Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 29.7.2003
Svátek má Marta




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Nekriminalizovat interrupce
 >POLITIKA: Vládní koalice: normální je lhát
 >SVĚT: Instruktáž o kanibalismu
 >CO KDYŽ: Kdo svalil kámen? (2)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Se Zhoufem na výletě
 > PSÍ PŘÍHODY: Zrodil se nový rituál?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Co odešlo k nožům
 >HUDBA A ZVUK: Pražská mobilní zvonohra
 >PRAHA: Starostenská zlovůle
 >PRAHA: Anonymní galerie v tunelu
 >EKONOMIKA: Trhy čekají na impuls
 >GLOSA: Kdo se nestará
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE: Epidemie stavebního spoření
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
29.7. CO KDYŽ: Kdo svalil kámen? (2)
JITA Splítková



první díl

Pojďme si tedy trochu představit toto město i celou kulturu.
Kultura Tiahuanaka se rozděluje do tří období (podle Bennetta) a to raného 6. stol. př. n. l. - 3. stol. n. l., klasického od 3. stol. - 8. stol. a expanzivního 8. stol. - 1200 (či podle Ponceho vesnické, městské a říšské). Město se svými mohutnými stavbami vznikalo tedy, podle některých vědců, od 3. století n. l. Ovšem zase podle jiných je mnohem mnohem starší. Určování stáří kamenných staveb pomocí nálezů, které můžeme vyhodnotit radioizotopovou metodou, se mi zdá poněkud nepřesné, a tak se raději zdržuji komentáře a držím se jen hmatatelných a očima viditelných faktů. I když připouštím, že oči se mohou mýlit a existují různé vady zraku. Doufejme, že nic nám nezkreslí popis andezitových staveb Tiahuanaka.
Na plošině se nachází dvě vzájemně spojené skupiny trosek. První skupinu tvoří trosky největší tiahuanacké stavby zvané Akapana - pyramidy vysoké 15 metrů (původně byla obložena kamennými deskami) o základně 180 metrů × 140 metrů. V některé odborné literatuře se uvádí rozměry základny 210 na 210, tak čemu věřit, když ani v tomto se seriózní vědci neshodují a člověk bohužel nemá možnost vzít metr a prostě si to změřit sám.
Další stavba jsou obdélníkové hradby paláce Kalasasaya (135 na 120 metrů) umístěné na terase ve tvaru "U" a "malý chrám", zapuštěný pod úroveň terénu. V paláci Kalasasaye se našla veliká andezitová deska, na které byla v měřítku a se všemi detaily zobrazena právě tato stavba.
Ve druhé je Puma - punku, rozlehlá budova s kamennými podlahami, stěnami a částečně i střechou stojící na terase opět ve tvaru "U". Monumentální kamenné bloky jsou upevněny pomocí bronzových svorníků.
Všechny kamenné stavby jsou z andezitu, jak jinak, když je to nejrozšířenější výlevná vyvřelina a ještě s největším výskytem právě v Andách (roku 1836 tuto vyvřelinu po pohoří And pojmenoval badatel Buche). Navíc andezit je vhodný stavební kámen. A ještě jedna maličkost, která mohla sehrát roli při jeho výběru na stavby - z andezitu jsou vytvořeny mnohé význačné sopečné vrcholy (Cotopaxi, Chimborazo, Popocatepetl, i třeba Fudži…). Takže se nemuselo jednat jen o náhodný či podle množství a dostupnosti logický výběr. Vždyť některé stavby jako třeba pyramida jsou hliněné, čili mohli stavět z hlíny všechno. Staletí i tisíciletí překoná s jistotou jen kámen.
Na pláni se ještě nacházejí další podivuhodné kamenné skvosty: Antropomorfní stély, Brána měsíce a hlavně Brána slunce.

BRÁNA ODNIKUD NIKAM? NE!
V roce 1548 k Bráně slunce přišel indiánským sexem pobouřený španělský kronikář Pedro Cieza de León. Přišel, viděl a nezvítězil, jen užasl.
Právě od tohoto muže máme první popis zřícenin Tiahuanaka. Ve svém díle píše:
"…Nejvíce mě ohromilo, když jsem si ty věci prohlížel a zaznamenával, že z těchto obrovských bran ční ještě větší balvany, na nichž brány spočívaly. Některé byly až 30 stop dlouhé, 15 i více stop široké a 6 stop vysoké, a všechny, jakož i brána veřeje a práh byly z jediného kusu kamene. To působilo ohromujícím dojmem. Když o tom člověk přemýšlí, stále mu nejde na rozum, jakých nástrojů se užívalo k jejich opracování, protože je patrné, že než byly tyto obrovské kameny otesány a dovedeny k dokonalosti, jistě byly mnohem větší, než jak je vidíme nyní…"
Kronikář ještě dodává: "…zdá se být zřejmé, že tyto budovy nebyly nikdy dokončeny…"
Takový byl popis ohromeného muže z 16. století, doplňme si ho: Brána slunce - andezitový monolit, který se nacházel zřejmě uvnitř komplexu Kalasasaya. Její rozměry v metrech - výše 3, délka 4 a šíře 80 centimetrů. Váha cca 30 tun.
Největší záhada této brány? Její výzdoba.
V horní části jsou klasické tiahuanacké reliéfy ve třech řadách v podobě antropomorfních okřídlených bytostí s hlavami lidskými a kondořími. Tyto bytosti nesoucí v ruce nějaké hole se zprava i zleva vždy po osmi sbíhají k hlavnímu motivu brány - slunečnímu božstvu. Tvář této postavy kryje maska, ze které vycházejí paprsky zakončené zvířecími hlavami. V čtyřprstých rukou opět drží zvláštní hole s kondořími hlavami. Je to snad bůh Viracocha? Nemůžeme to s jistotou říci. Interpretace reliéfů Brány slunce je všelijaká. Tak například někdo si myslí, že je to znázornění jejich kalendáře. Další si taky myslí, že se jedná o kalendář, ale lunosolární a jsou tu další myšlenky kalendáře zatmění Slunce a Měsíce či Venušina kalendáře. Jiná skupina lidí je přesvědčena, že jde o mytický soubor, jehož hlavní postavou je Viracocha.
Ovšem ve vědeckých kruzích začíná převažovat názor, že reliéfy Brány slunce nemají významový ideograf. No nevím, ale nezdá se mi, že by dávní umělci tento reliéf udělali jen tak z náhodného popudu múzy, zcela bez významu. Spíš se zdá, že tento výjev v jejich myslích byl něco zcela konkrétního, pro ně notoricky známého.
Vraťme se ještě jednou k ústřední postavě. Takže má masku - nic zvláštního, podobná maska ze zlata s paprsky zakončenými zvířecími hlavami a v lícní části vyložená kolečky tyrkysu, skoro přesně tak jak jsou na té zobrazené na bráně, se na území Tiahunacké říše už našla. Takové zlaté masky vyráběli později i Inkové. Že kněží si brali při obřadech masky, je notoricky známo. Po této stránce by bylo tedy vše v naprostém pořádku.
Postava je čtyřprstá. To není v pořádku. Milovníci ufounů se v tomto případě hlasitě radují a hned upozorňují na fakt, že mnoho figur z blízké pláně Nazca je rovněž čtyřprstých. Je to opravdu zajímavé. A s čtyřprstými bytostmi se setkáváme i jinde třeba na pravěkých kresbách - muž z jeskyně Lasca (k němu i k čtyřprstosti se v knize ještě vrátíme).
Povšimněme si, že všechny figury z reliéfu Brány slunce jsou čtyřprsté. Ovšem antropomorfní stély představující muže mají normálně pět prstů, ale třeba na jiném tiahunackém monolitu zvaném Bennettův se setkáváme opět s čtyřprstými bytostmi, které ale podle všeho tvoří tetování mužů, které tato stéla zobrazuje. Ruce těchto mužů jsou opět pětiprsté. To by tedy znamenalo, že pokud umělec zobrazoval normálního člověka, udělal mu i normální ruce, a pokud zobrazoval bohy, či jiné bytosti, vytesal jen čtyři prstíky. Proč?
Mohl třeba chtít zdůraznit jejich zvířecí původ - vždyť zástupci fauny mají většinou pátý prst zakrnělý a někdy to vypadá, jako by skutečně měly jen čtyři. A obojživelníci mají na předních končetinách čtyři prsty.
Když už jsme u těch obojživelníků, v jezeře Titicaca žije zvláštní druh žáby, dodnes Indiány (Aymarové) vážené. Tato žába je z čeledi hvízdalkovitých. Má atrofované plíce a pomocí mikroskopických kapilár na povrchu svého těla čerpá kyslík přímo z vody, takže dýchá celým povrchem pokožky a žije trvale ve vodě.
K tomuto zvláštnímu vývoji zřejmě přispěl řídký vzduch v Andách, který žábám nestačil, a tak si kyslík našly jinde.
Tato kilová žabka je v jezeře Titicaca zastoupena víc než hojně, zřejmě nějaká úcta k ní zabránila jejímu lovu. Má totiž jedlé maso. Bohužel tento fakt zjistila už jedna z bolívijských firem a nezatížena nějakými náboženskými předsudky začala ubohé žáby rvát do konzerv. Žabí stehýnka na váš stůl - jakpak dlouho tento vzácný druh vydrží bojovat s lidskou žravostí a tupostí? Tato žába je němá, nemůže kvákat, umí jen žít pod vodou ve vysoké nadmořské výšce.
Neoslavovali v dávných dobách lidé v této žábě třeba schopnosti přírody přizpůsobit se? Vytvořit pro určitou oblast určitou faunu a flóru? Není třeba toto prapříčina uctívání různých zvířat? Kdo ví? A je tedy možné, že by i ty čtyři prsty nějak souvisely s tímto obojživelníkem? Jak se sem vlastně dostal?
Nebo? Někde jsem četla, že kdyby se inteligentní bytost vyvinula z plazů, byla by zelená a čtyřprstá. :-) Takže? Kdo může vědět?
Jen mě tak napadá, když jsem před léty chtěla upsat svůj život animaci, všimla jsem si, že mnoho postaviček má pouze čtyři prsty. Na otázku proč, mi bylo sděleno, že to zjednodušuje animaci, rozhýbat pět prstíků je prý složitější. Takže asi tak.
Příště:

Další věcí, na kterou neznáme odpověď, je to, na čem onen neznámý bůh či Viracocha stojí. Jsou to tři stupínky. Co je zajímavého na třech stupních? Velice mnoho.

Osobní webový projekt: www.futurologie.cz





Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku