Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 22.7.2003
Svátek má Magdaléna




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Potvrdí trhy Greenspanův optimismus?
 >POLITIKA: Strategie přežití
 >ARCHITEKTURA: O jedné letenské zajímavosti
 >APOLLO 11: Reminiscence z mládí
 >CO KDYŽ: Kdo svalil kámen? (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobytek v Průhonickém parku
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten pes špatně slyší, zato houbeles vidí
 >HUDBA A ZVUK: Klavíristů není nikdy dost
 >GLOSA: Hrátky kolem Ústavního soudu.
 >POLITIKA: Finta s DPH
 >HUDBA: Barkaroly a krepdešín
 >NÁZOR: Špidlův smrtící koktejl
 >NÁZOR: Domácí škola opět v ohrožení
 >PENÍZE: S čím jdou banky na klienty
 >CHTIP: Varování před medvědy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
22.7. PSÍ PŘÍHODY: Ten pes špatně slyší, zato houbeles vidí
Ondřej Neff

Jde na něho věk, na našeho Bartíka. Záhy mu bude osm a to už není žádný mladík. Nevím, jak je to s jeho sluchem. Stává se mi v poslední době, že přijedu na motorce, on se ani nezvedne z pelechu před domem a teprve když motorku zavři v garáži a jdu domů, zvedne hlavu a diví se, kde jsem se tam vzal. Slyšel mě? Neslyšel? Nebo věděl, že jsme to já a že není důvod ke vzrušování, kdežto kdyby to byl lupič s páčidlem, vyběhl by na něho, ledva by přelezl ohradu a páčidlo by mu překousl na dva kusy (což bych si jistě zle odskákal v době, kdy jsou pod ochranou zločinci a nikoli poškození).

A jak je to s jeho zrakem?
Sousedka Miládka je na Davida a mne velice hodná. Má starost, abychom neumřeli hladem a občas nám dává bábovku nebo buchtu. V poslední době dary tohoto typu s díky a omluvami odmítáme, chceme shodit pupky a docela se to i daří. Takže ráno, než jsem šel s Bartem na procházku, Miládka kropila zahradu, nabízela mi buchtu, já s díky odmítal, ona na to, jestli tedy bychom nechtěli nějakou tu kedlubnu a rajče, já na to, že to s radostí, kedlubny nejsou pupkotvorné.
Načež jsem šel na procházku a když jsme se vraceli, na hřebenu zdi dělící naše pozemky ležela plochá krabice s rajčaty a kedlubnami.
Já ji viděl. Bart ji taky uviděl. Jenže já viděl krabici s kedlubnami, kdežto Bart si myslel, že je to kocour a s řevem se rozběhl vpřed, aby vetřelce zakousl!
V poslední chvíli si všiml, že to není kocour, přestal řvát a popoběhl ještě o pár metrů dál a pak se nonšalantně vracel, jako by se nic nestalo.
Prostě, trochu jsem se proběhl, co je na tom divného, pane?


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku