Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 11.7.2003
Svátek má Olga




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Sotva roztomilá batolata.
 >TÉMA: Českoněmecké vztahy od středověku do současnosti ve světle historických pramenů
 >POLITIKA: Spravedlnost jako princip
 >EKONOMIKA_: Budvar
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Koupání na vodních lyžích
 >PSÍ PŘÍHODY: Proměny psího ráje
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla! 5.
 >MÉDIA: Kavčí, nebo Špidlí hory?
 >38. MFF KV: Půlka festivalu za námi
 >ARCHITEKTURA: Pozvánka na hradní výstavu - Sutnar
 >GLOSA: Které patro je to další?
 >NÁZOR: Chování Němců a Čechů v českých zemích.
 >SPOLEČNOST: Dvojí metr na odpovědnost
 >PENÍZE: Co pro nás znamenají zahraniční turisté?
 >CHTIP: Stresový test "dva delfíni"

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
11.7. RODINA A PŘÁTELÉ: Koupání na vodních lyžích
Ondřej Neff

Přátelé od firmy Progress Software mě pozvali na jejich pravidelnou, dá se výroční akci - vodní lyžování v TJ Tatran Praha - Skochovice na Vltavě. Skochovice, to je kousek od raného (tam co je ta přehrada). Lyže, neoprenový oblek a "know how" dodal Tatran, zájemce měl jen dodat vlastní tělo. Umění plovati je v tomto sportu velmi žádoucí.

"Je to jednoduchý," říkal mi instruktor pan Gregor. "Že jste nikdy na vodních lyžích nejel nevadí. Je to skoro stejný, jako na normálních lyžích na sněhu."

"No jo," řekl jsem, "jenže já nikdy na lyžích na sněhu nejel."
"Aha," řekl instruktor a jiskra optimismu poněkud zhasla v jeho jinak velmi živém zraku.
Nebudu unavovat líčením, kterak jsem zápolil s vodním živlem.
Zalomen ale nezlomen řítím se po vodní hladině.
Omezím se na několik poznámek a postřehů. Především, to co se z břehu zdá snadné a samozřejmé dovede být značně obtížné. Nováčka překvapí brutální síla, jakou je rván z vody. Živel sebou mrská velmi čile, a co mu zazlívám nejvíc: v této fázi je vodolyžař v podřepu a tak se stane, že jistá velmi citlivá část jeho těla se nepříjemně často dostane do kontaktu s vlnami, zkrátka, bolí to a v jednu chvíli jsem si myslel, že to ze mě udělá holčičku. Spadnul jsem celkem čtyřikrát, ale napočtvrté se mi podařilo se pořádně postavit a jel jsem... a pak to skončilo, vrátili jsme se k molu a bylo po všem.
Musím ještě dodat, že by mě za můj výkon k Pobřežní hlídce nevzali a taky jsem si nevšiml, že by na mne zraky na břehu přítomných dívek vzhlížely s obdivem.

Ruce mě bolej ještě teď a mám pocit, že mě v tom studeném neoprenu drobátko vzala záda.
Proto, v zájmu zdraví, dnes nepůjdu vodolyžařit, nepůjdu skákat paďákem, nepůjdu nic, jen jedno: půjdu za kamarády do vinárny. Nicméně, přátelům z Progressu a z Tatranu děkuji za věru nevšední zážitek.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku