Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 8.8.2003
Svátek má Soběslav




  Výběr z vydání
 >ROZHOVOR: O manželství gayů a lesbiček
 >POLITIKA: Kolik zdravých stran má naše Česko ?
 >NÁZOR: Stávka učitelů neřeší v postatě nic
 >STORY: Smutný osud dítěte vyhozeného do odpadků dojal mnohé
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Případ zapomenuté přilby
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak jsem chtěl uspíšit běh událostí
 >Z CEST: Kultura u níž chybí její ministerstvo
 >GLOSA: Česká nezávislost
 >POLITIKA: Obětí propagandy jsou občané!
 >MÉDIA: Miloš Zeman potřetí usvědčen ze lži
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla! 9.
 >LITERATURA: Čile obchodovaný šmejd
 >PENÍZE: Ruleta měnového rizika
 >CHTIP: Překlad inzerátů na byty a nemovitosti
 >TÉMA: Konec povinné školní docházky?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
8.8. PENÍZE: Ruleta měnového rizika
Petr Fejtek, www.penize.cz

A lepší to nebude, výnosy na finančních a dluhopisových trzích klesají ke 2 procentům na roční a ke 3 procentům na pětileté splatnosti. Český akciový trh je prostě nerozvinutý, solidní tituly se počítají na prstech jedné ruky a i ty asi brzy utečou na lepší burzy. "Rozhodně nenacházíme na českém akciovém trhu žádné významné investiční příležitosti", soudí analýza Volksbank .

Přitom u nás (na rozdíl od Polska, Maďarska nebo Slovenska) máme značný přebytek portfoliových investic (například penzijních nebo podílových fondů, pojišťoven apod., ale i drobných investorů). Podle analýzy ČSOB dochází k odlivu prostředků do zahraničí, kdy tuzemští investoři zvýšili držbu zahraničních cenných papírů na téměř 300 miliard korun a naopak cizí subjekty mírně snížily investice ke 180 miliardám korun. Ještě před rokem a půl šlo o vyrovnaný poměr na úrovni kolem 150 miliard korun. Za rok a půl se tedy angažmá našich investorů na zahraničních trzích zdvojnásobilo.

Kdo koho financuje

Z jednoho pohledu tedy vlastně naše úspory "financují" cizí ekonomiky, to je však v globalizovaném světě zcela běžné. Japonské investice takto financovaly vlastně celý americký boom 80. a částečně i 90. let (japonský kapitál skupoval nejen dluhopisy a akcie, ale "nastojato" i mrakodrapy a golfová hřiště). Že poté došlo k citelnému znehodnocení těchto investic poklesem kurzu dolaru a naopak k zadlužení japonských bank i investorů, bylo drahým poučením naivních a nezkušených Japonců. My jsme zatím ze školného zaplatili jen zálohu v podobě zkušenosti oslabení koruny v roce 1997. Až několik investorů, kteří měli roku 2000 americké akcie, pocítilo tuplovanou ránu – pokles kurzů (akcií) i kurzu (dolaru).

Nechme však globálních úvah, kapitál zkrátka vždy hledá příležitosti k výnosu a každá taková příležitost má svá rizika. Včetně měnových: jen objem tuzemských investic do zahraničních fondů se blíží 35 miliardám korun, řekněme půl na půl v euru a v dolaru . Kdo z nich na tom vydělá a kdo prodělá?

Může se opakovat vývoj roku 1997?

Anebo posledního roku a půl?

V čem počítat hodnotu

Jde o to, v jaké měně máme hodnotit naše úspory. V dolarech? Proč? Jedině, kdybychom se chystali žít v USA. V eurech již spíš, protože cca za šest až sedm let budeme pravděpodobně i u nás v eurech počítat. Ale co do té doby? Formální vstup do EU příští rok zřejmě nepřinese žádné významnější dopady: ani do cen nemovitostí, ani do cen práce. Citelnější skok cen přinese jen zvýšení daní a dále pak asi mírně zdraží potraviny. Stále však v celku půjde o jednociferné posuny. A platit budeme v korunách.

Z pohledu finančních trhů bude důležité zejména to, jak se bude vyvíjet hospodářský růst a inflace. Tyto ukazatele totiž nejvíce ovlivňují měnový kurz, úrokové sazby a ceny dluhopisů. Vstup do EU se neprojeví v makroekonomických indikátorech ihned, ale bude se projevovat postupně ve velmi dlouhém období. Nejrychleji se ale asi projeví v inflaci, která by se tak měla v první polovině roku 2004 dostat ze současných 0,3 procenta až těsně pod horní okraj inflačního pásma. Úrokové sazby však zřejmě vzrostou jen velmi málo, protože cenový výkyv bude krátkodobý a centrální banka se bude snažit udržet nízký úrokový diferenciál, aby do země nelákala spekulativní kapitál. V roce 2005 se inflace zřejmě opět vrátí k nízkým hodnotám kolem dolní hranice inflačního pásma.

Co je v korunách, to se počítá

Je tedy jasné, že v období od vstupu do EU až do přijetí eura se domácí finanční trhy změní jen minimálně. Úrokové sazby zůstanou na velmi podobné úrovni, na jaké jsou dnes a budou se pohybovat harmonizovaně s úrokovými sazbami v Eurozóně. Stejně tak český dluhopisový trh bude prakticky kopírovat evropský dluhopisový trh. Při investování na finančních trzích není tedy nutné nijak měnit investiční strategii. Kdo by si chtěl více zaspekulovat, ať zkusí investovat v jiných středoevropských měnách. Tyto země nabízejí v porovnání s Českou republikou citelně vyšší úrokové sazby. A vůči polskému zlotému , maďarskému forintu či slovenské koruně by již česká koruna neměla nikterak výrazně posilovat, anebo by dokonce mohla i mírně oslabit – tyto měny budou vůči euru možná posilovat více než naše koruna.

V akciích navíc šance

Jiná situace se jeví na akciovém trhu: tam by mohlo dojít k dalšímu snižování rozdílu či diskontu cen našich akcií od srovnatelných podobných firem v EU. Fair value (férová cena) našich podniků je zkrátka vyšší, než ukazuje jejich současná tržní kapitalizace. Totéž platí i o ostatních kandidátských zemích, kde růstový potenciál citelně převyšuje možné odchylky vývoje měn.
Navíc jak česká, tak ostatní kandidátské ekonomiky jsou stále ještě podkapitalizované a s relativně levnou pracovní silou. Začnou tak opět lákat přímé zahraniční investice, což začne znovu dále vytvářet tlak na růst kurzů akcií i mírné posilování ne-li všech středoevropských měn, pak jistě koruny.
Dnes např. ING Financial Markets doporučuje kupovat akcie ČEZ s cílovou cenou 134 Kč, Morgan Stanley akcie Komerční banky s cílovou cenou 2 425 Kč nebo Erste Bank akcie Českého Telecomu s cílovou cenou 360 Kč.

Ovšem až do přijetí eura bude stále existovat měnové riziko. Protože většina ekonomů očekává postupné mírné posilování koruny, není pro české investory vhodné investovat ve větším měřítku v zahraničí, a to zejména do eur či dolarů.

Rady na konec:

1) Nejmenší měnové riziko je v korunových instrumentech. Výnosnost investic do dluhopisů sice klesá (za příštích 12 měsíců lze očekávat kolem 4 %), ale velmi zajímavý růstový potenciál se rýsuje na akciových trzích.

2) Neinvestujte v eurozóně (nezvyšujte podíl portfolia v eurech) s výjimkou eur držených na účtech. Investice má smysl jen jako stabilizační nebo spekulační.

3) Chcete si vsadit na ekonomiku USA (a nevěříte příliš oživení v Západní Evropě)? Pak v horizontu alespoň pěti let část portfolia investujte do dolarové oblasti.

Důležité informace a aktuální data najdete v sekcích Měny, Akciové indexy, Akcie a Podílové fondy. Nezapomeňte také, že své investice můžete sledovat v našem Portfoliu a například do podílových fondů investovat přímo online!

Co si o vývoji zahraničních investic myslíte? Jak velkou část portfolia máte v jiných měnách než v koruně a jak se vašim investicím daří? Podělte se s námi o své názory!




Další články tohoto autora:
Petr Fejtek www.penize.cz

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku