Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 16.7.2003
Svátek má Luboš




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Legenda o zdi svatého Johna
 >ZAMYŠLENÍ: Bude ve Vatikánu také ekonomická reforma(ce)?
 >MROŽOVINY: Záhada "Novorossijsku" vysvětlena?
 >KULTURA: Normalizační seriál
 > RODINA A PŘÁTELÉ: Mobil v hajzlu - potřetí
 >PSÍ PŘÍHODY: Co je to Brdský jelen?
 >MÉDIA: Český duální systém dnes - nezisková elektronická média.
 >GLOSA: Blbý a blbější
 >EKONOMIKA: Příznivý inflační vývoj pokračuje
 >HUDBA: Duben v Pešti
 >GLOSA: Poznámka k reformě zdravotnictví.
 >RECENZE: Spor Čechů a Němců
 >PENÍZE: Konec mincí na jedno použití
 >Když mafiáni vládnou
 >BODYPAINTING: Několik pěkných ukázek

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
16.7. RECENZE: Spor Čechů a Němců
Václav Chýský

14/03/02

Narodnostni spor Cechu a Nemcu v zrcadle dokumentu.
Vaclav Chysky

Propletenec narodnostni rivality Cechu a Nemcu o nadvladu v ceskych zemich a jeho dusledky jsou zamotanejsi nez Gordicky uzel, protoze je nevyresilo ani rozteti mecem v podobe vyhnani nemeckych obcanu ze zeme. Padesat let doutna tato historicka udalost at otevrene ci skryte v povedomi obou narodu a po kolapsu komunistickeho systemu se vratila jako bumerang na porad dne. Soucasna polemika v ceskem, rakouskem a nemeckem tisku je toho dokladem. Ze se da zneuzivat i pro vnitropoliticke ucely je ocividne.

Teorie a projekty etnicky zduvodnych transferu obyvatelstva byly v evropske politicke publicistice vazne diskutovany jiz na konci 19. stoleti, pred prvni svetovou valkou a v roce 1923 byly smluvne sankcionovany na konferenci v Lausanne v souvislosti s nucenou vymenou tureckeho a reckeho obyvatelstva. Neni sporu o tom, ze vyhnani z roku 1945/ 46 bylo barbarskym sesuvem do sveta kolektivni viny ; stejne nesporne je vsak i to, ze tyto barbarske predstavy pred tim aktualizoval a praktikoval nemecky narodni socialismus.(B. W. Loewenstein: My a ti druzi ".)

Povalecna ceska verejnost a publicistika po hlubokem traumatu protektoratu vyhnani prevazne schvalovala a kriticke clanky a dopisy ctenaru v "Obzorech " a " Dnesku " k brutalni praxi spojene s transferem byly durazne umlceny. Po komunistickem puci 1948 se oficialni ceskoslovenska politika k problemu vyhnani vyjadrovala ve forme ideologickych polemik s cilem; ve verejnosti vyvolavat obavy pred nemeckym revansismem, pred kterym ochrani jen vecne spojenectvi se Sovetskym svazem. Takovyto pristup vyloucil thema etnickych cistek z akademickych pracovist, ktera se z oportunistickych duvodu vedeckemu zpracovani teto zavazne soucasti novodobych ceskych dejin nevenovala.

V obobi Prazskeho jara 1968 byla sice otazka vyhnani nakousnuta, ale k rozvinuti systematicke debaty chybel cas.. Ubehlo dalsich deset let, nez byla v roce 1978 v exilovem " Svedectvi" Pavla Tigrida uverejnena prace slovenskeho historika Jana Mlynarika (pseudonym Danubius) "Tezy o vysidleni ceskoslovenskych Nemcov ", jez konecne vyprovokovala vedeckou disusi o vysidleni. Diskutovalo se mezi zaineresovanymi odborniky, prevazne na strankach exilovych periodik, lec bez ucasti siroke ceske verejnosti.

Naproti tomu, na nemecke strane se od konce valky o problemu transferu nejen polemizovalo, ale etnicke cistky se staly predmetem seriozniho historickeho badani.Je to psychologicky pochopitelne, protoze kazdy narod prednostne osetruje sva vlastni traumata. Cesi se soustredili na traumata jina. Vysledkem nemeckeho badani v oblasti povalecnych transferu je velke mnozstvi kniznich titulu, studii a statistik shromazdenych predevsim ve dvou specializovanych mnichovskych pracovistich "Colegium Carolinum" a v "Sudetendeutsches Archiv" , dale v Düsseldorfu na Universite Heinricha Heineho v Institute kultury a dejin Nemcu ve vychodni Evrope a tez na universite v Lipsku. Tento kvalitativni a kvantitativni naskok nemecke vedy nebyl tudiz v dobe kolapsu komunistickeho systemu vybalancovan odbornymi postoji ceskymi
Situace se zmenila. Nahledneme - li se dnes, vice nez deset let po zhrouceni komunistickeho systemu do regalu dobrych knihkupectvi a sledujeme -li odborny tisk, pak vidime jaky pokrok udelala ceska historicka a politologicka veda ve zpracovani zapuzovanych traumatickych temat. Siroke publikum vsak zustava timo pokrokem temer netknute a je tudiz stale jeste vnimavou cilovou skupinou populistickych vyroku nezodpovednych politickych funkcionaru. Jedna -li se o lov volebnich hlasu, pak i nekteri bavorsti a rakousti politici radi vytrhavaji povalecne transfery z historickych souvislosti.

Vedle nestejnych meritek pro posuzovani politicke odpovednosti za vlastni a protivnikovy zlociny spojene s druhou svetovou valkou - vlastni se snazi bagatelizovat obe strany - stoji v ceste cesko - nemecke diskuse na sirsi spolecenske bazi zmizela dvojjazycnost.
Znalost obou zemskych reci v cekych zemich , ci alespon schopnost dorozumet se, nebyla privilegiem vzdelancu. Pravda, byla to dvojjazycnost asymetricka, protoze procentualne vice Cechu mluvilo nemecky , nez ceskych Nemcu cesky. Nicmene ve state, ktery byl po staleti dvojjazycny, byla znalost druheho jazyka pro mnoha povolani otazkou existence.

V dusledku dnesniho jazykoveho ochuzeni se podstatne snizila moznost prime orientace v politicke a dejepisne literature a zurnalistice druhe strany. To znamena zavislost na prekladech, a protoze prekladana je jen zanedbatelna cast dokumentu a publikaci, je stav korektni vzajemne informace dosti zalostny. Tento stav snizuje prehled o politickych postojich druhe strany, nemluve o riziku nepresnych informaci z druhe ruky i zamerne sirenych nepresnosti a nepravd. S touto skutecnosti , jakoz i s povrchni znalosti materie jsem konfrontovan pri vetsine rozhovoru o cesko - nemeckych vztazich at jiz na ceske ci nemecke pude.

Riziku jednostranne informace a interpretace dejin chce zabranit dvojjazycna publikace " Odsun. Vyhnani sudetskych Nemcu" od Rolanda J. Hoffmanna a Aloise Harasko, vydana sudetonemeckym archivem v Mnichove v roce 2000. Kniha se venuje rozboru a dokumentaci pricin, planovani a realizaci etnickych cistek v Evrope, pocinaje revolucni dobou kolem roku 1848. Autori vyslovene zduraznuji, ze " " tato dokumentace nema slouzit jako kamenolom , jehoz material by byl k oziveni starych krivd a nenavisti vmetavan do krehkych prediv vzajemnych predsudku."
Z planovanych dvou dilu zatim vysel dil prvni, pokryvajici jak ve sve uvodni, tak i dokumentarni casti obdobi mezi lety 1848 - 1939.

Uvodni cast je rozdelena do 16 kapitol:
1. Formovani moderniho naroda a narodniho statu v obdobi fundamentalni demokratizace
2. Radikalizace narodnich, resp. etnickych konfliktu za podminek mezinarodniho formovani alianci a konfrontacni politiky
3. Mnohonarodnostni stat a narodni ocista
4. Formovani moderniho naroda a narodniho statu v Evrope po Videnskem kongresu
5. Obrozeni Recka a recko - turecky konflikt jako paradigma
6. Probuzeni narodu v letech 1848/ 49 a nemecko - cesky konflikt jako paradigma
7. Palackeho plaidoyer ve prospech mnohonarodnostniho statu
8. Mechanismy, strategie a perspektivy koexistence a konfliktu Nemcu a Cechu v mnohonarodnostnim rakouskem cisarskem statu v letech 1848/ 49
9. Damokluv mec intrasigentniho ( nesmiritelneho ) nacionalismu
10. Strach z vyhnani a hrozby vyhnani v letech 1848/49
11. Od konce Nemeckeho spolku v roce 1866 a rakouskeho vyrovnani 1867 az po ztroskotani cesko-nemeckeho vyrovnani pocatkem 1914
12. Prvni svetova valka. Zalozeni Ceskoslovenske republiky. Od mnohonarodnostniho statu ke statu narodnimu. Cesi a Slovaci statni narody. Ostatni narody v roli mensin
13. Negativismus a aktivismus - narodne statni konfrontace ci mezinarodni kooperace
14. Od uchvaceni moci NSDAP ve Treti risi az k Mnichovske dohode a ke zrizeni "Protektoratu Cechy a Morava "
15. K terminum vyhnani, narodni ocista, etnicke cistky a odsun
16. Odkazy ctenarum

Dokumentacni cast prinasi texty typicke pro jednotliva obdobi narodnostnich sporu a je doprovazena fotografiemi dobovych dokumentu a ilustraci. Vsechny dokumenty jsou uvadeny v originalnim jazyce ( nemeckem nebo ceskem ) a prelozeny nezkracene do druheho jazyka. Vyjimku tvori jen nekolik anglicky psanych dokumentu. Ctenar si muze uvedomit, ze vyvoj nacionalismu obou narodu v cekych zemich vychazi ze stejnych ideologickych zdroju a vykazuje obdobna paradigmata.

Zakladem etnicky motivovaneho nacionalismu ( na rozdil od ideje obcanskeho nacionalismu zapadni Evropy ) byla osvicenska myslenka Johanna Gottfrieda Herdera, ze " prirozeny stat tvori lid s jednim( homogennim ) narodnim charakterem" A urcujici charakteristkou naroda byl jazyk, ktery takto zpolitizovany, se zmenil z puvodne komunikacniho a kulturniho prostredku ve zbran k ovladnuti pole a v symbol nadvlady. K jazykovym stretum se pridaly dalsi jedovate mixtury rasistickych a antisemitskych ideji francouzskeho diplomata Josepha Artura Gobineua a Houstona Stewarda Chamberlaina. Ctenar ma moznost se seznamit s texty ideologu " Vsenemeckeho hnuti " Georga Ritter von Schönerera, , Paula Antona de Lagarde a s vsenemeckym planem Rudolfa Martina ( pseudonym Otto Richard Tannenberg ) na osidleni stredni Evropy Nemci a vypuzeni jiznich Slovanu a Cechu . Renomovany nemecky historik Theodor Mommsen se zapsal do dejin nacionalismu stredni Evropy vyrokem" Budte tvrdymi! Rozumu lebka Cechu neprijme, avsak ranam i ona porozumi! Vsechny tyto a jim podobne texty byly oblibenou cetbou Adolfa Hitlera, ktery je vtelil do sve programaticke knihy " Mein Kampf". Henleinova Sudetoněmecká strana ve svem Karlovarskem programu z 24. dubna 1938 požadovala nejen autonomii německy osídlených oblastí, ale i nárok vyznávat německý světový názor. Bohužel pro tento nacionálne socialistický program hlasovalo 1 279 045 voličů. Programy stran je nutno číst. O tomto bodu sudetoněmeckých snah o sebeurčení se sudetoněmečtí politici nezminují, recensovaná kniha však tuto skutečnost nezamlčuje.
Ceske obrozenecke texty nejsou mene bojovne . V xenofobnich vyrocich signalizovali, ze Nemci, pokud by se postavili do cesty ceskemu narodne emancipatorskemu hnuti a snaham o ceskou statnost, by mohli byt stvani a vyhnani ze zeme jako vetrelci a koloniste. Mezi mlynskymi kameny cesko - nemeckeho konfliktu sedeli Zide a mnohy Cech by se podivoval nad antisemitskym pamfletem Jana Nerudy " Pro strach zidovsky" , ci nad protizidovskymi tiradami pozdejsiho prazskeho primatora JUDr. Karla Baxy a vydavatele casopisu "Vysehrad" Jana Klecandy v dobe protizidovskych bouri v Praze 1897.

Elias Canetti ve svem sociologickem eseji "Masa a moc " zjistuje, ze k nejnapadnejsim rysum zivota masy patri neco, co by se dalo oznacit jako pocit utlacovani. Canetti pise, ze ti, jednou provzdy prohlaseni za za nepratele mohou delat cokoliv, mohou postupovat vstricne, ci ostre, ucastne ci chladne, tvrde nebo mirne - vsechno se vyklada tak, jako by to pramanilo z neotresitelne zlovule , ze spatneho smysleni vuci druhemu narodu, z predpojateho umyslu druhy narod otevrene nebo zakerne znicit. Tyto vzorky chovani a smysleni maji sirokou platnost, zname je z ideologie nacionalizmu, antisemitismu, nabozenskych hnuti a komunismu v podobe tridni nenavisti.

Jak dokumenty recensovane knihy dokladaji, pocit ohrozeni byl tez zakladem obou radikalnich pan - hnuti: radikalniho pangermanismu i panslavismu. Obe hnuti zneuzila osvicenske myslenky Herderovy. Vaclav Cerny ve svem nedokoncenem eseji "Vyvoj a zlociny panslavismu " rika hned na zacatku: " Panslavismus je cesky vyrobek z nemeckeho materialu". Jinymi slovy, u obou pan - hnuti se jedna o zrcadlovy efekt ohrozeni a strachu pred majorizaci druhym etnikem, coz se manifestuje v takrka identickych verbalnich projevech duchovnich a politickych vudcu obou narodu, v politickych cilech a planech a ve vystupnovani spiraly vzajemne nenavisti. Nacionalismy vsech evropskych narodu sledovaly vzdy a pouze vlastni, ucelove racionalni machiavellistickou politiku vyjadrenou heslem "sacro egoismo ". Artur Gobineau, ideovy otec rasismu pokladal etnickou problematiku za klicovy princip politiky. Je zajimave, ze i T. G. Masaryk, tento nesporny humanista, rika v Capkovych "Hovorech ": Nacionalism a socialism jsou nejmladsi politicke sily; proto je v nich jeste tolik kvasu. Drive nebylo narodnostnich otazek -cirkev svym universalismem pojila vsechny narody; staty byly dynasticke a teritorialni, ale ne narodni. Pravda, byla xenofobie - uz u naseho Dalimila ji najdete; ale vedomy nacionalsm je ditetem teprve minuleho stoleti ". Tolik T. G. M.

Vychodisko z narodnostnich konfliktu se hledalo " v etnickych cistkach" , coz znamenalo vysidleni konkurencnich narodnostnich skupin a jejich presunti do jinych oblasti.

Recenzovana kniha sleduje historicky vyvoj ideje vymeny obyvatelstva, ktera byla poprve formulovana bavorskym urednikem Siegfriedem Lichtenstädterem v roce 1898. Lichtenstädterova publikace " Die Zukunft der Türkei" byla inspirovana masakry , spojenymi s recko - tureckou valkou 1896 - 97, jakoz i s bouremi vypuknuvsimi v Rakousku - Uhersku 1897 v souvislosti s Badeniho jazykovymi narizenimi. Lichtenstädter chtel navrzenymi opatrenimi " zabranit ukrutnostem , ktere jednoho dne teprve nastanou a ke kterym s prirodni zakonitosti musi jednou dojit. " Je tragickou ironii osudu Siegfrieda Lichtenstädtera ze predvidal nevedomky svuj vlastni konec, protoze byv zidovskeho puvodu, zemrel 1942 v terezinskem ghettu.

Narok na puvodnost myslenky vymeny obyvatelstva si cinil tez lekar a etnolog George Montandon svym spisem "Frontieres nationales " z roku 1916, v nemz se vyslovil pro " transplantaci" jazykovych skupin, jako metody tvorby modernich statu. Montandon byl antisemitskym ideologem francouzskeho rezimu ve Vichy behem druhe svetove valky. Prave pokud jde o nemecko - cesky vztah navrhl vymenu obyvatelstva v memorandu v souvislosti s kongresem v Lausanne v roce 1916.

Je pravda, ze politicke sily obou etnik v ceskych zemich nebyly symetricke a ze za nemeckym elementem stal mimo ceske statni hranice daleko vetsi narod. Presto se sudetsti Nemci obavali ceske majorizace, jiz chteli uniknout pripojenim k Nemeckemu spolku, pozdeji k Bismarkove risi, k Rakousku a nakonec k Treti risi ovladane nacionalne socialistickou ideologii. Tyto odstredive snahy Nemcu z ceskych zemi, vyvinuvsi se jiz v druhe polovine 19. stoleti - Heim ins Reich -, bohuzel nepostrehly po uchopeni moci Adolfem Hitlerem zrudnost nacizmu. Politicka kratkozrakost se jim stala osudnou. Ostatne byl to Adolf Hitler, ktery jiz behem valky praktikoval transfery nejen nenemeckeho obyvatelstva, ale tez skupin tak zv."Volksdeutsche". Transferoval je za ucelem germanizace i do ceskych zemi. Tato poznamka neni omluvou vysidleni sudetskych Nemcu, poukazuje vsak na ideove kategorie, v jakych myslela znacna cast tehdejsich politickych vudcu a tim i obyvatelstva.

Stabilite Ceskoslovenske repubiky zajiste neprispela proklamace statu jako statu narodniho, ktery pak nebyl sto k sobe pripoutat spoluobcany jinych narodu. Trimilionovemu nemeckemu a sedmisettisicovemu etniku madarskemu nebyl prirknut status statotvornych narodnostnich skupin. Vymstilo se, ze ustava Ceskoslovenske republiky z 29. unora 1920 nebyla smluvne vypracovana s ostatnimi neceskymi narodnostmi, cemuz zabranila nacionalni tvrdohlavost jak ceska tak nemecka, coz dokumentuji v recenzovane knize originalni vyroky prominentnich politiku svarcich se etnik. Kniha Emanuela Radla " Valka Cechu s Nemci « je v tomto smyslu primo jasnozriva. Radl chapal narod jako ukol, nikoli jako totem.

Neprosadil se nazor T. G. Masaryka ze " z nasi politiky musi byt vyloucen veskery sovinismus ovsem na stranach obou. Netoliko nasi Nemci, nybrz stejne i prislusnici ostatnich narodu jsou ted vsichni nasimi spoluobcany a tudiz budou pozivat demokraticke rovnpravnosti. Rozumi se, kdo chce mit stejna prava, musi loajalne vykonavat rovne povinnosti, musi respektovat ustavu a zakony. "

Masarykova narodnostni politika se diky malichernym ceskym a nemeckym politikum a jejich volicum neprosadila. Oba narody ceskych zemi za to zaplatily vysokou dan.

Prvni dil dokumentace cesko - nemeckych svaru od pocatku obrozeneckych boju z roku 1848 pres vznik Ceskoslovenske republiky s jejimi narodnostnimi problemy do neblahych dob Mnichovske smlouvy konci zabery ceskych uprchliku z pohranici, fotografiemi vjezdu Wehrmachtu do obsazene Prahy, zabery Adolfa Hitlera na Hradcanech a vzpominkou nemeckeho socialnedemokratickeho politika Wenzla Jaksche na jeho prekotny odchod do emigrace. Musel odejit jako Eduard Benes aby se v Londyne se opet setkali.

Recenzovana kniha " Odsun, Vyhnani sudetskych Nemcu " je prikladem toho, jak obema narodum zpristupnit vedomosti o stale jeste nezahojenych traumatech cesko - nemeckeho konfliktniho spolecenstvi a privest jejich vedomi na stejne informovany zaklad. Povazuji za iracionalni predstavu se domnivat, ze jen jeden ( ten muj) narod vlastni absolutni pravdu. To plati jak pro Cechy, tak pro Nemce . Psychotherapeuticka cirkevni praktika contritio - confessio -satisfactio ( zkrousenost - vyznani - naprava ) muze byt napomocna i pri zpracovani politickych krivd. Patocka hleda smysl dejin v dialogu. Smyslem nasich dejin je podle Patocky dialog o jejich smyslu. Recensovana kniha poskytuje obema narodum dosti materialu k premysleni a k dialogu, protoze je psana se snahou o nejvyssi moznou objektivitu. Pral bych si, aby se nad texty zamysleli cesti i nemecti ctenari s patricnou sebekritikou a distanci k tradicnim predsudkum o druhem narode. Pral bych si tez, aby nasledovaly podobne dvojjazycne prace z pera ceskych autoru.

Mohu li vznest kritickou poznamku, pak se tyka titulu teto knihy. Odsun ci vyhnani byl teprve konecny vysledek fatalniho politickeho chovani obou narodnosti . Autori totiz prinaseji vice, nebot jdou ve sve dokumentaci na koreny nacionalismu a analysuji teorii transferu etnickych skupin, jak byl praktikovan na mnoha mistech Evropy jiz dlouho pred rokem 1945 a to vzdy podle zasad vae victis ! Nazvem " Odsun " autori vlastne zuzuji a zplostuji napln sveho zasluzneho dila.

Nakonec jednu moudrost nadnarodniho zpusobu mysleni evropskeho stredoveku, pochazejici z 11. stolei od Svateho Stepana, krale uherskeho: " Regnum unius linque, unius moris fragile ac imbecile est ( kralovstvi jednoho jazyka a jednoho mravu je vratke a mdle !"

Lze tuto stredovekou moudrost pouzit jako navod pro odchyleni se od zastaraleho nacionalistickeho mysleni , to znamena od mysleni v pojmech strachu a agrese a vecnych obvinovani. ?
Ja sam jsem presvedcen, ze slova svateho Stepana by byla vhodna jako paradigma, co se tyka Evropske unie.

Recenze knihy
Roland J: Hoffmann, Alois Harasko: Odsun, vyhnani sudetskych Nemcu, dil 1. publikace Sudetonemeckeho archivu, Mnichov 2000, ISBN 3 - 933161 01- 0, 944 stran dvojjazycnych textu




Další články tohoto autora:
Václav Chýský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku