Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 19.7.2003
Svátek má Čeněk




  Výběr z vydání
 >GLOBALISACE: Jsme jedné krve
 >POLITIKA: Bojem s médii si může prezident Klaus jen uškodit
 >NÁZOR: Vodáci, znásilnění a jak toho ksindla zneškodníte/zabijete.
 >MOBY DICK: Týden č. 29 v Českých Textárnách
 >POSTŘEH: O sauně
 >GLOSA: Že by schizofrenie?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >TÉMA: Česko a rozpady federací
 >DOPIS: K jmenování prezidenta NKÚ
 >PRÁVO: Proč bejky střílet, když jim můžeme rozmlátit hlavu kladivem.
 >MÉDIA: Teze k oblasti programu, technického rozvoje a ekonomiky
 > RODINA A PŘÁTELÉ: Sežral jsem to i s navijákem
 >PSÍ PŘÍHODY: Změna postoje, nebo změna taktiky?
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla! 6.
 >MÉDIA: Volba ředitele ČT

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
19.7. POSTŘEH: O sauně
Ivo Rýznar

Poprvé jsem spatřil světlo světa v únoru roku tisícího devítistého pětašedesátého.

Poprvné jsem učinil samostatné dětské krůčky v roce a půl.

Poprvé jsem dostal "ránu" elektrickým proudem v roce a půl. Jestli to bylo dříve než ty krůčky nevím, tyto události znám pouze z vyprávění.

Porvé jsem šel do školky ve třech letech.

Poprvé jsem šel do školy v šesti letech.

Poprvé jsem se opil ve čtrnácti.

Poprvé jsem políbil holku, pominu-li dětské lásky, v šestnácti.

Poprvé jsem...

Poprvé jsem si přivodil zlomeninu vlastní kosti v jedenadvaceti letech.

Poprvé jsem jsem nastoupil do zaměstnání v roce 1991. V témže roce jsem se poprvé oženil.

Poprvé jsem se rozvedl o jedenáct let později.

Všechno je jednou poprvé. Doufám, že některá poprvé na mne třeba ještě čekají. Cesta letadlem, dovolená u moře. Nebo důchod.

Existují také poprvé, kterých se zřejmě nikdy nedočkám. Většinou jde o sny ještě z dětství. Kvůli brýlím si asi nikdy nevyletím do vesmíru, kvůli brýlím se asi nikdy nestanu strojvedoucím na lokomotivě nebo pilotem letadla. Brýle jsou občas velký handicap.

Jsou také poprvé, po kterých vyloženě netoužím. Třeba infarkt myokardu. Nebo většina adrenalinových sportů, asi jsem na ně příliš velký zbabělec. Rovněž netoužím po návštěvě (sub)tropických oblastí, moje antipatie k teplotám nad +15 °C je dostatečně známa.

I když, nikdy se nemá říkat nikdy. Včera jsem totiž večer po práci, jen tak z hecu, zašel poprvé do sauny. A to i přesto, že jsem doposud po něčem takovém nikdy netoužil, neb jsem měl tuto záležitost teoreticky dostatečně zmapovanou. Kupříkladu z filmu o básnících. Velké horko a studená voda. Nezklamal jsem se, v dřevem vykládané místnosti jsem vypotil i to, co jsem nikdy nevypil. V bazénku se studenou vodou jsem se pak raději příliš neohřál. Vlastně nezchladil. Přišlo mi hříšné mrhat vlastní tělesnou energií na ohřev jejich vody. I přes vytrpěná "muka" jsem se však potom cítil velice dobře. Po těle i na duchu, ačkoli jsem bezvěrec a na duchy (ducha) nevěřím.

Ti Fiňáci nejsou hloupí...




Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku