Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 3.7.2003
Svátek má Radomír




  Výběr z vydání
 >INFO: Češi o ručníky nestojí
 >POLITIKA: Až za Špidly je všechno špatně?
 >POLITIKA: A okurková sezóna nebude?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Posvátnost vlastnictví
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem si ve Francii kupoval boty
 >PSÍ PŘÍHODY: Čokl jeden zatracená
 >ŽIVOT: Psa máme půl roku a jsme s ním rádi.
 >SPOLEČNOST: Člověk a příroda
 >GLOSA: Problémem školství nejsou jen mzdy učitelů.
 >MÉDIA: Pozitivní provokace aneb Česká televize jinak
 >O FILMU: Rohlíky v tunelu
 >TEMA: Největší krize českého národa od obrození
 >POSTŘEH: O souvislostech
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >CHTIP: Poznámky rozhodčího na ochutnávce CHILLI

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Film  
 
3.7. O FILMU: Rohlíky v tunelu
Ondřej Stratilík

Nemáte co dělat, nenacházíte v ničem zalíbení, snažíte se zabývat zajímavými věcmi a přesto vás nic nebere? Prostě se nudíte? Zajděte si na nový český film Vladimíra Morávka Nuda v Brně.

Už ale samotný název je zavádějící. A to hned v několika věcech. Film není vůbec o způsobu nudění se Brňáků (i když podívat se na to, jak se Pavel Liška nebo Miroslav Donutil škrábají na lýtcích při sledování televize, by taky bylo docela zajímavé - k tomu ještě ten vyprávěčský doprovod Richarda Krajča). Převážná část Morávkova filmu se odehrává v Hradci Králové (odtud totiž většina protagonistů pochází, i Morávek v současnosti režíruje v Klicperově divadle), moravskou metropoli využil štáb jen pro záběry exteriérů. Dalším "reklamním" tahem může být, jak uvádí Jan Budař (ve filmu hraje retardovaného Standu a zároveň je spoluautorem scénáře), imaginární povídková předloha Pavla Beďury Standa debutuje. "To jsme si s Vladimírem vymysleli. Ale teď nevím, jestli jsem to mohl říct," svěřuje se Budař.
Hlavním motivem, moderně by se dalo říct i komplikovanou zápletkou Nudy v Brně je "to" tabuizované (rozuměj sexuální akt). Ovšem žádné vulgarismy, všechno čisté a bez skvrny sklouznutí ke sprostotě a "žákovské" nevychovanosti. Standu na premiéru "toho" připravuje zkušenější bratr (Martin Pechlát), v Brně čeká premianta jeho milá Olinka (Kateřina Holánová), která je také trochu prosta duchem. Standa a Olinka "se seznámili na atletických závodech ve Vyškově. Standa doběhl druhý, ovšem kdyby chtěl, mohl vyhrát." Příběh první společné noci těchto dvou "atletů" je jistě ústřední nití děje, ovšem celé kalhoty filmu dotváří problémy lásky několika jedinců - herce Norbachera (Miroslav Donutil) s osvětovou psycholožkou (Pavla Tomicová), která se přes všechnu osvětu zanedbává, či spíše se sebezapírá, řidiče pekárenského vozu (Pavel Liška) a jeho největšího a homosexuálního kamaráda (Filip Rajmont), děvčete, které "má smůlu na kretény" (Ivona Uhlířová) a zrovna teď si našla dalšího (Marek Daniel). Ten při společném aktu zjistí, že je sadomasochista a vyžaduje od dívenky dominantní přístup. "Křič na mě, nadávej mi. Vezmi trubku od vysavače a bij mě!," huláká otrok na svou paní. Domina však musí na příkaz svého kreténa uvařit čaj a vyvenčit psa. Do jaké koexistence se dostává role ženy po "tom". Standa bydlí v Bruntále, Olinka v Brně. Zatímco Brňačku připravují její sousedky z činžáku (od jídla až po smyslné šeptání), Standu "učí" obdivovaný bratr - ten je zároveň spokojený, protože Standa je jediný, kdo ho tak žere. Nutno říci, že dlouhé přípravy by se nemohly konat, kdyby měla Olinka doma svou maminku. Ta sice nakonec přichází, ale dcerka jí stihne do kávy hodit několik rohypnolů a poté odtáhnout do spíže mezi jablka, plakáty a zavařeniny. Noc pak pokračuje v nastoleném rytmu, co je potřeba, to se stane, to, co potřeba není, už ve filmu nenajdeme. Přímo ze života je ještě "předpostelová" scéna Olinky a Standy. Standa je prostě normální chlap! Norbachr si stihne přes noc rozvrátit manželství, aby mohl ráno v tunelu položit svůj život pod pekárenský automobil s rohlíky (tento druh pečiva hraje v Morávkově filmu důležitou roli). Ze Standy se po ranním běhu stane muž a Olinky se zastane před její probudivší se matkou, jeho bratr stráví noc na okapové římse a pekaři nestihnou rozvést rohlíky do prodejen.
Morávek dokazuje, jak jde divadelní umění spojit s filmovou páskou a za malý peníz. Není třeba žádných lechtivých scén, tam, kde je to nutné, režisér nezachází do detailu a přesto divák všechno pochopí, není použito žádných pláží, žádných letních párty, stačí jen pár jednohubek a magie večerního Brna. Moravská metropole působí jaksi tlumivě, nacházíme v ní všechna vysvětlení a zároveň všechny problémy. Jako matička svírá své děti kolem krku. Nuda v Brně je jistě filmem, který zaslouží srovnání se zlatou formanovskou érou českého filmu.
Ondřej Stratilík

Nuda v Brně
Režie: Vladimír Morávek
Scénář: Jan Budař a Vladimír Morávek
Kamera: Diviš Marek
Hrají: Jan Budař, Jaroslava Pokorná, Ivana Hloužková, Filip Rajmont, …




Další články tohoto autora:
Ondřej Stratilík

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku