Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 30.7.2003
Svátek má Bořivoj




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Středoevropským měnám se nedaří
 >MROŽOVINY: Špidla postupuje do dalšího ročníku
 >TÉMA: Sociální demokracie programově ničí podnikatele
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Pozitivní diskriminace je nedorozumění
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Na poradu ke zkušenému
 > PSÍ PŘÍHODY: Pošťačka na mušce
 >HUDBA: Creamfields - masivní hudební atak
 >POLITIKA: Skvělý přítel Špidla
 >POSTŘEH: O mapách
 >PENÍZE: Cesty důchodové reformy
 >POLITIKA: Nekriminalizovat interrupce
 >POLITIKA: Vládní koalice: normální je lhát
 >SVĚT: Instruktáž o kanibalismu
 >CO KDYŽ: Kdo svalil kámen? (2)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Se Zhoufem na výletě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
30.7. ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Pozitivní diskriminace je nedorozumění
Mirek Pesat

Vyse zminenym terminem je v Cesku mineno administrativni opatreni, umoznujici Romum / nikoho jineho se to netyka / snazsi pristup ke vzdelani a nasledne vstup tohoto etnika do statni spravy, mestske a obecni admistrativy pripadne umoznit vedeckou karieru nasich spoluobcanu, pribyvsich do nasich koncin az z daleke Indie, pravda uz pred drahnymi veky .
V sedmdesatych letech minuleho stoleti , zahajili v USA program / affirmative action /, prave ve snaze umoznit mensinam / hlavne cernochum, kteri se potom prejmenovali na Afro-americany / dosahnout dustojnejsiho postaveni ve spolecnosti. Dalsim duvodem byl predpoklad, ze vzdelanejsi a lepe situovani rodice / i spolecensky / povedou deti stejnym smerem a vymani se tak ze zacarovaneho kruhu bidy cernoskych ghet.
Soude podle dnesni reality, kdy na urade jednate s cernoskou urednici, policista cerne pleti je beznym jevem a clanky do novin pisi i afro-americti novinari, bych rekl, ze zminene opatreni prineslo sve ovoce.
Pri hlubsim pohledu se bohuzel zjisti, ze to ovoce je dost nahnile ale i tak bych cely program oznacil za uspech.
Paradoxni je, ze Cinane a Japonci se udajne vyhod onoho programu zrekli, s tim, ze nepotrebuji zadne zvyhodneni, pokud je to pravda /opravte mne/ , tak to take o necem svedci.
Pred svym odjezdem do USA, jsem znal pozitivni diskriminaci hlavne z diskusnich poradu v televizi a clanku v novinach.
Romove "z povolani" , pozadovali hlasite pravo na rovnou sanci pro svou populaci, politici "humaniste", poukazovali na uspech akce v Americe a primlouvali se pro financovani celeho projektu statem, sa zduvodnenim, ze se to spolecnosti bohate vrati ve snizene kriminalite, nevyplacenych socialnich davkach,
no napovidali toho hodne, jedni i druzi.
Na zalezitost jsem si vzpomel ted, v souvislosti s dubnovym slysenim u Nejvyssiho soudu USA, jednat se bude o praxi Michigenske university, ktera v prijmacim rizeni udeluje dodatecne body studentum ze skol s nizkou urovni vyuky a tak je zvyhodnuje oproti studentum jinych skol, prave v souladu se znenim "affirmative action".
A zde je jadro pudla, ona totiz ta pozitivni diskriminace je delana do americkych podminek roztristeneho skolskeho systemu, kde napriklad na Floride jsou skoly zarazene podle urovne kvality vyuky do kategorie A ale jsou takove co spadaji pod D nebo i F.
Z toho potom plynou komicke situace v obchodech, kdy zakaznik pozaduje slevu na zbozi / jak je inzerovano 10 % / a nevi kolik to dela z deseti dolaru.
Pripadne pokladni v bance se rezignovane spokoji jen s otiskem palce , kdyz vidi, ze podepsat se cini zakaznikovi skutecne potiz.
Ten otisk palce v bance ma mnohdy i jiny duvod /bezpecnost/ a nema s negramotnosti nic spolecneho / to jen na vysvetlenou /.
Pozadovat ale rovne sance /zvyhodneni / pri centralizovanem systemu skolstvi, jak je praktikovano v Cechach, je naproste nepochopeni smyslu pozitivni diskriminace.
Pozadavky romskych aktivistu totiz maji ve svem dusledku znevyhodnovat vsechny ostatni studenty ve prospech Romu, protoze ceske skolstvi, tak jak je koncipovano a praktikovano, dava v zasade stejne sance vsem.
I o tomto by se samozrejme dalo diskutovat a naslo by se spousta ale, nicmene stale plati / alespon doufam / , ze absolvent ZS z maleho mesta ma zhruba stejne penzum vedomosti, jako jeho vrstevnik napr. z Brna.
Z toho duvodu neni potreba davat pri "prijmackach" studentovi ze Lhoty nejake zvyhodneni, lhostejno jakou ma barvu pleti.
Na zaver k tem asiatum, co udajne odmitli "affirmative action" , verim , ze vitnamske deti si poradi v ceskych skolach stejne, jako to dokazuji jejich rodice v dennim zivote , beztoho aby tvorili fronty na chodbach socialnich uradu a nastavovali porad ruku.
Pripadnych oponentu se rovnou zeptam, kdy naposledy dostali "nakladacku" od bandy Vietnamcu , resp. kolik nas prijde na danich kazdy z tech vysmivanych "rakosniku".

Mirek Pesat- Florida 7. brezna 2003
diskoskalka@seznam.cz

PS: od doby napsani tohoto clanku Nejvyssi soud USA rozhodl a oznacil praxi univerzity v Michiganu za protizakonnou, neznamena to konec Affirmative action, bylo by to skoda, ve zdejsich podminkach to ma opodstatneni




Další články tohoto autora:
Mirek Pesat

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku