní a začít se chovat jako dospělí. Chceme-li býti jako bozi, tak bychom v tom při nejmenším měli být tak dobří, jako jsou oni.
(Poznámka: Terry má ovšem pravdu, neboť v bibli Bůh doslova říká: "Člověk se stal jedním z nás, on poznal dobro a zlo a nyní by ještě mohl jíst ze Stromu Života a žít navždy.")

J.H.:
Vám se to mluví, protože vás bozi zřejmě milují. Děkuji vám za vaše odpovědi a přeji vám jménem našich čtenářů vše nejlepší.


Tento článek je z elektronické knihy PARADIGMATA, která vyšla v edici KNIHY OFF-LINE. Kniha se dá číst tím prohlížečem, kterým zrovna čtete toto a je ke stažení zdarma pro členy klubu KČK. Chcete se stát členy klubu? Napište si nám na adresu hurychj@tnt21.com - jedinou podmínkou je, abyste připsali, co od knihy očekáváte.


Další články tohoto autora:
Jan Hurych

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku