Tyhle horké letní dny nemám moc v lásce. Suchý vzduch, suché ulice, suchá tráva. Sucho v ústech a krku. A tak se tu a tam cestou z práce nebo z nákupu zastavím v osvěžovně. Na jedno, někdy na dvě. Nedaleko mého bydliště je jedna taková úplně obyčejná pivnice. V těchto prázdninových měsících bývá poloprázdná ať přijdu později odpoledne nebo až večer.
Nikdy jsem neměl nějak velkou oblibu ve zlatém moku, ale než si způsobit dehydrataci organismu, jsem ochoten leccos obětovat. Snad proto nechápu mnohé fígle skalních pivařů. Kupříkladu netuším, proč sfoukávají pěnu z půllitru, nebo proč ji výčepní "odřízne", jak jsem viděl ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, v tomto případě přímo do obličeje Františka Koudelky. Napadá mne jediné vysvětlení, aby pěna nestékala po skle na prsty. Heuréka :-)
Tuhle jsem vzal do ruky přinesený půllitr a hodlal se napít. Jenomže výhybka v krku byla namísto do žaludku přešaltrovaná do plic. No co mám povídat, dýchací ústrojí se vehementně bránilo jinému médiu než vzduchu. Rozkašlal jsem se a pěna skončila na stole. Jsem nemehlo, vím.
Jsou to asi tři týdny, kdy jsem ve čtvrtek večer zamířil doplnit tekutinu. Bylo poloprázdno, usedl jsem ke stolu a... A přišla dívka takzvaně "topless" a co prý si dám. Po počátečním šoku jsem ze sebe vypravil, že pivo. Přiznávám, že takovou "službu" jsem na vlastní oči viděl poprvé, a nabylo mi zrovna pohodově. Za normálních okolností se totiž obvykle rozhlížím po místnosti, tentokrát mi to ale přišlo takové divné. Při pohledu na poloprázdný lokál mne ještě napadlo, jestli si majitel od takové akce slibuje větší tržby. Dost jsem pochyboval... Asi po dvou týdnech mne nohy zavedly do téže osvěžovny, snad to byla náhoda, že ve stejný den a stejné době jako prve. Jen co jsem vstoupil mi bylo jasné, že dnes ne. Všude plno a na stěně leták, že každý čtvrtek od 18 do 19 hodin s dámskou obsluhou nahoře bez. Takže přece jenom účel světil prostředky :-)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku