Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.7.2003
Svátek má Jindřich




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Pozvání na Pražský hrad a jeho méně známé partie
 >PŘEKLAD: Přednáška G.Sorose o USA a otevřené společnosti
 >PARODIE: TAH na Hrad!
 >SPOLEČNOST: Vlastenci ve frontě
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Mobil v hajzlu - příběh pokračuje
 >PSÍ PŘÍHODY: Procházka se ženským pokolením
 >PRÁVO: Dostál mě zase dostal
 >APOLLO 11: První člověk na jiném nebeském tělese
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak chytit lachtana?
 >MEDIA: Jaro 2003 s Českou televizí aneb Co lze vyčíst z údajů o sledovanosti?
 >ÚVAHA: Obchod s nadějí - od nigerijských dopisů až ke kampeličkám...
 >NÁZOR: Ať žije deflace!
 >EKONOMIKA: Americké trhy přinášejí investorům bohatství
 >GLOSA: Tiskový odbor Hradu pokračuje v boji.
 >GLOSA: Tento způsob reformy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
15.7. MEDIA: Jaro 2003 s Českou televizí aneb Co lze vyčíst z údajů o sledovanosti?
Nikolaj Savický

Začnu od konce. Červen 2003 byl pro ČT1 v mnohém rekordní. Její podíl na publiku byl nejvyšší za uplynulých pět let, a to sice pouze o 0,01% (24,31% : 24,30%) ve srovnání s druhým nejúspěšnějším výsledkem (červnem 2000) v celodenním průměru, ale už o více než 2,5% v hlavním vysílacím čase, opět ve srovnání s druhým nejúspěšnějším výsledkem uplynulých pěti let, červnem 2000 (29,93% : 27,35%). Vzestup tohoto podílu v hlavním vysílacím čase ve srovnání s výsledky let 2001 a 2002 přitom v červnu činil 9,78% a 7,52%. O čem tato čísla svědčí?

Na tuto otázku nelze odpovědět bez znalosti kontextu. Kdyby totiž byla způsobena nějakou mimořádnou událostí, například vysíláním přenosů a záznamů z olympijských her nebo mistrovství světa v některém atraktivním sportu, byl by to sice dílčí úspěch, ale nebylo by možné z něj vyvodit žádné zobecnění. Jde-li však o vyvrcholení dlouhodobějšího trendu, které odpovídá celkové vývojové linii, pak lze z těchto výsledků učinit poměrně zajímavé závěry.

Obecně platí, že u podílu na publiku můžeme zřetelně sledovat vývojové trendy především na výsledcích dosažených v hlavním vysílacím čase (prime time) mezi 19:00 a 22:00 hodinou. Na tento čas také televizní vysílatelé soustřeďují maximální pozornost. Podívejme se proto nejprve, jak se vyvíjel podíl na publiku (audience share) celé České televize, tj. kanálů ČT1 a ČT2, v tomto čase v první polovině roku 2003:

leden: 28,20%

únor: 30,67%

březen: 31,63%

duben: 33,78%

květen: 35,05%

červen: 34,28%

Vidíme, že celkový podíl obou kanálů České televize na sledovanosti kulminuje v květnu. Příčina je jednoduchá: pokud průměrný podíl na sledovanosti ČT2 v hlavním vysílacím čase činil v I. pololetí 2003 pouze 6,16%, pak v květnu vystoupil zásluhou přímých přenosů z mistrovství světa v ledním hokeji na 9,54%. Tento výkyv byl mimořádný a projevil se i na nižším dosaženém výsledku ČT1. Kdybychom pohlíželi na vývoj ČT1 bez znalosti této skutečnosti, narazili bychom v květnu 2003 v jinak plynulé vývojové křivce na těžko vysvětlitelnou anomálii. Podíl samotné ČT1 na publiku v hlavním vysílacím čase se v I. pololetí 2003 vyvíjel takto:

leden: 23,77%

únor: 25,00%

březen: 25,85%

duben: 26,61%

květen: 25,51%

červen: 29,93%

Porovnáme-li obě číselné řady, vidíme zřetelně, že v květnu ubrala ČT2 cca 1,5% - 2% ČT1, přibližně 1% Prima TV a zhruba 0,5% TV Nova. Tento výkyv je patrný i na výsledcích obou komerčních stanic v květnu 2003. Na základě celkové tendence růstu podílu ČT1 na publiku během I. pololetí 2003 však lze jednoznačně konstatovat, že rekordní červnové výsledky nejsou jednorázově dosaženým efektem, ale logickým pokračováním dlouhodobého vývoje.

Pro věrohodné posouzení výsledků, kterých Česká televize na vysílacím okruhu ČT1 dosáhla v červnu 2003, je nezbytné jejich srovnání také v delším časovém horizontu. Podstatný je meziroční vývoj sledovaných ukazatelů. Takto vypadal podíl ČT1 na publiku v hlavním vysílacím čase v I. pololetí let 2000 - 2003:

2000: 27,51%

2001: 22,28%

2002: 22,36%

2003: 25,90%

Na první pohled je patrný dramatický propad sledovanosti ČT1 v I. pololetí let 2001 a 2002. Je rovněž zřejmé, že výsledky ČT1 za celé I. pololetí se sice přiblížily úrovni roku 2000, ale nedosáhly jí, a to navzdory výše zmíněnému červnovému rekordu. Na číselných řadách lze dobře doložit, že příčinou toho byla méně výhodná startovní pozice ČT1 na počátku roku 2003 ve srovnání s rokem 2000 a že úspěch ČT1 v I. pololetí roku 2003 je především důsledkem změn v programování tohoto kanálu, které Česká televize zahájila v lednu 2003.

Nebyly to jen Četnické humoresky, které České televizi přinesly pronikavý vzestup podílu na publiku. K dalším podstatným momentům patřila změna zacílení pátečních večerů z dospělých diváků na děti, která měla podobu netradičního nasazení výpravných českých pohádek v pátek ve 20:00 hodin. Z podrobných analýz je navíc patrné, že významným způsobem posílila své postavení také hlavní zpravodajská relace ČT Události. To vše jsou však jenom bezprostřední a víceméně "technické" příčiny.

Na základě dlouhodobých vývojových trendů lze učinit i obecnější závěry. Je zcela zřejmé, že Česká televize dosáhla těchto výsledků především návratem ke své roli tak, jak ji definovala v letech 1995 - 1997, to znamená k úloze poskytovatele původní české filmové a televizní tvorby a důrazem na zpravodajství.

Výsledky sledovanosti v I. pololetí 2003 ukazují, že se podařilo plně obnovit žádoucí strukturu programové nabídky České televize jako vysílatele veřejné služby v České republice. Vzestup podílu ČT1 na publiku nelze přičítat ani vývoji kolem TV NOVA, jejíž výsledky se v I. pololetí 2003 v podstatě zrcadlovým způsobem zhoršovaly již od ledna. Naopak: v dubnu 2003 se podíl TV NOVA na publiku stabilizoval; květnový výkyv je atypický, způsobený sportem na ČT2, jak ukazují výsledky z června 2003. Podíl TV NOVA na publiku v hlavním vysílacím čase se v I. pololetí 2003 vyvíjel takto:

leden: 48,68%

únor: 46,67%

březen: 45,72%

duben: 43,33%

květen: 42,88%

červen: 43,04%

Za unikátní červnové výsledky ČT1 tedy nemůže změna managementu TV NOVA. Ta se ostatně v rozhodnutích o podobě vysílacího schématu může projevit nejdříve v září 2003, ale diváci budou moci posoudit její důsledky v plném rozsahu až v roce 2004. Celkový vývoj signalizuje příklon diváků k původní české filmové a televizní tvorbě, kterému Česká televize dlouhodobě vychází vstříc. Na číslech je nejlépe vidět, že Česká televize v první polovině roku 2003 překonala důsledky neblahého vývoje z konce roku 2000 a vrátila se na svou tradičně silnou pozici mezi českými celoplošnými televizními stanicemi. Záleží však na mnoha okolnostech, zda si tuto pozici dokáže v následujících měsících a letech udržet.

Nikolaj Savický

Analytik strategického rozvoje ČT


Další články tohoto autora:
Nikolaj Savický

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku