Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 8.7.2003
Svátek má Nora




  Výběr z vydání
 >VĚDOHLED: Láčkovci to umějí! A co člověk?
 >GLOSA: Je chodec ohroženým druhem i na chodníku?
 >VÝSTAVA: Žena, žena a žena
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Chotěboř 2003 - Subjektivní zpráva z literární věže
 >RODINA A PŘÁTELÉ: O francouzských a českých silnicích
 >PSÍ PŘÍHODY: Kolínka pro Barta
 > LEX SPECIALIS DOSTALIS: Právo
 >HUDBA A ZVUK: Hudební komunikace s novorozenci
 >SVĚT: Američtí multimilionáři
 >REAKCE: Olympiáda v Praze? Hahaha!
 >POSTŘEH: O focení za druhé
 >PENÍZE: Bezcitné lidské bestie?
 >ZAMYŠLENÍ: Poslanecká imunita - přežitek komunismu či výdobytek současných demokratů?
 >TÉMA: Reforma veřejných financí - cesta kupředu nebo trest za podnikání?
 >DOZNÍVÁNÍ: Od článku v Neviditelném Psu až k ústavní stížnosti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
8.7. GLOSA: Je chodec ohroženým druhem i na chodníku?
Václav John

Pokud chodec vstoupí do vozovky, je ohroženým druhem logicky a měl by si toho být silně vědom. A to dokonce i na tak výjimečném místě, jako je vyznačený přechod. Přesto v poslední době začíná být ohrožován i na svém výsostném území, to je na chodníku.

V těch největších městech to tak není vidět, ale v městech kolem sta tisíc obyvatel a menších, to začíná být viditelné. Týká se to především historických středů a pak sídlišť. Zde začíná boj cyklistů o ovládnutí chodníků. Znechucení kolařů z nedostatku cyklistických stezek, vyhrazených pruhů a dalších logických a potřebných zvýhodnění, se obrátilo proti chodcům a to ve snahu neúředně, ale skutečně, vytvořit tyto vyhrazené cesty zvykovým právem agresivnějšího a silnějšího.

Jeden příklad za všechny. Vezměme třeba České Budějovice, kde situace pro cyklisty není nejlepší, ale ani nejhorší. Pěší zóny nic kolařům neříkají, jednosměrné ulice běžně pojíždějí v obou směrech, podloubí jsou osazena příjemnější dlažbou než ulice, o situaci na sídlištích raději nemluvit a tak dále a tak dále. Již několikrát jsem byl svědkem, když kolaři, aby nemuseli odjíždět hlavní náměstí po vozovce v přikázaném směru, bez jakýchkoliv výčitek jedou v opačném směru v podloubí a zdárně rozhánějí letní davy turistů. Zvláště Japonci jsou z toho mimořádně vyvalení.

Nic proti tomu že se na chodníku objeví kolař, ale neměl by být agresivní, což bohužel není zas tak neobvyklé. Nejznámější je je Krajinská ulice, kde již došlo k několika těžkým úrazům chodců, zaviněnými cyklisty nerespektujícími základní pravidla provozu i slušného chování. Přece to nemůže běžně končit pěstním právem. Už jsem ho také viděl. V pěší zóně rychle jedoucí cyklista nezvládl výhybný manévr a srazil na zem staršího pána. Ten reagoval nezvykle rychle, zvedl se a ubalil jí milému hochovi takovou, že i on upadl, a přihlížející svorně zatleskali.

Zajímavý je přístup některých městských strážníků. Jejich vystupování se někdy skutečně zásadně od chodců liší. Průměrný chodec je spíše starší a uskakuje neobratně, průměrný strážník je spíše mladší a tak uskakuje obratně. Ovšem pravda je, že někdy zakročují nejen proti řidičům, ale i proti cyklistům.

Takže za dozoru nemohoucí policie, směřuje vývoj k rozšíření dnes všeobecného, a rostoucího boje "účastníků silničního i ostatního provozu", a to všech proti všem, z ulic i na chodníky. Ovšem, zcela vážně, je opravdu třeba začít něco dělat, a to jak pro cyklisty, tak pro chodce.




Další články tohoto autora:
Václav John

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku