Klíněnka je ten hnusný parazit, který napadá listy kaštanů. Stromy žloutnou a opadávají a někdy jim není pomoci. Jde o parazita, jakéhosi motýlka, který klade vajíčka do listů a ty pak ze sebe vyprodukují jakési žoužele, larvičky či co, a ty se živí listy. Právě tenhle padouch napadl i vilín u nás na zahrádce - keř zajímavý tím, že je obsypaný žlutými kvítky od ledna do začátku března: nejdéle kvetoucí keř, jaký znám, navíc kvetoucí v mrazu a ve sněhu!

Přátelé dendrologové navštívili můj vilín, zkoumali ho, dokonce odnesli opadané listy do laboratoře,aby si potvrdili podezření na klíněnku. Verdikt byl jednoznačný - skutečně, klíněnka už neleze jen na kaštany a javory a lípy, pustila se i do tohoto nevinného keříku!
"Je to první výskyt klíněnky na vilínu, o kterém jsem slyšel," děl přítel dendrolog slavnostně.
Měl bych ta to být hrdý, jako je hrdý člověk, který poprvé vylezl na nějakou horu. Měl bych být, ale nebyl. Víc mě potěšilo jiné dendrologovo tvrzení, že klíněnka se spokojí s jediným útokem a pro tuhle sezónu nechá můj vilín na pokoji. A vilín že nasadí nové listy.
Od toho dne jsem zkoumal pupeny na koncích větviček. Připadaly mi nějaké nahnědlé, jakoby nahnilé. No a vidíte, stačilo abych vilín ztratil přes víkend z dohledu a dnes ráno, když jsem šel s Bartem na procházku, nám vilín mával na cestu zcela novými lístky.
Opadané listy jsem shrabal a spálil. Tím by se měl přerušit rozmnožovací cyklus klíněnky. Moc tomu nevěřím. Ta klíněnka se někde objevila, kde se vzala, tu se vzala, přiletěla odkudsi (řádí u nás v ulici, na kaštanech před hotelem Blaženka). A když mám vilín rád já, mohu zazlívat klíněnce, že si ho oblíbila také? S tím rozdílem, že já mu nežeru listy.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku