Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 22.7.2003
Svátek má Magdaléna




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Potvrdí trhy Greenspanův optimismus?
 >POLITIKA: Strategie přežití
 >ARCHITEKTURA: O jedné letenské zajímavosti
 >APOLLO 11: Reminiscence z mládí
 >CO KDYŽ: Kdo svalil kámen? (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dobytek v Průhonickém parku
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten pes špatně slyší, zato houbeles vidí
 >HUDBA A ZVUK: Klavíristů není nikdy dost
 >GLOSA: Hrátky kolem Ústavního soudu.
 >POLITIKA: Finta s DPH
 >HUDBA: Barkaroly a krepdešín
 >NÁZOR: Špidlův smrtící koktejl
 >NÁZOR: Domácí škola opět v ohrožení
 >PENÍZE: S čím jdou banky na klienty
 >CHTIP: Varování před medvědy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
22.7. NÁZOR: Špidlův smrtící koktejl
Milena Varadínková

Prezident nepodepsal zákon o zvýšení DPH. Udělal dobře, nebo špatně? Ideální by přece bylo, kdybychom mohli přejít výhradně na nepřímé daně se sazbami nastavenými tak, aby se stát se všemi svými nezbytnými funkcemi dokázal "uživit" jenom z nich. Nepřímé daně jsou totiž mnohem spravedlivější, než daně přímé, protože penalizují skutečnou spotřebu a nikoliv pracovitost a efektivitu. Kdo si žije na vysoké noze a kupuje si luxusní věci, ten ať platí vysokou daň. Kdo pilně pracuje, ale žije skromně, spotřebovává málo a raději šetří nebo investuje, ať platí daň menší. Vždyť koneckonců svými investicemi vytváří pracovní místa dalším lidem. Totéž platí o jeho úsporách - pokud je má v bance a ne zašité někde doma v matraci - protože čím více úspor bude v bankách, tím dostupnější budou úvěry pro ty, kteří mají dobrý podnikatelský záměr, ale sami nemají dost prostředků k jeho realizaci.

Proč máme udržovat hned několikerou nákladnou daňovou agendu na straně státu i firem: daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob a ještě DPH, když by bohatě stačilo vybírat jenom DPH. Daň z příjmu zejména právnických osob je v džungli platných zákonů a nařízení agenda tak neskutečně složitá, že na tom, co se smí a nesmí naúčtovat do nákladů, se často nejsou schopni shodnout ani renomovaní daňoví poradci. Naproti tomu DPH je snadno automatizovatelná a její výpočet ve firmě hravě zvládne počítač. Dala by se automatizovat dokonce i výrazná část kontroly na úrovni finančních úřadů. Je také velmi průhledná, protože každý spotřebitel přesně ví, kolik platí DPH v ceně každého zboží.

Zato nikdo už neví, jaký podíl v ceně zboží tvoří daň z příjmu zaměstnanců, kteří to zboží vyrábějí, ani neví, o kolik by mohl jít s cenou dolů výrobce, kdyby se nemusel dělit o svůj zisk se státem díky dani z příjmu právnických osob. I daně z příjmu totiž de facto platí spotřebitelé, jenom to explicitně není uvedeno na účtu ze supermarketu, protože je to skryto již v základní ceně zboží. Přičemž jedno a totéž zboží může být zatíženo pokaždé jinak. Je-li výrobce efektivní (má nízké náklady a vysoký zisk), tak odvádí státu vysokou daň, je-li neefektivní (má vysoké náklady malý nebo žádný zisk), pak třeba taky neplatí daň žádnou. Je-li zdaňován zisk, pak je pro firmu výhodnější být neefektivní a na nákladech moc nešetřit.

Kdyby firmy nebyly zatěžovány daní z příjmu právnických osob, tak by mohly buď zvednout mzdy svým zaměstnancům, nebo více investovat do dalšího rozvoje (vytvářet nová pracovní místa), nebo v rámci konkurenčního boje snížit ceny svého zboží. Samozřejmě lze namítnout, že vytvořený zisk by také mohli jednoduše shrábnout majitelé a spotřebovat ho výhradně pro sebe. Ale protože jejich osobní spotřeba by byla zdaňována stejně jako každá jiná spotřeba, byli by vlastně státem penalizováni až za tuto spotřebu a ne už za to, že jejich firma je zisková a úspěšně se rozvíjí.

Pokud by zvýšení DPH byl pro tuto vládu až sekundární krok k doladění stability státních financí, kdy primárním krokem by bylo radikální snížení daně z příjmu právnických osob (někam na úroveň 10-15%, s perspektivním výhledem úplného zrušení), pak by bylo určitě na místě tento krok vlády podpořit. Protože ten primární krok by znamenal oživení ekonomiky, příliv investic, zvýšení počtu pracovních míst a zvýšení platů. Vláda ale v rámci své nedomrlé reformy zvyšuje razantně DPH bez toho, že by plánovala opravdu radikální (nikoliv pouze kosmetické) snížení daně z příjmu. Takže výše zmiňované pozitivní efekty se nedají očekávat. Jediným efektem tudíž bude radikální zdražení. V kombinaci s očekávanými krachy mnoha živnostníků, vůči kterým vláda chystá mnohá další drakonická opatření, a s tím spojeném dalším nárůstu beztak již neúnosně vysoké nezaměstnanosti, je to pro tuto zemi přímo Špidlův smrtící koktejl.

Proto se nedivím prezidentovi, že v této situaci zákon o zdražování odmítl podepsat.

18.7.2003

Milena Varadinková




Další články tohoto autora:
Milena Varadínková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku