Tak se nám prý stále víc a víc kazí mravy. Z každého koutu dýchá erotika a pohoršující sex. "To dříve nebývalo, kdepak takové spouštění, samý bary se striptýzem, prostituce, veřejné domy... ne, je to čím dál horší... a v tý televizi je to samý porno, násilí... V knížkách, ve filmu, ve výtvarném umění se autoři předhání, kdo je hrůznější, syrovější, vulgárnější, oplzlejší... kam ten svět spěje!" Křičí mravokárci.
Mají pravdu? Skutečně mravy jsou neustále horší a lidstvo pustne? Zvrhlo se umění na pouhé zobrazování sexu a násilí? Znamená to konec všeho krásného čistého? Konec opravdového kumštu plného předávaných, třebas záporných, pocitů? Bude pro příště umění už jen exhibicí a zkouškou, co všechno lidičkové třeba výtvarníkům zbaští? Rozšklebuje se pekelný jícen lidských vášní a pudů a vtahuje lidstvo do bahna? A nebo se " pod rouškou" umění budou vyřizovat politické pře a za peníze chlebodárce se bude na cti utrhat chlebodárcově odpůrcům?
Nemám strach. V každém období se umění dělí na to nezávislé a na to, co o sobě, že je nezávislé pouze tvrdí a oplývá uměleckou pseudoodvahou. Kvalitu a opravdovost uměleckého počinu rozhodne, ostatně jako vždy, nejspravedlivější posuzovatel - čas a ten je vždy v rozporu s módností a s ní spojenou popularitou a uměním managerů prosadit svého svěřence. Časem se ztrácejí i lidské nitky, které určitého umělce přidržují a zůstává jen dřeň - samotná kvalita umělcova vzkazu. Kdo dnes zná Salieriho skladby?

JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku