V poslední době mě VŮBEC nebolí koleno. Myslel jsem si, že je to tím, že žiju zdravě a přemýšlím pozitivně. Byl to omyl.
Dnes jsem si totiž všiml, že ani Bart nekulhá!
Říká se, ž e postupem času mnohé rysy pána a jeho psa splývají. Nedomnívám se, že to platí absolutně, ovšem něco pravdy na tom bude a někdy je to až legrační. Jako když kupříkladu mě bere koleno a napadám na nohu a vedle mě jde Bart a taky ho bolí koleno a taky napadá na nohu.
S tím napadáním na nohu - to jsem onehdy potkal jednu paní ze sousedství a ona povídala něco v tom smyslu, že chodím svižně "jako mladík".
To v praxi znamená, že se vleču jako dědek.
Dnes ráno zase chválil Barta noční vrátný z horního Mövenpicku, se kterým každé ráno při procházce rozmlouvám, když jdu kolem vrátnice. Jak že ten pes pěkně běhá!
Pěkně běhá jako každý pes a kdyby nebyl pajdavec, vrátného by ani nenapadlo se o tom zmiňovat.
Jenže Bart nepajdá výjimečně.
Těžko říct, čím to je. Na snadě je vysvětlení "je to počasím". Ale jakým počasím? Právě v tuhle dobu je mimořádně proměnlivé. Teď například svítí sluníčko a je hezky, ale za hodinku se může zatáhnout. Na co kolena reagují pozitivně?
Kdybych to věděl, naše bych si na meteo-mapě to místo a hned bych se tam odstěhoval. Kolena by mě přestala bolet a docela snadno bych oželel, že by mě sousedky nechválili za křepkost mé chůze.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku